Nebojme se současného umění!

portal-13871

Očekávaný dílčí výstup:

• Žák činí první kroky k pojmenování účinků um. děl (vizuálně obrazných vyjádření) na smyslové vnímání.

2. Hledání v expozici

V další fázi se žáci vracejí samostatně do expozice s cílem najít a zapsat název díla (a jeho autora), které jim připadá nejméně srozumitelné, díla, které s nimi vůbec nekomunikuje. Tato aktivita je vlastně pravým opakem toho, co v galerii sami nejčastěji děláme, když se upínáme na díla, která nás na první pohled oslovují. Žáci zpravidla přicházejí s více díly, která jim připadají nesrozumitelná. Mezi velmi často zastoupená díla patří například dílo Wolfa Vostella Performance, skládající se z instalace a videa, nebo tisky pop artistů. Poté, co žáci vyberou své dílo, reflektují ve skupině proces výběru. 

Obr. 3: Jedno z často žáky vybíraných děl: Wolf Vostell, Performance, 1983, Sbírka mezinárodního umění 20. století, Národní galerie v Praze. Vostell je umělec volně spjatý s hnutím Fluxus a jeho pražská Performance tvoří soubor videozáznamu jednoho z jeho happeningů a rekvizit, které během něj byly využity. Na první pohled nemusí být souvislost videozáznamu a rekvizit zřejmá. Žáci se však během pozorování díla obvykle nechají vtáhnout do „hry“ a objevují souvislosti videa a předmětů a usilují o jejich interpretaci.

Očekávaný dílčí výstup:

• Žák rozlišuje komunikační účinky jednotlivých vizuálně obrazných vyjádření. 

3. Pracovní list

Po nalezení díla a reflexi ve skupině se žáci opět vracejí do expozice. Před vybrané dílo usedají s pracovním listem. Doposud neměli tušení, že dílo, které je jim nejméně srozumitelné, se stane středem jejich práce pro další část programu. Pracovní list motivuje žáky k důslednějšímu průzkumu zvoleného díla, k uvědomění si kontextu jeho vzniku, k vztahování vlastních zkušeností, znalostí i zážitků k tomuto dílu.

Žáci pracují individuálně. List obsahuje otázky směřující k důkladnému vizuálnímu průzkumu díla: Zaznamenejte znaky díla, které byste ocenili kladně? Popište, jak na vás tyto prvky – barva, materiál atd. – působí. (Otázka, která sleduje cíl vyvést žáky z jednoznačného odmítání um. díla tím, že upoutá jejich pozornost k zajímavým detailům.) Žáci se rovněž snaží o zasazení díla do kontextu. Jaký byl záměr umělce, který toto dílo vytvořil? Co podle vás dílo vyjadřuje? Co všechno mohlo umělce při jeho tvorbě ovlivnit? 

Očekávaný dílčí výstup:

Žák:

• Uvědomuje si vlivy, které působí na interpretaci díla.
• Rozpoznává vliv vlastních zkušeností i znalostí na interpretaci uměleckých děl (vizuálně obrazných vyjádření). 

Obr. 5 a 6: Ukázky vyplněných pracovních listů. (Program byl adaptován pro použití na výstavě Monet – Warhol, Mistrovská díla z Albertina Muzeum a Batlinerovy sbírky, která proběhla na podzim roku 2010 – k ní se váží oba představené pracovní listy.) 

4. Skupinová práce s pracovním listem

Žáci jsou sdruženi do tří až pětičlenných skupin. Ve skupině každý žák představí „svoje“ dílo a skupina má za úkol vybrat jedno z uměleckých děl a připravit jeho prezentaci pro celou třídu. Žáci nyní vycházejí z výsledků individuální práce a těží ze sdílení a porovnávání subjektivních výkladů uměleckých děl.

 Očekávaný dílčí výstup:

Žák:

• Uvědomuje si závislost interpretace vizuálně obrazných vyjádření na osobních zkušenostech, znalostech i prožitcích.
• Porovnává svoji osobní interpretaci s interpretací spolužáků. 

