V mravenčí říši

Hledání informací

Pomůcky: knihy, encyklopedie,časopisy, obrázky.
Popis činnosti:
Děti se seznámily s charakteristikou hmyzu, nyní je učitelka pověří důležitým úkolem: během týdne děti přinesou do mateřské školy jakoukoliv knihu, encyklopedii, časopisy nebo obrázky, kde se vyskytuje hmyz. Ke konci týdne si všichni společně nashromážděný materiál prohlížejí a diskutují o něm. V jednotlivých knihách a časopisech vyhledávají hmyz, snaží se ho blíže určit (mravenec, brouk, slunéčko sedmitečné, vážka apod.), přičemž zdůvodňují, proč tito živočichové patří do říše hmyzu – opakování hlavních znaků hmyzu.

Učitelka na závěr činnosti odmění každé dítě za jeho práci (hledání a přinesení informací) například obrázkem slunéčka sedmitečného.

Pozorování hmyzu v přírodě

Pomůcky: síťky na motýly, bílé plátno, lupy.
Popis činnosti:
Učitelka vede krátké rozhovory s dětmi, kde všude můžeme najít hmyz – na zahradě, na louce, v lese. Dále více specifikujeme – pod kameny, v půdě, na zdi, na květinách, na kmenech stromů, pod kůrou, na listech rostlin, u vody. K rozhovorům opět využijeme obrazový materiál.

Po úvodní motivaci jdeme s dětmi na vycházku do přírody (na zahradu, na louku, do lesa) a hledáme různý hmyz. Děti se snaží určit mezi drobnými živočichy, co je a co není hmyz a snaží se ho pojmenovat (mravenec, slunéčko, motýl, housenka, brouk, včela, kobylka apod.). Některý hmyz ukládají do nádobek s lupou a pozorují ve zvětšené podobě. Hmyz děti sbírají pomocí smýkání síťky v trávě, další způsob je, že děti rozloží bílé plátno pod strom nebo přidrží pod větví a po zatřesení větví hmyz spadne na plátno. Hmyz si děti prohlíží na plátně, pod lupou nebo si jej nechají lézt po rukou, čímž zároveň vnímají hmyz hmatem.

Mraveniště je velký dům

Pomůcky: obrazový materiál, knihy, špejle
Popis činnosti:
Učitelka vypráví dětem o mravencích, kteří rovněž patří mezi hmyz. Děti si prohlížejí mraveniště a mravence na různých obrázcích a v knihách. Učitelka dětem vysvětlí, že mraveniště není pouze hromada jehličí, jak to na první pohled vypadá, ale je to složitá stavba s množstvím chodbiček a komůrek a to nejen v kupě nad zemí, ale dokonce i pod zemí. Mravenci staví svá mraveniště z jehličí, kamínků, větviček, stébel trav, kousků stromové kůry, kousků pryskyřice, apod. Vše je uspořádáno velmi pečlivě - mraveniště drží nejen tvar, ale ani neproprší, udržuje svoji teplotu a má vlastní soustavu větracích chodbiček. Mraveniště není postaveno jen do výšky, ale stejně tak do hloubky pod povrch. Mravenci vzájemně spolupracují, opravují stavbu, větrají okýnky, přistavují mraveniště, aby se tam vešla nová miminka.

Hra na mravence: děti-mravenci utvoří menší skupinky a v prostoru zahrady nebo třídy si najdou místo pro stavbu svého mraveniště, které staví ze špejlí. Když jsou mraveniště dokončena, všechny děti-mravenci si prohlédnou mraveniště svých kamarádů.

Hra „Na mravenčí komůrky“

Pomůcky: švihadla, lana, malé obruče, pracovní listy, pastelky, fixy.
Popis činnosti:
Pohybová část:
Učitelka vyznačí ve třídě (nebo na zahradě) část plochy - mraveniště, do které umístí malé obruče. Děti-mravenci pobíhají kolem mraveniště a na znamení učitelky se běží schovat "do komůrky" - do obruče.
Učitelka říká dětem říkanku, na jejíž poslední verš se děti-mravenci běží schovat do svých komůrek:

Mravenci
Mezi stromy v jehličí
vedou cesty mravenčí.
Mravenci pilně pracují,
pak do komůrek spěchají.

(Autor říkanky: Miroslava Strakatá)

Hra se opakuje dle zájmu dětí.

Labyrint - pracovní listy

Každé dítě dostane pracovní list s vyznačeným mraveništěm a komůrkami. Na listě jsou vyznačeni tři mravenci, kteří nemohou najít cestu do své komůrky. Děti hledají správnou cestu ke komůrkám nejprve prstem, když cesty správně najdou, vyznačí je barevnou pastelkou nebo fixem. Mraveniště mohou vybarvit a mohou k němu dokreslit i okolí (stromy, houby, keř, pařez, ...)

