Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Život v době Rudolfa II.
3,0 (5 hodnocení)
Autorka se ve svém příspěvku věnuje osobnosti Rudolfa II., zejména pak životu v Praze za jeho vlády a osobnostem rudolfínské doby. Autorka charakterizuje osobnost Rudolfa II., jeho zájmy (zálibu v alchymii), popisuje období renesance. Do tohoto tematického celku se autorce podařilo integrovat i jiné vzdělávací obory (Český jazyk a literatura, Matematika a její aplikace).
Předpokládáme, že žáci již byli seznámeni s dobou vlády Rudolfa II., s okolnostmi, které vedly k jeho nástupu na trůn, s charakteristikou jeho osobnosti i s jeho zájmy. V expoziční (výkladové) části mohou učitelé aplikovat postup, který byl uvedený v části Po stopách císaře Karla IV.. Texty mohou přenášet přímo z knihy N. Kubů České země v době renesance nebo z kterékoliv učebnice vlastivědy.
Rozdělení týdenního tematického bloku na jednotlivé dny:
Dílčí výstupy, které směřují k očekávaným výstupům v RVP ZV
Žáci se podrobněji seznámí s obdobím renesance v českých zemích a dobou vlády Rudolfa II. Hlouběji poznají tehdejší známé osobnosti, společenskou situaci a zájmy i postavení Prahy v 16. století v Evropě.
Psací a kreslicí potřeby, připravené texty k tématu a jednoduché ilustrace pro sestavení osnovy příběhu, sešity pro zápis řešení slovních úloh, PET láhve, izolepa, obvaz, kelímky, igelitové sáčky, kelímky na vodu, vodové nebo temperové barvy a štětce, videozáznam filmu "Pekařův císař a císařův pekař".
Žáci zlepší své vědomosti o osobnosti Rudolfa II.
Získají povědomí o tehdejší společenské situaci.
Seznámí se s nejvýznamnějšími osobnostmi rudolfínské doby.
Mohou zčásti prožívat atmosféru vrcholné renesance a atmosféru tehdejší Prahy.
Zopakují a procvičí počítání v oboru do 1 000 000.
Zopakují a procvičí vzory pro skloňování podstatných jmen.
Pracují s přímou řečí v písemné podobě.
Pracují s textem krásné literatury, vystihují v něm podstatné informace a stručně ho reprodukují podle osnovy.
Zapíší spoluprací ve skupině jeden příběh obyvatelů rudolfínské Prahy.
Klíčové kompetence týdenního tematického bloku, ke kterým směřujeme
Žáci jsou vedeni k prohlubování schopnosti skupinové práce - kooperace.
Posilují se jejich kladné vztahy ke spolužákům.
Učí se vytvářet příjemnou tvořivou pracovní atmosféru ve třídě.
Stručná charakteristika jednotlivých dnů
1. den: Učitel vstupuje před žáky s povolením od císaře Rudolfa II. k návštěvě jeho dvora. Žáci si představí, že jsou císařovi obdivovatelé z cizích zemí, kteří se vážně zajímají o kulturu, situaci a postavení českého království v této době. V tomto povolení císař Rudolf II. staví své obdivovatele (žáky) před úkoly, které během pobytu u dvora musí splnit (viz příloha 1). Tento list motivuje práci žáků během celého týdne.
Shrneme si, co již o této době víme:
Co je to renesance?
Renesance je umělecký směr.
Kdy se projevovala?
K nám začala přicházet v průběhu 16. století.
Odkud přišla?
Přišla k nám z Itálie, kde se začínala projevovat již o sto let dříve.
Podle čeho ji poznáme?
V tomto stylu se stavěly hlavně zámky - staré hrady již byly nepohodlné. Jádrem zámku bylo nádvoří, kolem něhož se nacházela zámecká křídla - obytné budovy a reprezentační místnosti. Řada zámků měla po straně nádvoří arkády - kryté chodby, odkud se vcházelo do jednotlivých místností. Vstupy do zámků mívaly zdobené vchody (portály) s vyznačeným erbem majitele zámku a rokem započetí výstavby, podobně zdobená byla i okna zámku. Na nádvoří bývala velmi často kašna. Charakteristickým znakem byla sgrafitová výzdoba omítky. (Učitel může dokumentovat konkrétními názornými ukázkami - např. zámek Telč, Velké Losiny aj.)
