Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Způsoby výuky znakových jazyků ve vybraných zemích
3,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Neslyšící studentka nám ve svém videu zprostředkovává osobní zkušenosti Neslyšících s výukou znakových jazyků (ZJ) ve vybraných zemích. Informace získala z vlastní praxe nebo prostřednictvím online rozhovorů v mezinárodním znakovém jazyce (MZJ) s neslyšícími učiteli ZJ, studenty a absolventy škol pro neslyšící z několika států.
Překlad videa v českém znakovém jazyce
Překlad z českého znakového jazyka: PhDr. Romana Petráňová Ph.D.
Video – část 1. (do času 2:05)
Dobrý den,
ráda bych se představila. Jmenuji se Marie Mašláňová a jsem studentkou Univerzity Karlovy v Praze, konkrétně Filozofické fakulty, oboru Čeština v komunikaci neslyšících. Kromě studia se aktivně věnuji cestování do zahraničí na různé akce pro neslyšící, jako jsou festivaly, mezinárodní kempy pro mládež, přednášky a workshopy s mezinárodní účastí, na kterých dochází k výměně informací a zkušeností mezi neslyšícími lidmi z celého světa. Byla jsem např. v historicky první škole (ústavu) pro neslyšící žáky v Paříži nebo na Gallaudetově univerzitě v USA, která je jedinou vysokou školou určenou pro neslyšící studenty. Také jsem tři roky žila a studovala ve Švédsku.
Dá se tedy říci, že jsem měla určité předpoklady pro úkol, se kterým se na mě obrátil garant speciálního vzdělávání NPI ČR (Národní pedagogický institut České republiky), který mě pověřil, abych využila svých kontaktů v zahraničí a vytvořila rešerši informací o způsobu (systému) výuky znakového jazyka na tamějších školách pro neslyšící nebo na školách pro slyšící, ve kterých je integrován neslyšící žák/student. Rešerše byla vytvořena na základě osobních rozhovorů se studenty nebo absolventy těchto škol ve vybraných státech. O získaných informacích o systému, metodách, učebnicích a materiálech bych se s vámi ráda podělila v následujícím textu.
Nejprve bych sdělila něco k metodě své práce. Původně jsem s konkrétním dotazem na systém, metody, učebnice užívané v rámci předmětu znakový jazyk obeslala příslušné instituce (školy apod.). Bohužel žádné relevantní odpovědi jsem neobdržela. Rozhodla jsem se proto natočit dotaz v MZS (mezinárodní znakový systém) na video, které jsem následně umístila na sociální sítě. Brzy jsem získala řadu kontaktů na neslyšící učitele ZJ, studenty a absolventy škol pro neslyšící z několika států. S nimi jsme pak vedla řízené rozhovory v MZS online.
Video – část 2. (2:06 až 6:11)
Z Francie se mi povedlo zkontaktovat neslyšícího učitele z města Poitiers (jihovýchodně od Paříže), který tam učí na škole pro slyšící děti. V této škole je jedna třída složená pouze z neslyšících žáků, ve které on učí předmět francouzský ZJ. Kromě samotného jazyka v něm učí také podrobně o světě neslyšících: o jazyce a kultuře. Vytváří si k tomu vlastní materiály, učebnice, pracovní sešity. Současně učí na této škole také slyšící žáky předmět francouzský ZJ, jedná se však pouze o základy jazyka a kultury neslyšících, aby tito žáci měli základní informace o jazyce a životě svých neslyšících spolužáků.
Z Velké Británie jsem vedla rozhovor s dívkou, které je dnes 25 let, takže její zkušenosti jsou 10–15 let staré. Výuku ZJ měla pouze dva roky, dnes je ale prý situace mnohem lepší. V celé Británii je povinnost učit se britský ZJ (BSL) po celou dobu školní docházky. Přikládám odkaz na webové stránky (odkaz zde), kde je vidět metoda výuky ZJ v postupných krocích podle témat a gramatiky, podle které mohou učitelé tento předmět učit, např. nejprve jednoduché pojmy z lingvistiky, později specifické znaky, dále klasifikátory atd.
V Holandsku je předmět holandský znakový jazyk zaveden od 1. třídy ZŠ až na SŠ. K dispozici je také e-learning, ve kterém si žáci a studenti mohou jazyk procvičovat pomocí otázek a odpovědí. Nahlédnout do něj můžete prostřednictvím webových stránek (odkaz zde).
V Portugalsku je také zaveden předmět portugalský znakový jazyk od 1. třídy ZŠ až po SŠ. Učitelé tohoto předmětu mají k dispozici metodické materiály vytvořené týmem lingvistů a metodiků na velmi pěkné webové stránce (odkaz zde), ze které se mohou naši učitelé předmětu ČZJ inspirovat.
Vzdělávání neslyšících v Německu je historicky silně orální, záleží, o jakou školu se jedná. Jsou školy, které nevyučují v DGS (německém znakovém jazyce) ani předmět DGS, naopak na jiných školách v tomto jazyce a tento předmět vyučují, a to s cílem budovat nejen jazyk, ale také identitu neslyšících žáků, předat informace ze světa neslyšících a hrdost na vlastní kulturu. Já jsem byla v kontaktu s absolventem školy v Berlíně, kde je situace příznivější, ta škola je, co se týče výuky ZJ a celkové koncepce, výborná. On sám se učil ZJ od 3. do 7. třídy, dnes už je prý situace ještě lepší, a povinností učit tento předmět je na těchto školách po celou dobu školní docházky.
