Bude se jednou vzdělávání odehrávat na Facebooku?

Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.

• E Kocourek6. 10. 2011

  Navzdory barnumskému názvu přináší článek některé pozitivní informace. Že se množí vydavatelé "placených elektronických" učebnic, že vyvíjí a ověřují nové obchodní modely (a už se nesnaží prodávat papír). Schválně, zda si toho všimne i třeba takový CERMAT. Jinak cokoli (vzdělávacího!) lze dělat přes autorem zmiňovaný Facebook, lze nebo v dohledné době půjde dělat i mimo něj. Pokud to ta která škola chce nějak ovlivnit ve prospěch nebo v neprospěch Facebooku, IMO stačí, aby začala (ta škola) v té věci něco dělat. Bude-li propagovat a používat něco provozuschopného a použitelného, tedy se to ujme. A bude-li škola používat nefunkční šmejd, studenti zůstanou na Facebooku. Mám-li reagovat na otázku v názvu článku - tedy moje odpověď je "Ano, v Česku." V zemi, která dala světu a svým učitelům a studentům INDOŠ a státní maturity, se jistě dočkáme každé myslitelné hova..., totiž pardon, inovace. Tedy i státem organizovaného vzdělávání přes jakýsi komerční produkt. A to přímo nařízením Ministerstva.

• Pavlína Hublová6. 10. 2011

  Je těžké odolat vábení "všichni moji žáci jsou na FB" a "přibližme se co nejvíc žákům". Možná bychom naopak měli/mohli ukázat, že to jde i jinak a jinde (souhlasím s E. Kocourkem)... Napadá mě známá věta o Mohamedovi a hoře. Jak z toho nakonec vybruslíme/budeme vybrusleni?

• Bořivoj Brdička6. 10. 2011

  Budeme-li "vybrusleni" a přenecháme výchovné aktivity subjektům považujícím vzdělání za obchodní artikl, bude svět podle toho vypadat. K žítí to tedy určitě nebude.

• Bořivoj Brdička10. 10. 2011

  Prosím ty registrované uživatele portálu RVP, kteří k tomuto článku připojili negativní hodnocení, aby se za svůj názor nestyděli a zdůvodnili ho zde v diskuzi. Děkuji.

• E Kocourek10. 10. 2011

  Co vůbec znamená to zdejší "hodnocení příspěvku"? Hodnotí se informační obsah (a ten je zde maximálně nadupaný) nebo jazyková stránka a pravopisné hrubky (Ano, pane kolego, dobyl jako dobyvatel, ne dobil jako dobíječka. Promiňte nemístný žert.) nebo také záleží na tom, zda souhlasím s autorovým stanoviskem (ale na to je ten příspěvek příliš multi-tematický)? Nevím a proto nehodnotím. Mám-li článku něco vytknout, tedy jistou nejednoznačnost. KOMU je adresován text "Proto si urychleně musíme uvědomit, že ..." ? Autorovi samotnému a hrstce jeho kolegů? Ministerským úředníkům? Odborné veřejnosti? Široké veřejnosti? Jde autorovi o ovlivnění objektivní reality nebo o jeho subjektivní vnímání reality? (Obojí ovlivní to, čeho se autor dočká.) A že prý snahy blokovat přístup dětí k této službě situaci jen zhoršují. Jakou situaci? Tu, kde Facebook získává mocenskou pozici, nebo tu, kde mu v tom někdo chce zabránit? A proč proboha si to kdo má uvědomovat URYCHLENĚ? Co na tom změní den, týden, měsíc, rok NEuvědomování? Celá ta výzva ke zdůvodňování negativních hodnocení mi připomíná lamentaci nezkušeného webového publicisty poté, co jeho první článek nesmyslně napadnou weboví poštěkávači - inu, každý z nás to asi kdysi zažil. Ale to přece nemůže být ten případ! Autor přece rozsáhle publikuje už nějaký ten pátek. Tak co teda? Že by záchvat deprese způsobený nevlídným podzimním počasím? Pokud je příčinou toto, pak rád připomínám to, co kdysi dávno zkušený šéfredaktor připomněl mně: Pane kolego, nepíšete pro dva záporné hodnotitele, ale pro ty stovky čtenářů.