Které významné osobnosti z této doby již známe?
Žáci zřejmě budou z expoziční části znát osobnosti význačných astronomů Tychona de Brahe a Johanna Keplera.
Abychom mohli dobře poznat rudolfínskou dobu, zapojíme se ihned do skupinové práce. Jednotlivé skupiny podle předtištěného textu odpovídají na předem dané otázky (viz příloha č.2) a pak své odpovědi prezentují. V následující části se zamyslí nad životem jednotlivých skupin občanů a pokusí se o nich spoluprací ve skupině vymyslet vlastní příběh. Ten zapíší a přečtou ho ostatním.
Následuje frontální práce, v níž se věnujeme aplikaci matematiky jako prostředku a nástroje poznání do tematického bloku. Společnými silami vyřešíme tuto slovní úlohu, zapíšeme ji na tabuli a do sešitu:
Praha měla v době vlády Rudolfa II., tedy na přelomu 16. a 17. století, jen asi 60 tisíc obyvatel, ale v té době to bylo např. asi třikrát více než počet obyvatel v Paříži. Kolik obyvatel tedy měla v té době Paříž?
Podobných slovních úloh si mohou učitelé připravit více, při jejich řešení mohou střídavě využívat frontální, skupinové nebo i samostatné práce žáků.
Potom zařadíme společnou četbu pověsti o Golemovi (viz příloha č. 3). Po přečtení vysvětlíme pojmy:
rabín (židovský kněz)
synagoga (modlitebna, kostel židů)
kabala (židovské mystické učení)
ghetto (místo ve městě, které bylo vyhrazeno pro pobyt židů)
Následuje interpretace příběhu podle předem sestavené osnovy:
Císař vzpomíná na rabínovo umění.
Rabín Löw pozván na císařský dvůr.
Rabín přichází na hrad.
Rabín představuje kouzla.
Císař se dal do smíchu.
Padá strop.
Rabín zasahuje.
Žáci se spoluprací ve skupinách pokoušejí stručně písemně zachytit děj pověsti. V závěru dne prezentují svoji práci před ostatními skupinami.
2. den: Dnes dokončíme první císařův požadavek. V úvodu si přečteme příběhy ze života obyvatel té doby, které jsme vymýšleli včera, opravíme v nich pravopisné chyby, každá skupina si určí svého přepisovatele a ilustrátora příběhu, který ho přepíše tak, abychom ho mohli ve třídě vystavit. Ostatní mezitím odpovídají na další otázky (pokračujeme ve včerejší aktivitě - viz příloha č.4). Žáci stejně jako včera prezentují svoji práci před ostatními. Můžeme spojit i s prezentací včerejší samostatné práce. Na závěr aktivity žáci vytvoří nástěnku ze svých prací - pracovní listy a přepsané ilustrované příběhy nalepí na velkou plochu balícího papíru. Napíší název "Jak se žilo v renesanci".
Následující činnost je věnována určování vzorů podstatných jmen (viz příloha č. 5), vybraní reprezentanti skupin přepíší a ilustrují stručný obsah pověsti o Golemovi, který pak vlepí na vzniklý poster.
Pokračujeme aktivitou zaměřenou na využití matematiky jako nástroje a prostředku rozvíjení poznávání žáků.
Řešíme tuto slovní úlohu:
V jádru českého státu v 16. století byly tři druhy měst: královská, věnná (ta náležela české královně - Dvůr Králové, Jaroměř, Hradec Králové, Chrudim) a hlavní poddanská města. Věnných bylo pouze 7, ale královských bylo sedmkrát více. Poddanských bylo o 21 více než královských. Kolik bylo celkem v českém státě měst?
Následuje práce s další pověstí o Golemovi (viz příloha č. 6) a její interpretace podle následující osnovy:
Zvláštní sen.
Tajemné oživování.
Golem nosil vodu.
Neposlušná ryba.
Přinesl babku se stánkem.
Golem chytá ryby.
Žáci mohou spoluprací ve skupinách celou pověst stručně písemně interpretovat, školní práci mohou dokončit za domácí úkol.
