Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Obraz jako prostředek k získávání kompetencí - 1. část
4,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Příspěvek přináší informaci o úsilí německých kolegů vymezit specifický termín obrazová kompetence, který má stěžejní význam pro vytvoření vzdělávacího standardu předmětu Umění v Německu. Zároveň klade otázku, zda a do jaké míry žákům zadávané výtvarné úkoly na několika sledovaných bavorských gymnáziích korelují s navrhovaným pojetím dílčích kompetencí kompetence obrazové.
Význam slova obraznost, obrazivost, obrazotvornost v překladech do němčiny
Pokud budeme hledat významy slova "obraznost", případně významy anglického slova "imagery" v jazyce německém, nalezneme až pět možných překladů:
Sledujeme-li však současné diskuse v oboru tzv. umělecké pedagogiky v Německu, je sice s těmito pojmy pracováno, avšak jako stěžejní termín, který se týká rozvoje obrazivosti německých žáků, tedy rozvoje jejich schopnosti aktivně pracovat s vizuálně obraznými znakovými systémy, je chápán termín obrazové kompetence, případně kompetence obraznosti, tedy die Bildkompetenz.
Po šoku, který v roce 2000 přinesly německému školství negativní výsledky mezinárodních PISA průzkumů, bylo na zasedání Stálé konference ministrů KMK jednáno o potřebě vytvořit vzdělávací standard pro jednotlivé předměty jako nástroj vymezení a přezkoušení očekávaných výsledků, který by byl společný pro veškeré spolkové země. Cílem tohoto standardu má být podpora spolkových zemí při dosahování vyšší kvality vyučování na školách, zajištění lepší prostupnosti a srovnatelnosti mezi jednotlivými spolkovými republikami a dosahování srovnatelných výkonů s jinými státy. Standard by se tak měl stát nástrojem externí a interní evaluace, nástrojem, jenž by vymezil jasná měřítka.
Zavedení vzdělávacího standardu do školství přestavuje především snahu změnit cíle vzdělávání, orientovat výuku na dosahování žákovských kompetencí. Nejde již o úzce pojaté vyučování nadbytečných znalostí, ale o získávání schopností a dovedností, které žák dokáže v určité situaci uplatnit. Jde o to, dokáže-li volit různá řešení a zda zvládne propojovat veškeré své znalosti a zkušenosti, aby je využil pro hledání správného řešení, porozuměl-li souvislostem v daném oboru.
Vzdělávací standard konkretizuje očekávání, jež jsou zakotvena ve vzdělávacích cílech, a to tím, že stanovuje žákovské kompetence, jichž musí žáci do určitého data dosáhnout. V centru pozornosti standard stojí samotné jádro oboru a požadované kompetence jsou zakomponovány do obsahů jednotlivých předmětů. Jde však o takové kompetence, které je možné v rámci jednotlivých oborů přezkoušet. Standardy Stálé konference ministrů jsou vystavěny následujícím způsobem: jako první je definován přínos oboru ke vzdělání, následuje popis kompetencí, které má obor rozvíjet, a nechybí ani příklady úkolů, které mají za úkol přispívat k větší srozumitelnosti standardu.
Standardy některých vzdělávacích předmětů již vstoupily v platnost od roku 2004/2005. Situace v oboru "umění" je však jiná. V průběhu zasedání Stálé konference ministrů se zpočátku ani neuvažovalo o vytvoření vzdělávacího standardu pro školní předmět umění, posléze však byla předána tato zodpovědnost jednotlivým spolkovým zemím, aby se pokusily o vytvoření vlastního standardu. Vzdělávací standard pro předmět Umění se podařilo vytvořit například spolkové zemi Bádensko-Württembersko a společné kurikulum mají spolkové země Berlín, Braniborsko, Sasko-Anhaltsko. V Bavorsku však raději požadované kompetence nevymezovali zvlášť v rámcových programech, ale vtělili požadované kompetence do souvislého textu nových učebních plánů tak, aby alespoň formou připomínaly učitelům učební plány původní a učitelé si pomalu zvykali na novou orientaci oboru "umění".
Jak je zřejmé, je situace v SRN názorově nejednotná a vzdělávací standard, který by byl platný pro předmět umění pro veškeré spolkové republiky, ještě asi několik let nevznikne. Problémová se jeví, pokud jde o obor "umění", také otázka prověřování nabytých žákovských kompetencí. Nepůjde opět především o testy zaměřené na znalosti z dějin umění, případně o analýzu a interpretaci obrazů či prověřování výtvarných dovedností? Tyto a jiné otázky jsou předmětem žhavé až revoluční oborové diskuse, která v Německu právě probíhá. Přesto však lze již teď vysledovat určité tendence, jakou cestou se tvorba standardu v jednotlivých zemích ubírá, popřípadě, které pojmy jsou pro tvorbu celoněmeckého standardu klíčové. Jedním z těchto velmi často diskutovaných termínů je právě specifický termín "kompetence obraznosti".
Berlínské kurikulum pro předmět výtvarné umění - vyššího stupně gymnázia (11. a 12. roč.) definuje obrazovou kompetenci, popř. kompetenci obraznosti jako centrální kompetenci v oboru výtvarné umění. Pod pojmem "obraz" se myslí nejen dvou-, ale i také třídimenzionální objekty, artefakty, vizuální informace, procesy a situace vizuální zkušenosti. Jedná se o získané poznatky a dovednosti z oblastí produkce, recepce, reflexe a prezentace "obrazů". Získání obrazové kompetence předpokládá aktivitu žáků. Pod pojmem kompetence jsou rozuměny získané schopnosti, které odpovídají požadavkům společnosti a jsou podkladem pro celoživotní učení.
Navazující části:
Obraz jako prostředek k získávání kompetencí - 2. část, 3. část
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.