• Bořivoj Brdička10. 10. 2011

  Co na to říci, pane Kocourku? Asi máte pravdu. Trpím depresí. Chtěl jsem dobýt web a přitom jsem se vybil. Na dobití není ani pomyšlení. Myslím, že jste oba jednohvězdičkové hodnotitele dokonale zastoupil. K vaší otázce na to, co hodnotit, lze říci jen to, že je to vaše individuální volba. Proto jsem chtěl oba nespokojence poznat blíže. Děkuji vám za kritiku. Chybí mi šéfredaktor, tak to pak takhle dopadá.

• Jana Petrů10. 10. 2011

  Pane Brdičko, do komentářů článků s tímto zaměřením se téměř nepouštím, neb ... Tudíž ani nehodnotím. Ale mrzí mě Vaše deprese, a tak Vás chci potěšit. Myslím, že jde o to, jak kdo "hvězdičkování" chápe - pro někoho je jedna hvězdička propadák a pro jiného naopak výraz ocenění - jako úsměv, smích a řehot. Nevím, zda někde na portálu byla přesně stanovena "kriteria hodnocení". Nemám ráda klasifikaci, proto učím na škole, kde je výhradně slovní hodnocení. Tam k tomuto nedorozumění nemůže dojít. Tak jeden pětihvězdičkový vzkaz pro radost od prvňáků: Vítr se ve větvičkách pohoupává a potichoučku šumí tráva. Nebe je plné obláčků a škola zase školáčků. Stromy už odkládají letní šat teď budou dlouho, dlouho spát. Tak dobrou noc jim popřejeme a za kamny se ohřejeme.

• Lenka Koubová13. 10. 2011

  Ačkoliv jsem na Facebooku zaregistrovaná, nejsem jeho velká fanynka. Jsem tichou pozorovatelkou, která tam rozhodně nepíše, že si k večeři udělala výborný lasagne a teď se kouká na Simpsonovi. Jestliže se ale na Facebooku rozjede aplikace, která umožní prohlížet elektronické učebnice, vidím to jako přínosnou aplikaci (na rozdíl od těch, které jsou tam doteď jako Give Hearts aj.). Netvrdím, že mě to nadchlo, ale konečně je to něco smysluplného.

• Bořivoj Brdička13. 10. 2011

  To máte pravdu. Učebnice je věc smysluplná. A teď si představte, že se může jednat o text, který je někde dostupný zcela zdarma. Pak platíte vlastně jen za to, že vám ho někdo zpřístupní v prostředí, kam se musíte přihlásit. K tomu navíc nevíte, co s informacemi, které o vás získá, poskytovatel přístupu udělá. Něco trochu podobného s velkým úspěchem zkouší Apple na iTunes. Platíte malé částky často za něco, co byste s malou námahou mohla mít zadarmo.

• Bc. Karolína Janečková15. 10. 2011

  Skutečně mne zaráží, jak se škola neustále přizpůsobuje a podmaňuje žákům, čímž v nich vyválá vědomí jejich práv... ale kde jsou jejich povinnosti? Dříve se žáci přizpůsobovali škole a probíhalo vše bez problémů. Kam to dospěje, když budeme pořád všechno podřizovat žákům? Ano, jsem za určité přizpůsobení týkající se toho, aby žáci lépe pochopili danou látku, lépe si ji osvojili, ale proč zacházet až do takových krajností, jako je vyučování po facebooku? Co kdybychom nakonec úplně zrušili školy, povyhazovali všechny učitele a žáky by vzdělával centrální počítačový systém po FB??

• Mgr. Zdeněk Sotolář15. 10. 2011

  Vzdělávací možnosti na Facebooku zřejmě nějaké jsou. Ale: Vstupují uživatelé na Facebook opravdu za vzděláváním? Je Facebook opravdu "svět, ve kterém se odehrává vzdělávání"? Tedy: Chodí se naši žáci na Facebook opravdu vzdělávat? Existuje nějaká statistika? Nebo jinak: Je vážně tolik žádoucí, aby se vzdělávání odehrávalo právě na Facebooku? Chce se autor článku tomuto světu (když už tu je) jen a jen za každou cenu přizpůsobit, nebo vidí ve vzdělávání na Facebooku tolik výhod a předností? V poslední době mi v článcích a glosách pana Brdičky (a dalších blogařů) právě toto není zcela jasné. P.S. Otázky pana Kocourka, komu je článek vlastně určen a proč vlastně ten spěch, jsou velice případné.

