Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Změna za změnou
4,0 (2 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Výklad novely vyhlášky č. 15/2005 Sb. o vlastním hodnocení školy.
V poslední době jsme po několika úpravách školského zákona a některých vyhlášek řešících různé aspekty školského života zaznamenali také novelu vyhlášky č. 15/2005 Sb., jejíž IV. část nás s ohledem na téma, jemuž se věnujeme, zajímá.
V § 9, odst. 1 byla prodloužena periodicita zpracování zprávy o vlastním hodnocení z 1 až 2 let na 3 roky. Jaký má však daná změna vliv na provádění vlastního hodnocení? Kromě toho, že škola zpracovává zprávu o vlastním hodnocení za delší období, měla by se tato změna do procesů vlastního hodnocení ve smyslu systematické reflexe činnosti školy promítnout jen minimálně.
Vlastní hodnocení je procesem průběžným a stále se opakujícím, byť třeba v určitých promyšlených obměnách, bez ohledu na to, jak je dlouhý cyklus sledování, tzn. za jak dlouhou dobu škola zpracovává zprávu a jak dlouhé období je vyhodnocováno.
Je pravdou, že vy – ředitelé škol, koordinátoři evaluačních procesů na škole nebo učitelé -budete mít více prostoru na přemýšlení o volbě oblastí a podoblastí, které budete sledovat, o volbě kritérií a evaluačních nástrojů. To se jeví jako výhodné zejména pro školy, které mají s autoevaluačními procesy menší zkušenosti a poctivě se snaží v dané problematice zorientovat, aniž by na přínosy správně prováděné autoevaluace rezignovaly, a nechtějí přistoupit na čistě formálně zpracovávanou „autoevaluaci na klíč“ z vnějšku.
Prodloužení cyklu může však provázet i obava, aby školy posunutím termínu nebyly ukolébány tím, že mají dostatek času, a „nehonily“ vše na poslední chvíli. Je nutné si uvědomit, že prodloužením cyklu sice mohou školy vytvářet zprávu o vlastním hodnocení až jedenkrát za 3 roky, ale sledování jednotlivých oblastí probíhá průběžně. Škola by měla z těchto zjištění těžit průběžně a v ohlédnutí za 3 roky nalézat spolehlivější oporu pro rozhodování v obdobích následujících.
Je na škole, jakou frekvenci sledování konkrétních oblastí či podoblastí zvolí. Závisí to i na tom, jak škola vnímá vlastní priority. Často v praxi tato frekvence vyplyne z nastavení kritérií, která specifikují ideální stav v dané oblasti, indikátorů kvality, které nám umožní charakterizovat aktuální stav zkoumané oblasti, a nebo volby evaluačních nástrojů.
Při vytváření zprávy o vlastním hodnocení pak škola vyhodnocuje všechna zjištění za dané tříleté období a stanovuje si nové priority do období dalšího.
V § 8 odst. 1 písm. c) je obecně konstatováno, že by se škola měla zaměřit na oblasti, ve kterých dosahuje dobrých výsledků, a také na oblasti, v nichž by se měla zlepšit. Ve výsledku je tedy vznášen požadavek na školu, aby svoji kvalitu buď udržela, nebo ji zvýšila. Domníváme se, že tento požadavek je legitimní a že stejně každá škola, která chce nabízet kvalitní vzdělávání, přitáhnout zájem žáků (a třeba i těch „nespádových“), získat dobré jméno, spokojené učitele, žáky i rodiče, sledování a vyhodnocování jednotlivých oblastí školního života a volbu strategie zlepšení prostě stejně provádí.
Tento článek byl s laskavým svolením Národního ústavu odborného vzdělávání převzat z bulletinu Na cestě ke kvalitě, roč. 2010, č. 1, str. 6.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.