5. Společná prohlídka děl a reflexe programu

Práce žáků vrcholí prohlídkou expozice, při které jsou představena vybraná díla. Jedná se o soubor 4 až 6 děl, která žáci při prvním seznámení s nimi považovali za nejméně srozumitelná. O každém díle hovoří zástupce skupiny, která ho vybrala a připravila jeho prezentaci. V prezentaci jde o to představit dílo třídě, vyzdvihnout zajímavé postřehy žáků zasazující dílo do kontextu – zejména historického, společenského –, uvést zajímavé subjektivní náhledy díla.

Cílem, žákům ovšem nekomunikovaným, je dovést je k poznání, že na první pohled nesrozumitelné nebo nelíbivé dílo není hodné zavržení, ale naopak průzkumu a že jen naše poctivé „zaobírání se“ dílem nás může dovést k jeho přijetí (ve smyslu respektování díla).

Lektor do výkladu žáků nezasahuje, může však vhodně doplnit další zajímavé údaje o díle nebo okolnostech jeho vzniku.

Po prohlídce vybraných děl následuje společná reflexe celého programu. Ta probíhá s využitím metody „pětilístek“. Pětilístek spočívá v postupném rozvíjení klíčového tématu, pojmu (pro nás pojmu umění 2. poloviny 20. století). Nejprve se ústřední téma charakterizuje dvěma přídavnými jmény, poté se určuje, co TO (rozebíraný pojem) dělá – 3 slovesa –, následuje „indiánské jméno“ nebo přirovnání a na poslední řádek žáci zapíší synonymum pojmu. Pětilístky po zapsání každý přečte a expozicí tak zazní řada „básní“ o umění 2. poloviny 20. století. Právě při poslechu pětilístků si lze uvědomit posun, který může nastat v chápání současného umění žáky. Znějí slova: Umění, které se táže, je náročné, potřebuje čas, láká atd. (Srovnávat lze s přídavnými jmény hodnotícími díla v expozici, která zazněla na úvod programu.)

Závěrem lektor pokládá otázku, zda si žáci během programu uvědomili něco nového či důležitého o současném umění, zda pro sebe učinili nějaký objev, udělali nějaké „AHA“? Ne všichni, samozřejmě, ale vždy alespoň část studujících nyní odpovídá, že si uvědomila častou složitost současného umění, čas, který mu člověk musí věnovat, aby mu porozuměl či k němu našel cestu. Žáci rovněž často „objeví", že prohlídka galerie s kamarádem či kamarádkou může přinést mnoho zajímavého – sdílení a porovnávání osobních náhledů díla.

A o to jde (nejen v případě umění), neodsuzovat na první pohled a být otevřený názorům dalších lidí.

Obr. 8: Ukázka vyplněného pětilístku. Pětilístek čtou žáci tak, že vynechávají slova v závorkách. Jde tedy o volnou báseň, která v tomto případě zní:

Umění 2. poloviny 20. století

povzbudivé, otázekplné

láká, zrazuje, popouzí,

to, které klade otázky

hračkářství.    

Očekávaný dílčí výstup:

Žák:

• Uvědomuje si závislost interpretace vizuálně obrazných vyjádření na osobních zkušenostech, znalostech i prožitcích.
• Reflektuje postup svého učení a posun svého vnímání současného umění.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Vyjádření Národní galerie v Praze ke zveřejněným fotografiím (výtvarným dílům):

„Uživatel bere výslovně na vědomí, že reprodukce (rozmnoženiny) výtvarných děl zveřejněné na tomto portále může užít jen pro svou osobní potřebu a nikoliv za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského anebo obchodního prospěchu (ust. § 30 autorského zákona). Dále bez licence nesmí užít předmětné reprodukce jinak než způsoby uvedenými v autorském zákoně jako bezúplatné zákonné licence, tedy např. může  v odůvodněné míře užít výňatky těchto výtvarných děl ve svém díle, užít jejich výňatky nebo drobná díla celá pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby, pokud je takové užití  v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem, nebo užít dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu za předpokladu, že nepřesáhne  rozsah odpovídající sledovanému účelu. Uživatel bere výslovně na vědomí, že je vždy povinen uvést jméno autora, název díla a pramen.“ 

Literatura a použité zdroje

Umění 20. století. 1. vyd. Praha: Slovart, 2004. 838 s. ISBN 80-7209-521-8.

GARTENHAUS, Alan. Minds in Motion: Using Museums to Expand Creative Thinking. 3. vyd. Caddo Gap Pr., 1997. 189 s. ISBN 1880192217.