3. den: Tento den začneme dvěma opakovacími aktivitami. Nejprve žáci v samostatné práci zopakují pravopis shody přísudku s podmětem (viz příloha č. 7), následně pomocí početních výkonů vyluští doplňovačku (viz příloha č. 8) - ŠPANĚLSKÝ SÁL. Učitel pomocí demonstrační názorné pomůcky (fotografie, diapozitiv, video) přiblíží dětem podobu Španělského sálu.
Následuje opět řešení dvou slovních úloh:
Jak se uvádí ve dvorském řádu z roku 1576, čítal císařský dvůr více než 700 lidí. Každý z nich měl na dvoře svou asi tříčlennou rodinu. Služebnictva bylo o polovinu méně. Jak početný byl císařský dvůr?
Velkou skupinu dvořanů tvořili členové císařské osobní stráže. Bylo to 102 jízdních harcířů a 103 pěších trabantů. Měsíční plat harcíře byl 12 zlatých a trabanta 8 zlatých. Kolik zlatých bylo císařově stráži vyplaceno ročně?
Volba organizačních forem práce při řešení těchto úloh je v kompetenci učitele.
Císař Rudolf II. žádal vyslance a obdivovatele z ciziny (žáky), aby mu pomohli s jeho dávným životním snem. Byl to právě Golem, kterého chtěl najít, získat, ale také oživit. Teď přichází ta chvíle, ve které mu mohou žáci pomoci poodhalit dávné tajemství Golema.
Následuje krátký rozhovor o tom, co všechno už o Golemovi víme z předešlých dnů.
Pomocí PET lahví a izolepy vytvoříme společně lidskou postavu. Tuto postavu obvážeme celou obvazem. Poté ji nabarvíme vodovými nebo temperovými barvami. Golema položíme a provedeme tajemný oživovací proces, o kterém jsme si četli v hodině čtení. Budeme potřebovat ještě šém, který dodá Golemovi sílu. Nakonec Golema postavíme - oživili jsme ho.
4. den: Zahájíme tím, že si představíme již známé osobnosti z doby Rudolfa II. - Tychona de Brahe a Johanna Keplera.
Tycho de Brahe
Dánský astrolog a astronom, jeden z nejvýznamnějších hvězdářů své doby. V Praze působil od roku 1599, kdy vstoupil do služeb císaře Rudolfa II., a zde také zemřel. I když nesouhlasil s Koperníkem a Zemi považoval za střed vesmíru, výsledky jeho pražských pozorování se staly cenným zdrojem informací pro jeho následovníky. V Praze sestavil tzv. Rudolfínské astronomické tabulky a formuloval zákony o pohybu planet.
Johann Kepler
Německý astrolog a astronom, zastánce sluncestředné (heliocentrické) soustavy. Na pozvání císaře Rudolfa přicestoval do Prahy. Působil zde v letech 1600 - 1612, první dva roky s Tychonem de Brahe. Z výsledků jeho pozorování a vlastních propočtů vypracoval během svého pobytu v Praze na třicet odborných spisů. Ve spisu "Astronomia Nova" (1609) poprvé formuloval první dva zákony o pohybu planet kolem Slunce. Jako první objevil v roce 1607 sluneční skvrnu. Proslulým se stal i jeho horoskop, který zhotovil roku 1609 pro Albrechta z Valdštejna. Později sestavil tabulky umožňující výpočet pohybu nebeských těles, takzvané Rudolfínské astronomické tabulky, vynalezl jeden z typů dalekohledů, jenž byl nazván jeho jménem.
V rozhovoru žáci určují, o koho se jednalo, zúročíme zkušenosti, které jsme získali vyplňováním pracovních listů v prvních dvou dnech a připomeneme si další významné osobnosti. Učitel může využít i krátkého úryvku např. z filmu "Pekařův císař a císařův pekař".
Pokusíme se odpovědět na otázky:
Kdo to byl Tadeáš Hájek z Hájku?
Byl astronomem, matematikem, geodetem, botanikem, lékařem. Působil nejprve na dvoře Maxmiliána II. a po jeho smrti na dvoře Rudolfa II., kde zastával významné postavení. Byl stoupencem Koperníkovy sluncestředné soustavy. Spolu s lékařem Mattiolim a nakladatelem Melantrichem přeložil do češtiny známý Mattioliho Herbář. Byl autorem spisu "O pivě" a inspiroval příchod vynikajících hvězdářů Tychona de Brahe a Johanna Keplera.