• Bořivoj Brdička16. 10. 2011

  Promiňte, ale vůbec nechápu, o čem mluvíte? Snažil jsem se vás upozornit na fakt, že FB obrovským způsobem ovlivňuje naše žáky a pokoušel jsem se vás přesvědčit o tom, že existuje riziko, že je bude stále více vychovávat místo nás. Přitom, jsem se vám snažil vnuknout myšlenku, že bychom se měli snažit tento trend zastavit. Ptát se, zda je třeba se dané situaci přizpůsobit, je zhola zbytečné. Jinak to vůbec nejde! Ono, pro někoho tolik lákavé, volání po návratu k tradicím a k poslušnosti, to je cesta do pekel. Vychází bohužel z naprostého nepochopení situace. Abyste mi dobře rozumněli - nemám nic proti ověřování základních znalostí prostřednictvím definování minimálních standardů. Jen se to nesmí vydávat za jediný a hlavní cíl našeho školství!

• Mgr. Zdeněk Sotolář16. 10. 2011

  Tak jsme na tom stejně, pane kolego. Teď zase já nevím, o čem mluvíte vy. "Tradice, poslušnost, standardy." O tom byla řeč? Já nic takového neřekl, ba ani nemyslel. Když si čtu komentáře pozpátku – abych si objasnil v čem se míjíme – vidím například, že se tu střídají pojmy vychovávání, vzdělávání a ovlivňování zcela nahodile. Já se zaměřil na pochybnosti o vzdělávání na Facebooku, vy mi odpovídáte, že Facebook žáky tolik ovlivňuje. Jeden o koze, druhý o voze. Škoda.

• Bořivoj Brdička16. 10. 2011

  Škoda, asi se opravdu nedudeme schopni dohodnout. Zkusím to shrnout. Tvrdil jsem, že FB žáky ovlivňuje již teď. Článek byl o tom, že vše nasvědčuje tomu, že se někdo bude snažit toto prostředí využívat i ke komerčnímu vzdělávání. Konstatoval jsem, že bychom měli žáky vést k pochopení, jaká rizika jsou spojena s užíváním FB. A tvrdil jsem, že bráněním v přístupu se věc může jen zhoršovat. To o standardech bylo určeno tradicionalistce Janečkové. Už mě ale ta diskuze nějak zmáhá, takže myslím, že bude na čase ji ukončit. Děkuji všem za zájem.

• E Kocourek17. 10. 2011

  Naprosté nepochopení situace, to je moje! Pan Brdička píše: "Ono, pro někoho tolik lákavé, volání po návratu k tradicím a k poslušnosti, to je cesta do pekel. Vychází bohužel z naprostého nepochopení situace." Nevím jaké tradice má na mysli - snad rákosku Igora Hnízda? - a jaký "návrat k poslušnosti"? Většina kolegů, se kterými se bavím, je pro utužení kázně a pro posílení kázeňských pravomocí. Tedy jsme pro tu rákosku. Že nechápeme situaci? Ale ano, chápeme ji. Učitelé, potažmo školy, nesmí (V OBECNÉM PŘÍPADĚ!) rákosku použít, protože zbitý student by se sebral a šel jinam, i se svými penězi. Takže rákoska nepadá v úvahu, a s ní bohužel ani kázeň při vyučování. Ale NÁVRAT k poslušnosti? On někdy někdo poslušnost opustil (a přežil to?)? Navzdory všem ministerským směrnicím, navzdory všem Džamilám a Džamilům, studenti přece musí (a vždy museli) učitele poslouchat! Jako učitel pečlivě vybírám, co studentům poručím, aby to bylo účelné a proveditelné a ověřitelné a vymahatelné, ale bez příkazů a bez poslušnosti nebude škola fungovat ani hodinu! Bránit v přístupu na FB je špatné samo o sobě - jako bránění v čemkoli jiném. (Pokud to nemá nějaký skutečný smysl - třeba že FB přetěžuje školní síť.) Nechápu, jakou další věc by to mohlo zhoršovat. Na komerčním vzdělávání neshledávám nic špatného - pokud za svou práci beru peníze, tedy i já jsem účastníkem komerčního vzdělávání. Kéž by i studenti byli takovými účastníky komerčního vzdělávání - kéž by si uvědomovali, že za jejich vzdělávání někdo platí, a kolik. A kéž by studenti byli v situaci, kdy mohou rozhodnout, zda jejich vzdělávání za ty peníze stojí, a zachovat se podle toho.