Pomůcky: obrázky, kniha Ferda mravenec, toaletní papír
Popis činnosti:
Mraveniště je vlastně velké království, jemuž vládne královna. Královna klade vajíčka, pomáhají jí dělnice. Vojáci hlídají královnu, dělnice a vajíčka. Všichni jsou na sobě závislí, pomáhají si. Učitelka přečte  dětem  příběh „Jak se rodí mravenčí děťátka“. Prostřednictvím příběhu děti získaly představu o hierarchii v mraveništi. Pro lepší zapamatování rozdá učitelka každému dítěti pracovní list, kde je vyobrazené mraveniště s jednotlivými vývojovými etapami mravenců a úlohou jednotlivých mravenců. Děti mají za úkol „dojít“ po cestičkách od královny, která klade vajíčka k dělnicím, které se o ně starají, líhnutí larviček, kuklení velkých larev, kukly, až k líhnutí mravenců z kukel.

Hra na kukly

Děti utvoří dvojice, jedno dítě omotává druhé toaletním papírem, až je kamarád-mravenec celý zakuklený (od hlavy k patám). Na pokyn učitelky-královny se všichni zakuklení mravenci snaží dostat ze svých kukel. Když se z kukel dostanou, jsou z nich mravenci.

Děti si upevní poznatky o vývojové posloupnosti života mravenců.

Při této hře upozorníme děti, že při omotávání toaletním papírem musí nechat kamarádovi otvor na dýchání.

Za mravenci do přírody

Pomůcky: mraveniště v lese, lupy.
Popis činnosti:
Děti se s  učitelkou vydají do lesa k mraveništi. Protože mravenci chodí po cestičkách v řadě za sebou, zkusíme  jít jako mravenci – děti jdou určitý úsek v zástupu za učitelkou, řadu uzavírá druhá  učitelka nebo starší dítě.

Řada dětí-mravenců dojde až k mraveništi. Děti pozorují mravence a mraveniště. Odhadují, kde jsou asi komůrky pro vajíčka, kde spinkají larvičky apod. Sledují mravence, kteří rychle pobíhají kolem mraveniště, hlídají ho, opravují, shání potravu. Děti si nechají lézt mravence po ruce a také je pozorují pod lupou – počítají, kolik má nohou, zda má tykadla, jak vypadá hlava a tělo mravence, jakou mají barvu, zda vydávají nějaké zvuky. Většina dětí se nebojí mravenců dotýkat a pozorovat je zblízka, a ty bázlivější zjistí, že když ony neubližují zvířátkům v přírodě, ani ona nebudou ubližovat jim.

Děti si procvičovaly jít určitý úsek v daném útvaru, smyslové vnímání a prohlubují si vztah k živé přírodě.

Hmyzí smysly

Pomůcky: knihy, encyklopedie.
Popis činnosti:
Učitelka vybídne děti, aby vyprávěly, jak vypadal hmyz, který si prohlížely v knihách a zkoumaly podrobně v přírodě, Především jakou má hmyz stavbu těla. Nechá děti přemýšlet a vyprávět, po chvíli jim dá opět k dispozici knihy a encyklopedie, kde si hmyz mohou znovu podrobně prohlédnout. Děti zjišťují, že hmyz nemá nos jako lidé, ale má tykadla. Učitelka vysvětlí dětem, že hmyz svými tykadly cítí, čichá a chutná, některý hmyz ochutnává věci nohama. Ke hmatu slouží chloupky na hmyzím těle.

Smyslové ústrojí hmyzu slouží k orientaci v prostoru, vyhledávání potravy i vzájemné komunikaci. Stejně tak je to i u mravenců. Mravenci mají velmi dobře vyvinutý čich a čichové ústrojí je na tykadlech. Tím, že se dotýkají něčeho tykadly, tím vlastně cítí vůně a pachy. Tykadly rovněž rozeznávají změny teploty.

Jak mravenci najdou svá mraveniště

Pomůcky: tři krémy nebo parfémy různých vůní.
Popis činnosti:
Činnost probíhá opět v přírodě. Učitelka naváže rozhovor s dětmi, co by dělaly, kdyby se ztratily své mamince třeba ve městě, zda by uměly oslovit dospělého a říct mu, jak se jmenují a kde bydlí. Každé dítě se snaží říct své jméno a bydliště, ty starší i adresu.

