Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Škola dobrého života
5,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Co člověk potřebuje k dobrému životu a co žákům může <i>Osobnostní a sociální výchova</i> poskytnout.
Předpokládejme, že existuje jakási "škola dobrého života". Čemu by se v ní žáci měli učit? Vytváření kurikula této školy by předcházelo zodpovězení následujících otázek:
Na začátku vyloučíme z dalšího uvažování ty odpovědi, které říkají, že učit by se v dané oblasti neměl člověk nic, neboť s talentem pro život se lidé již rodí (tedy co by se pak měli učit), nebo nerodí (pak jim žádné učení nepomůže). Obdobně vyloučíme i odpovědi, které tvrdí, že to, jak člověk prožije život, nezáleží na něm, ale na okolnostech, náhodách apod. (tudíž nějaké učení je k ničemu).
Při koncipování kurikula dovedností potřebných pro život bychom přirozeně měli vyjít právě z oné kategorie život, na níž ovšem můžeme nahlížet různě.
Někdo možná namítne, že není o čem diskutovat. Život je přece obsažen již ve stávající struktuře učiva našich všeobecně vzdělávacích škol. O obsahu současného všeobecného vzdělání skutečně nelze tvrdit, že nemá se životem nic společného. Stejně tak lze ovšem namítnout, že "strukturování" života do tradičních souborů učiva (český jazyk, dějepis, matematika, chemie, výtvarná výchova, občanská výchova atd.) nemusí být vždy skutečně blízké tomu, čím žije klient školy v realitě svých každodenních situací a že takové strukturování, z nemalé části kopírující tradiční vědní obory, nemusí být navždy jediným způsobem, jak uspořádat učivo.
Je dokonce možné, že takový již přes sto let přetrvávající přístup ke strukturování učební látky všeobecně vzdělávací školy, již dnes ani plně nedopovídá tomu, co je či může být reálnou funkcí školy v dynamicky se vyvíjejícím a měnícím světě na přelomu tisíciletí.
Slova z výzkumné zprávy Positive Youth Development in the USA (Washington 1998) to jen potvrzují. "Proměny socializačních faktorů ovlivňujících rozvoj dětí - zvláště v rodině - vyžadují nutně takovou změnu v praxi škol ..., aby právě v ní rodina našla podporu pro zvládnutí úspěšného rozvoje dětí."
Proměňujícími se socializačními faktory nelze mínit nic jiného než stávající charakteristiky společnosti a z další části věty nesporně vyčteme, že rodina potřebuje pomoc v tom, aby se děti učily zvládat svůj život.
Obdobný postoj zaujal i český Národní vzdělávací fond (www.nvf.cz), který doporučuje, aby všeobecné vzdělání začalo více směřovat k těmto čtyřem gramotnostem - demokratické, ekonomické, metodologické a existenciální. I bez dalšího definování těchto pojmů je zřejmé, že jsou to mj. východiska pro koncipování úplně jiné struktury vyučovacích předmětů, než jaká je dnes běžná.
Na kategorii ŽIVOT lze nahlédnout různě. Pokusím se předestřít určité východisko pro výstavbu kurikula, jehož centrálním pojmem bude život. Pojmenuji také jakési formy, v nichž člověk žije.
Vrátíme-li se zpět ke "škole života", nabídne nám Osobnostní a sociální výchova řadu témat, která nejen že přispívají k rozvíjení osobnosti žáka v oblasti vědomostí, dovedností, schopností a v oblasti postojů a hodnot, ale rovněž i odpověď na to, co by se asi tak člověk měl naučit, aby dokázal prožít svůj život co nejlépe. Tematické okruhy jsou uvedeny tak, jak je uvádí Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
Osobnostní rozvoj
Sociální rozvoj
Morální rozvoj
|
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.