• Bořivoj Brdička17. 10. 2011

  Pane Kocourku, dospíváme k jádru věci. Kázeň zajistíme tak, že zprivatizujeme školství - a to nejlépe celé. Tak jste to myslel? Asi ne! Já vám rozumím. Zatraceně dobře si umím představit, jak se cítí učitel, který to myslí s žáky dobře, ale oni o něj neprojevují sebemenší zájem. Zavedení plošných testů nepomůže. Pokouším se si představit, jak se ti nevzdělávatelní žáci, co učitele staví na nejnižší příčky spol. žebříčku, chytí za nos, až jim řekne: "Dávej pozor nebo neuděláš státní zkoušku z počtů!" Myslím, že je to prosté - pokud učitel není schopen zajistit, aby při jeho výuce docházelo ke vzdělávání, měl by si hledat jiné místo. Problém je v tom, že se neshodneme, co má být hlavním cílem výuky. O tom ale Spomocník mluví téměř pořád. Tak třeba zde: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10575/http://spomocnik.rvp.cz/clanek/13077/http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10765/

• E Kocourek17. 10. 2011

  Kázeň zajistíme tak, že ODSTÁTNÍME školství, alespoň jeho podstatnou část. Ministerští úředníci pak budou moci svoje geniální koncepce aplikovat (výhradně) na svých vlastních dětech - jak to onehdy předvedla ministryně Buzková. Odstátnění může mít formu privatizace - rodiče nebo studenti by si platili vzdělání ze svého, nebo převedení pod OBCE - rodiče by pak rozhodovali o financování školství zprostředkovaně (ale jen MALIČKO zprostředkovaně!), přes obecní zastupitelstva. Privatizace není sprosté slovo, stejně jako sprostým slovem není kapitalismus. Akorát premiér Klaus kdysi dávno udělal chybu, že se zapomněl občanů zeptat, co vlastně chtějí. Nebo nezapomněl, a chtěl se vyhnout krutému zklamání ...

• Bořivoj Brdička17. 10. 2011

  Privatizace ani kapitalismus nejsou sprostá slova, stejně jako komunismus. Zato korupce a tunelování sprostý kontext mají. Když už mermomocí chcete pokračovat, tak se zamyslete nad tím, jak by takové přidělování zakázek na realizaci výuky v podání našich slavných zastupitelstev asi dopadlo. Jsem přesvědčen, že školství a zdravotnictví prostě z principu plošně zprivatizovat vůbec nejde.

• E Kocourek18. 10. 2011

  Jak by si s řízením školství poradily obce (kdyby jim stát předal pravomoce, finance a SVOBODU rozhodování)? Horší než to, co předvádí Ministerstvo, by to být nemohlo. Nebo že by obce organizovaly a přidělovaly zakázky nesmyslnější než INDOŠ? Že by obce podporovaly předražování výraznější než CERMAT? Kdo chce vidět, jak funguje školství financované a řízené obcí, se může zajet podívat do libovolné vesničky nebo městečka v U.S.A. Ne všechny obce tam do vzdělání investují stejně, ne všem se stejně daří a některá jejich rozhodnutí nám mohou připadat podivná. Ale tak funguje svoboda a odpovědnost za sebe sama. To akorát v Česku se někdo naivně domnívá, že stát dokáže zaručit rovnoměrnou kvalitu svých "služeb" pro každého. Realita je taková, že ... ale to snad každý vnímá.

• Bořivoj Brdička18. 10. 2011

  Teoreticky to zní docela hezky. Je to osobní věc každého z nás, jaké vzdělání si pořídí. Takto s tím zcela souhlasím a v praxi to nakonec nikdy ani jinak není a nebude. Věcí státu, lze-li o nějakém vůbec ještě hovořit (v kritice ministersva se snadno shodneme) pak je, aby dostal každý stejnou výchozí šanci se vzdělávat. Co s ní udělá, je jeho věc. Naším hlavním úkolem, jako učitelů, není naučit. Tím nejdůležitějším je vyvolat zájem o poznávání!

• Bořivoj Brdička24. 10. 2011

  Dokonalou odpovědí na tento můj text je prakticky pojatý článek Jaroslava Koreše Konkrétní nebezpečí spojená s Facebookem - http://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/14045/KONKRETNI-NEBEZPECI-SPOJENA-S-FACEBOOKEM.html.