Hra na zatoulané mravence: Jak je to ale s těmi mravenci, kteří neumějí mluvit? Jak najdou správnou cestičku do svého mraveniště?  Učitelka dětem vysvětlila, že mravenci se vzájemně poznají podle čichu. Mravenci z každého mraveniště voní jinak a my si zkusíme, zda budeme šikovní jako ti mravenci. Dvě učitelky a jedno starší dítě (později můžeme zvolit pouze tři děti-mravenčí královny) si potřou ruku každý jinou vůní krému, popřípadě můžeme použít parfém. Učitelky (nebo děti)se rozestoupí a každá z nich představuje královnu jednoho mraveniště. Stejně tak těmito vůněmi potřeme ruce i dětem, aby každé vonělo jinak.  Děti-mravenci nejprve očichaly svou vůni a pak hledaly své kamarády podle stejné vůně, aby zjistily, kteří k sobě patří. Stejně tak očichávají vůni na rukou učitelek nebo dětí-mravenčích královen, aby tak poznaly své mraveniště, do kterého patří.

Učitelky nebo děti, které představují mravenčí královny si mohou nasadit na hlavu papírovou korunku pro větší názornost  a přehlednost.

Hra, kde si děti procvičují především čich a také získávají bližší poznatky o životě mravenců, děti velmi baví, ale není pro ně příliš jednoduchá. Některým dětem je potřeba trochu pomoct.

Mravenci si pomáhají

Pomůcky: šišky.
Popis činnosti:
Na zahradě si děti vyzkoušely stavět mraveniště ze špejlí ve skupinkách a nyní v lese si zkusí postavit mraveniště ze šišek. Děti-mravenci se rozdělí do  skupin (5-6 dětí) a každá skupina má za úkol nasbírat hromadu šišek. Po té každá skupina utvoří dlouhou řadu od hromady šišek k označenému místu. Na pokyn učitelky se obě řady pustí do stavby mraveniště tak, že si z hromady šišek podávají šišky po jedné z ruky do ruky až k poslednímu mravenci, který je pokládá na zem a dělá z nich tak mraveniště na druhé straně. Nezáleží na tom která skupina postaví "mraveniště" dříve, ale zda dokáží děti-mravenci vzájemně spolupracovat.

Zraněný mravenec

Popis činnosti:
Při zpáteční cestě z lesa byli někteří mravenečci již unavení a jeden z nich se dokonce zranil. Mravenci si vzájemně pomáhají, tak si vyzkoušíme, jak nám to půjde. Děti-mravenci utvoří dvojice, rukama se za pomoci učitelky chytí tak, že udělají „sedátko“ pro unavené nebo zraněné kamarády. Na každé sedátko si sedne jeden mravenec a kamarádi ho takto přenesou krátký označený úsek. Děti nezávodí, která dvojice se zraněným kamarádem přejde vytyčený úsek dříve, jde o to, umět kamarádům-mravenečkům, kteří již nemají tolik síly, pomoci.

Ukolébavka pro unavené mravenečky

Popis činnosti:
Děti s učitelkou se vrátí  z vycházky. Děti-mravenci jsou po delší vycházce v přírodě unavení. Učitelka jim navrhne, že si odpočinou a k tomu jim pustí hezkou ukolébavku. Učitelka pustí nahrávku nebo sama zazpívá píseň "Mravenčí ukolébavka".

Písničku se děti postupně naučí, mohou k ní přidat i jednoduché pohyby. Ukolébavka tématicky navazuje na téma mravenci.

Dramatizace pohádky

Pomůcky: látkové čepičky - mravenci, dětská lékárnička, obvaz.
Popis činnosti:
Učitelka seznámí děti s novou veršovanou pohádkou „Polámal se mraveneček“:

Polámal se mraveneček,
ví to celá obora -
o půlnoci zavolali
mravenčího doktora...

Nejprve děti s učitelkou udělají rozbor veršované pohádky. Děti si tak upevní děj a také společně přijdou na to, jak se ostatní mravenci snažili nemocnému mravenečkovi pomoct. Zdůrazníme dětem, že psychická podpora je pro uzdravení kamaráda velmi důležitá a pomáhá mu k rychlejšímu uzdravení.

Děti se verše naučí, po té si veršovanou pohádku zahrají. Jedno dítě hraje nemocného mravence, další mravenčího doktora, ostatní stojí "u postýlky" a utěšují nemocného mravence. Hlavní role nemocného mravence a mravenčího doktora si děti střídají.

Výroba mraveniště

Pomůcky: čtvrtky, lepidlo, pastelky, jehličí
Popis činnosti:
Učitelka naváže rozhovor s dětmi o tom, jak mraveniště vypadá a zda si pamatují, co viděly kolem mraveniště (trávu, stromy, keř, mravence, ...). Učitelka navrhne dětem, že si mraveniště vyrobí. Každé dítě dostane čtvrtku, kterou si potře lepidlem (střed čtvrtky - místo, kde bude chtít mít mraveniště). Na čtvrtku nasypou hromádku jehličí, kterou dlaněmi přitlačí na čtvrtku tak, aby se přilepila. Chvilku necháme zaschnou a po zaschnutí sesypeme zbylé (nepřilepené) jehličí ze čtvrtky. Kolem mraveniště děti kreslí dle své fantazie okolí.
Hotové výrobky si vystavíme a vzájemně si všechny prohlédneme.

