Weby NPINPIMojeEduEduRevueRevize RVPProhlédnout RVPZapojme všechnyVedeme školu
npi
npi
  • Celá nabídka
  • Přihlásit se
  • Domovská stránka
  • Prohlédnout celou nabídku

  • Přihlásit se

MojeEdu

  • Domovská stránka
  • Celá nabídka
  • Pomoc k RVP PV
  • Pomoc k RVP ZV
  • Pomoc k RVP ZŠS
  • Nabídka IPS Kurikulum
  • Metodické kabinety
  • Jak na plynulý přechod z MŠ do ZŠ?
  • Spomocník
  • Záznamy webinářů
  • Proč MojeEdu?
  • Co je MojeEdu?
  • Jak používat MojeEdu?
  • Export produktů (JSON)
  • Export produktů (CSV)

Weby NPI

  • NPI
  • Revize RVP
  • Prohlédnout RVP
  • Digitalizace ve vzdělávání
  • Zapojme všechny
  • Vedeme školu

Kontakt

Konzultační centrummojeedu@npi.czSenovážné náměstí 25,
110 00 Praha 1

Sociální sítě


EU logo

  • Prohlášení o přístupnosti
  • Newsletter

NPI ČR © 2026

Přihlásit se
Přihlásit se
Odborný článek

Co má být náplní výuky, ale často není?

Rubrika
Odborný článek
Typ článku
Informativní
Stupeň vzdělávání
Základní vzdělávání
Týká se jazyka
Čeština

21. 6. 2010

Autor
BB

Bořivoj Brdička

Další tvorba autora
Kód

portal-11223

21. 6. 2010

Autor
BB

Bořivoj Brdička

Další tvorba autora
Kód

portal-11223

Zpráva o obsahu přednášky profesora ze Stanfordu a experta na vzdělávací technologie Alana Novembera, kterou přednesl na konferenci FETC a jež je značně kritická k tomu, jak školy připravují žáky na život v 21. století.

S představou amerického profesora ze Stanfordu a experta na vzdělávací technologie Alana Novembera o Škole jako digitální vzdělávací farmě jsme se již měli možnost seznámit. Podobně jako Tony Wagner (viz 7 základních kompetencí pro 21. století podle Wagnera) je značně kritický k tomu, jak školy připravují žáky na život v 21. století. Ve své nedávné přednášce na konferenci FETC (Florida Educational Technology Conference) v Orlandu November svá doporučení vpravil do popisu 4 základních schopností, které mají školy učit, ale často neučí. Podívejme se na ně.

1.Globální empatie

Většina současných firem spolupracuje s lidmi na mezinárodní úrovni. Absolventi škol, přijdou-li do praxe, přichází do styku s kolegy či zákazníky jiného původu, značně odlišné kultury a rozdílné životní perspektivy. Ze zkušeností globálních nadnárodních společností vyplývá, že dnes není problém najít chytré lidi, problém je najít zaměstnance schopné vcítit se do pocitů a potřeb lidí s jiným kulturním zázemím. Technologie mohou při vytváření schopnosti vcítění hodně pomoci. Žáci se mohou seznamovat se životem v jiných zemích prostřednictvím internetu, mohou v rámci výuky se vzdálenými vrstevníky přímo komunikovat, seznamovat se a spolupracovat na řešení různých problémů. Je zřejmé, že podobné aktivity mají smysl dokonce i tehdy, nemají-li jiný výukový cíl.

2.Sociální a etická zodpovědnost

Je mimořádně důležité, aby byla ve výuce věnována dostatečná pozornost problematice zneužívání internetu. Každou chvíli se ve zprávách objeví nový případ kyberšikany, sextingu apod. Riziko fatálních důsledků nelze přehlížet. Případy, kdy podobné jednání vedlo třeba až k sebevraždě napadených, jsou známy z celého světa. Ve Spojených státech je výuka internetové bezpečnosti formální podmínkou pro získání dotací na technologie z federálního rozpočtu. Na mnoha školách je však její kvalita nedostatečná. Je hrubým omylem myslet si, že blokování přístupu žáků ze školy na Facebook problémy vyřeší. Nikoli – zakázané (nebo dokonce i trestné) aktivity mohou být klidně prováděny z domova.

3.Stálost informací publikovaných online

Žáci často nepřemýšlejí nad tím, co je či není vhodné dávat na internet. Naivně si myslí, že to mohou zase kdykoli smazat. Jen málokdo ví, že existuje Internet Archive a jeho Wayback Machine, kde je automaticky archivován obsah skoro každého významnějšího webu pro příští generace. Jeho funkci lze ve výuce snadno demonstrovat např. zobrazením dříve odstraněných webových stránek. Žáci by měli vědět i to, že data zveřejněná na Facebooku jsou jeho majetkem a nelze s jistotou zabránit jejich zneužití, i když jsou označena jako soukromá. Již dnes jsou známy případy, kdy byli zájemci o místo odmítnuti na základě facebookové lustrace. Stačí drobnost, třeba zveřejnit fotky z mejdanu!

4.Kritické hodnocení online informací

Kolik žáků ví, jakým způsobem Google řadí výsledky hledání? Velmi málo. Většina je přesvědčena, že ty nejlepší jsou na začátku seznamu. Ale to nemusí být pravda. K hlavním kritériím řazení výsledků patří to, zda je hledaný výraz obsažen přímo v adrese, a kolik dalších webů na nalezenou stránku odkazuje. To znamená, že na prvních místech se nacházejí hlavně nejpopulárnější odkazy, jež nutně nemusí být pro výuku nejvhodnější. Dnešní žáci se přitom až příliš často spokojí s první nalezenou informací a považují ji za správnou. Kritické zkoumání dat a hodnocení validity internetových zdrojů, to jsou činnosti, jejichž zařazení do výuky je často též velmi nedostatečné.

Zdá se, že na poli budování kompetencí nadcházející generace nejsme schopni držet s informační revolucí krok. Výše popsané tematické celky by měly patřit k těm vůbec nejdůležitějším vzdělávacím cílům současnosti.

Jedno z oblíbených témat Alana Novembera, jež se stalo opakovaným tématem jeho přednášek, je „Kdo je majitelem znalostí?“ (Who Own The Learning?). Co myslíte – je to učitel nebo žák? Podívejte třeba na Alanovo vystoupení na TEDxNYED.

TEDxNYED - Alan November - 03/05/2011

zdroj:

Dennis Pierce - Four things every student should learn … but not every school is teaching, EschoolNews.com, February 8, 2010

Klíčová slova

  • 21. století
  • Alan November
  • kompetence
  • mediální výchova
  • reforma
  • Tony Wagner
  • transformace
  • vzdělávací technologie
cc

Licence

Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.