Ve Švýcarsku neexistuje jednotné pojetí a jedna metoda výuky ZJ, a to proto, že na území Švýcarska používají 3 znakové jazyky: německý, francouzský a italský. Já jsem byla v kontaktu s učitelem, který tam učí na SŠ. Používá vlastní materiály a metodu, učí o kultuře a identitě neslyšících a samozřejmě znakový jazyk.
Co se týká severských zemí, jako je Dánsko, Norsko a Švédsko, je situace taková, že v Dánsku už neexistuje žádná škola pro neslyšící, všichni žáci a studenti jsou integrováni na školách pro slyšící děti. Povinností na těchto školách ale je předmět dánský znakový jazyk od 1. třídy ZŠ. Také v Norsku je předmět norský znakový jazyk zaveden od 1. třídy ZŠ.
Video – část 3. (6:12 až 10:57)
Ve Švédsku jsem sama studovala, mohu tedy z vlastní zkušenosti porovnat rozdíly vzdělávání na školách pro SP tam a u nás. Už tenkrát, v roce 2010, na školách pracovali neslyšící pedagogové s výbornou znalostí ZJ, dále slyšící pedagogové s výbornou znalostí ZJ a/nebo slyšící pedagogové s tlumočníkem. Něco takového u nás v té době ještě neexistovalo, a i dnes je na školách v ČR velmi málo ředitelů škol s výbornou znalostí ČZJ. Obecně lze říci, že je život neslyšících ve Švédsku mnohem kvalitnější než u nás. Neslyšící zde mají dobré podmínky díky zákonu z roku 1981, který uznal švédský znakový jazyk za rovnoprávný jazyk s mluvenou švédštinou, což zajistilo zlepšení života celé komunitě N, včetně systému vzdělávání. Do škol začali přicházet neslyšící učitelé, slyšící pedagogové museli prokázat vysokou znalost ZJ a ve školách byl zaveden předmět ZJ. V tom se žáci učí jazyk, kulturu a hrdost na ně. Získávají informace ze světa neslyšících, z historie a budují svou identitu.
Švédský vzdělávací systém používá tzv. bilingvální model jazykového vzdělávání, tj. že simultánně učí informace v psané švédštině a ve ZJ. V ČR se tato metoda začala používat mnohem později, a to právě podle švédského bilingválního modelu.
V předmětu švédský znakový jazyk se žáci učí jak teorii, tak praxi. Mají například možnost vyzkoušet si natáčení vlastního projevu v ZJ na kameru, tj. jak vytvářet vlastní videozáznam, nebo jak vytvářet a natáčet překlady z psaného jazyka do ZJ, učí se, jak má vypadat formální projev v ZJ na kameru (díky praktickému nácviku získávají žáci požadované znalosti a dovednosti, které jim pak v budoucnosti pomohou prosadit se v prostředí švédské TV jako moderátoři). Ukazuje se tedy, že důležité jsou nejen teoretické znalosti, ale praxe sama: důležitý je nácvik předstoupení před živé diváky, odvážně a s vlastním, formálním projevem v ZJ. Důležitý je také nácvik vystoupení před kamerou, znalost technického prostředí (pozadí, světla, kamera), naučit se pracovat se zpětnou vazbou (přijímat připomínky a rady, opravovat vlastní projev) a nácvik natáčení vlastního uměleckého projevu v ZJ.
V USA mají v tomto předmětu zařazeny různé disciplíny uměleckého projevu v ASL (americký znakový jazyk) jako jeho přirozenou součást. Domnívám se, že právě díky tomu je v USA tolik známých neslyšících umělců a tolik záznamů jejich vystoupení v různých uměleckých disciplínách jako storytelling, VV, poezie. Ti žáci, kteří se ve školách pro SP v předmětu ZJ učí jak teorii, tak praktickým dovednostem v ZJ, mají po absolvování usnadněný život v tom směru, že mají vybudovaný jazyk, znalosti z lingvistiky ZJ, z kultury neslyšících, z historie, identity neslyšících.
V USA jsem se setkala se dvěma studenty vysoké školy ekonomické a pedagogické. Byla jsem překvapená, jak hluboké informace z lingvistiky ZJ, kultury a historie neslyšících a o identitě neslyšících mají. Domnívala jsem se, že jsou to absolventi oboru Deaf Studies, což je obdoba oboru, který studuji na Filozofické fakultě UK (tj. obor Čeština v komunikaci neslyšících). Měli stejné informace již ze ZŠ, které jsem se dozvěděla já až mnohem později na VŠ.
Video – část 4. (od času 10:58)
Shrnutí: snažila jsem se předat vám informace získané díky kontaktům na zahraniční učitele a absolventy škol pro SP o metodice, výukových materiálech a způsobu výuky předmětu ZJ. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět víc, doporučuji podívat se na odkazy v tomto článku. Tomu, kdo by chtěl získat hlubší a podrobnější informace, doporučuji přesvědčit se na vlastní oči přímo v tom kterém státě a instituci, škole, případně organizaci.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.