Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
První ze série článků k <i>Výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech</i>, který se zaobírá politickými a pedagogickými východisky tohoto průřezového tématu.
Je nesporné, že zavádění průřezového tématu Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech má svá sociální a politická východiska. Jejich znalost je nezbytná pro pochopení podstaty a smyslu tohoto tématu v širším společenském kontextu i pro jeho realizaci na úrovni školního vzdělávacího programu.
Se vstupem České republiky do Evropské unie přijal český vzdělávací systém úkol společný pro všechny členské země - zavádět evropskou dimenzi do vzdělávání. Tento úkol je obsažen v Maastrichtské smlouvě z roku 1992, která v článcích 126 a 127 zdůrazňuje, že vzdělávání má podporovat zejména:
Zavádění evropské dimenze se vztahuje zejména k obsahu vzdělávání a přípravě učitelů.
Učení o Evropě se postupně rozšiřovalo a prohlubovalo s rozvojem procesu evropské integrace. "Nejstarší" evropská nadnárodní instituce Rada Evropy (založená v roce 1949, zabývající se humanitními záležitostmi, vzděláváním a kulturou) podpořila řadu projektů směřujících k vzájemnému poznávání a spolupráci v oblasti vzdělávání. Je její zásluhou, že koncepce evropské dimenze ve vzdělávání a její podpora v mezinárodních aktivitách přesáhly hranice západní Evropy v době, kdy byla Evropa politicky ostře polarizována. Pod záštitou Rady Evropy byla vydána řada příruček pro školy, např. dosud svou komplexností nepřekonaná publikace "Teaching about Europe" (M. Shennanová, 1991). Pod patronací Rady Evropy byla mj. již v roce 1953 založena mezinárodní soutěž žáků Evropa ve škole.
V současné době Evropská unie výrazně podporuje učení pro Evropu, které nabývá na významu pro ekonomický a sociální rozvoj unie. Integrovaná Evropská unie chce uplatnit své silné stránky v globalizujícím se světě. Úkol otevřeného, evropsky a globálně orientovaného vzdělávání byl rozveden v řadě dokumentů Evropské komise a podpořen finančně dotovanými vzdělávacími programy Evropské unie (SOCRATES, LEONARDO DA VINCI, MLÁDEŽ aj.).
Význam rozvíjení vědomí evropské identity a soudržnosti, evropského občanství, přípravy žáků na přechod ze školy do společnosti a pracovního života v podmínkách integrující se Evropy znovu zdůraznil Lisabonský summit (2001). Mimo jiné důrazně vyzval k učení se jazykům, k zavádění nových informačních médií a komunikačních technologií do vzdělávání a k jejich využívání (především internetu) ve výuce.
Je třeba zdůraznit, že vzdělávání, chápané v Evropské unii jako zdroj prosperity a činitel soudržnosti společenství, zůstává v zodpovědnosti členských zemí. Výchova k evropanství a zavádění evropské dimenze je sice společným úkolem, ale každá země si vytváří své vlastní vzdělávací programy, volí přístupy, které odpovídají jejím podmínkám, kulturní a vzdělávací tradici. Všem těmto programům je společné chápání Evropy jako sdíleného prostředí sociálního i přírodního, v němž dochází k setkávání, spolupráci a hledání společných perspektiv.
V české vzdělávací politice byl významným impulzem pro zavedení evropské dimenze a zařazení průřezového tématu do rámcových vzdělávacích programů Národní program rozvoje vzdělávání, tzv. Bílá kniha (2001). Zde byly formulovány cíle školy pro Evropu následovně:
Chápat evropskou dimenzi a výchovu k evropanství pouze jako politický úkol by ovšem bylo nejen zjednodušující, ale i zavádějící. Podstatná jsou východiska pedagogická, teoretické reflexe procesu výchovy k evropanství, jeho smysl, cíle a obsah. Pro realizaci ve vzdělávacím programu školy je proto zapotřebí objasnit klíčové pojmy, výchovné a vzdělávací strategie i doporučit vhodné metody.
Zavádění daného průřezového tématu do školních vzdělávacích programů a jeho realizace nebude v žádném případě záležitostí jednoduchou, rozhodně by se nemělo jednat o mechanické zařazování nových témat a informací do výuky.
Evropská tematika byla obsažena i v dřívějších učebních osnovách a učebnicích jednotlivých vyučovacích předmětů, zejména dějepisu, zeměpisu, cizích jazyků a esteticko-výchovných předmětů. Pamětníci možná dodají, že zařazování poznatků o Evropě má u nás tradici. Již v období první Československé republiky byly běžnou součástí osnov. Analýzy dřívějších osnov však prokázaly, že zde chyběl integrující princip a hlubší objasnění pojmu Evropa a evropanství. Témata, sice frekventovaná, byla encyklopedicky řazená, nezřídka okrajová či spíše ilustrativní, doplňovaná přiřazováním dalších bez vnitřních vazeb a souvislostí. Klíčová témata, podstatná pro pochopení identity vlastního národa v evropském kontextu, byla podceněna, nedostatečná pozornost byla věnována proměnám Evropy po druhé světové válce a současným globálním procesům.
Výzkumná zjištění dokládají důsledky tohoto přístupu. Obraz Evropy u žáků byl statický a spíše mozaikovitý. Evropa byla chápána především jako geofyzikální prostor. Vidění a chápání historických a kulturních souvislostí bylo oslabené, výraznější bylo vnímání rozdílů než společných kořenů. V historickém plánu se projevovaly problémy v chápání kontinuity a nejasnosti v chronologii. Vztahy k jiným evropským národům byly ovlivněny spíše masovou a konzumní kulturou, rodiči a běžnými stereotypy než školním vzděláváním. Chybějící kulturní zkušenost, bezprostřední zážitky byly omezené, založené převážně na možnostech turistiky, krátkodobých rekreačních pobytů a výletů. Zkušenosti a bezprostřední prožitek chyběly, jejich simulace nebyly navozovány. Evropa nebyla vnímána jako společenství a prostředí sdílené, nýbrž jako prostor odlišný od našeho domácího (národního). Národní sebevědomí žáků a poznání našeho vkladu do Evropy byly značně sníženy. Přesto Evropa a evropanství bylo atraktivním tématem, čehož nebylo dostatečně využíváno jako motivace k učení žáků.
Zařazením Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech jako průřezového tématu reflektuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání potřebu připravit žáky na život v otevřeném evropském prostoru a globalizujícím světě jako nezbytné součásti všeobecného vzdělání.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
O tom, jak pracovat se základními pojmy, se kterými se při realizaci Výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech setkáváme, pojednává tento článek.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.