Stavba mraveniště v přírodě

Pomůcky: přírodní materiál.
Popis činnosti:
Učitelka rozdělí děti do skupinek (4-5 dětí). Každá skupina dětí-mravenců si v lese staví své mraveniště z přírodního materiálu - jehličí, kamínky, větvičky, stromová kůra, apod. Když své práce dokončí, prohlédnou si všechny skupiny dětí-mravenců svá mraveniště. Děti z jednotlivých skupin říkají ostatním dětem, z čeho mraveniště postavily, jaký použily přírodní materiál, jak se jim práce dařila, apod. Vzájemně mohou také jednotlivá mraveniště všech skupin porovnat - které je nejvyšší x nejnižší, nejširší x nejužší, jaký převládá v konkrétních mraveništích přírodní materiál, apod.

Cesta k mraveništi

Pomůcky: lavička, strachový pytel, průlezky.
Popis činnosti:
Mravenci se pohybují kolem mraveniště, když ho opravují, přistavují, nosí různý materiál a hledají v okolí mraveniště potravu. Cestou zpět na ně mnohdy čekají různé překážky, které musejí překonat, aby se dostaly zpět do mraveniště. Zkusíme, zda jsme také tak šikovní, jako ti mravenci a zdoláme překážky k mraveništi. Na zahradě nebo ve třídě připravíme překážkovou dráhu, na jejímž konci je mraveniště a učitelka-královna. Děti-mravenci za asistence druhé učitelky zdolávají plížení po lavičce, chůzi po úzkém prkně (umístěném na zemi), prolézání strachovým pytlem, slalom mezi stromy, přelézání průlezky až dojdou do cíle ke své královně. Hru opakujeme dle zájmu dětí s různými obměnami překážek.

Doporučení

Děti, které nemají důvěru sáhnout si na hmyz, bojí se ho nebo štítí, doporučuji nenutit je k tomu. Je lepší, ukázat jim vlastním příkladem, že hmyz nám neublíží, když nebudeme ubližovat my jemu. Pokud se bude hmyz, mravenec, brouček, ... cítit v bezpečí a jen tak si poleze po naší ruce, nebude mít potřebu se bránit a nebude tedy například štípat. Zde můžeme například použít vhodné rčení „jak se chováme my k přírodě (živočichům i rostlinám), tak se chová příroda k nám“. Je vhodné ukazovat bojácnějším nebo nedůvěřivým dětem, jak hmyz leze po naší ruce a po rukách ostatních dětí, řekneme bojácnému dítěti naše pocity - „cítíme, jak brouček leze po naší ruce, po našich prstech, lechtá nás to, šimrá nás to, příjemně to hladí...“. Vedeme děti nenásilně a pozvolna k tomu, že si na broučka na naší ruce mohou opatrně sáhnout, pohladit ho, a třeba dítě samo za čas po těchto zkušenostech bude chtít vyzkoušet „lechtání“ hmyzu na vlastní ruce.

Je tedy potřeba přistupovat k těmto dětem opatrně a s velkým citem, což obvykle vede k překonání ostychu a k následné zvědavosti vyzkoušet si to také. Samozřejmě není záruka, že se to povede u všech bojácnějších dětí, ale platí pravidlo, když u předškolních dětí dospělý sám nevypěstuje odpor k dotýkání se živočichů, dítě samo o sobě přistupuje k dotýkání se živočichů přirozeně a celkem automaticky.

Je také možné, že se setkáme s dítětem, které má vypěstovanou fóbii z drobných živočichů. V takovém případě dítě nenutíme k dotýkání se živočichů v žádném případě.

Závěrem

Na závěr si děti s učitelkou pomocí obrázků, knih, encyklopedií a vlastních zážitků zopakovaly základní znalosti o mravencích, které získaly během uceleného programu. Děti si poznatky získané svými prožitky budou lépe pamatovat a budou se k tématu při běžných vycházkách vracet.

Po slovním zopakování poznatků si děti s učitelkou zazpívaly znovu píseň „Mravenčí ukolébavka“.

Literatura a použité zdroje

SEKORA, Ondřej. Ferda Mravenec. 10. vyd. Praha: Albatros, 1992. 60 s. ISBN 80-00-00258-2.

SVĚRÁK, Z. 50 nejlepších hitů od A ž po Z. CD píseň 14. Mravenčí ukolébavka.

KOŽÍŠEK, J. Polámal se mraveneček. Praha: Albatros, 2003. ISBN 80-00-01582X.

DAŇO, Jan; KŮSOVÁ, Pavla; RNDR.MILES, Petr. Lesní mravenci. Liberec: ZO ČSOP Formica. ISBN 80-903214-0-2.