Koho si představíme pod jmény Jiří Melantrich z Aventina a Daniel Adam z Veleslavína?
Jiří Melantrich je považován za zakladatele tradice krásné české knihy. Počínaje biblemi zvanými "melantrišky" se začaly v Praze rodit knižní skvosty udivující svou dokonalostí, pestrostí tiskařskou a typografickou. Tisky latinskými, německými, řeckými i českými proslul po celé Evropě. Rudolf II. ho roku 1577 za nakladatelské dílo povýšil do šlechtického stavu s přídomkem "z Aventina". V Melantrichově tradici pak pokračoval jeho zeť Daniel Adam z Veleslavína.
Kdo to byl Jan Jesenius?
Lékař, filosof a politik. Studoval ve Wittenbergu, Lipsku a Padově. Jako evangelík nemohl v katolické univerzitě v Padově získat doktorský diplom, takže ho získal až v Praze. V roce 1600 přijel do Prahy na návštěvu ke svému příteli Tychonu de Brahe. Za tohoto pobytu provedl první veřejnou pitvu v Praze. Roku 1602 se sem na žádost Rudolfa II. přestěhoval. Přidal se na stranu Matyáše a posléze ke stavovskému povstání. Po bitvě na Bílé hoře byl zatčen mezi prvními a popraven na Staroměstském náměstí.
Co víme o šlechticích Vilému z Rožmberka a Petru Vokovi?
Vilém byl od svých sedmnácti let vladař rožmberského domu, který patřil k nejstarším a nejbohatším v Čechách. Celý svůj život zasvětil politické a diplomatické činnosti ve službách císařů Ferdinanda I., Maxmiliána II. a Rudolfa II. Od roku 1570 zastával úřad nejvyššího purkrabího. Jeho největším úspěchem byla kandidatura na polský trůn, ze které však sešlo. Petr Vok - poslední z Rožmberků - byl nejen milovníkem žen a dobrého vína, ale i vzdělaným člověkem a znalcem umění. Udržoval přátelské styky s celou protestantskou Evropou. Jeho třeboňské panství, kam se po prodeji Českého Krumlova císaři Rudolfu II. v roce 1601 přestěhoval, bylo významným místem schůzek českých i evropských politiků.
Navážeme aktivitami dramatické výchovy jako metody. Žáci si kooperací ve skupině připraví dramatickou scénku na dané téma, kterou třídě představí:
1. skupina - Tadeáš Hájek z Hájku přemlouvá astrologa Tychona de Brahe, aby přesídlil na dvůr Rudolfa II. Brahe si klade požadavky, ale nakonec na nabídku přistoupí.
2. skupina - Jiří Melantrich z Aventina a Daniel Adam z Veleslavína se domlouvají, které knihy budou tisknout příští měsíc.
3. skupina - Jan Jesenius a jeho pomocníci se připravují na provedení první veřejné pitvy v Praze.
4. skupina - Vilém z Rožmberka a Petr Vok se radí, kdo převezme jejich velké panství.
Učitel vystupuje v roli vypravěče.
Po této aktivitě se žáci seznámí se zápisem přímé řeči (viz příloha č.9). Spoluprací ve skupině se mohou pokusit o zápis alespoň některých částí rozhovorů, které dramatizovali. Své pokusy prezentují před spolužáky a mohou se pokusit i o jejich zápis na arch papíru formátu A4.
V závěru dne vyřešíme ještě jednu slovní úlohu:
Podle dobových záznamů se na svatbě pana Viléma z Rožmberka a Polyxeny z Pernštejna snědlo 36 jelenů, 49 srnců, 5 800 kaprů, 1 290 zajíců, 11 560 kvíčal. Vypilo se 150 sudů bílého piva a 70 věder rýnského vína. Kolik kusů zvěře se snědlo? Kolik litrů vína a piva se celkem vypilo?
Převedení starých jednotek: 1 sud = 100 litrů 1 vědro = 56 litrů
5. den: V úvodu se věnujeme procvičování zápisu přímé řeči (viz příloha č.10), můžeme pokračovat v zápisech přímé řeči z včerejší dramatizace. Pomocí opakování dělení se zbytkem vyluštíme další doplňovačku (viz příloha č. 11) - KÁMEN MUDRCŮ (pokoušeli se ho vyrobit alchymisté na dvoře Rudolfa II.) a vyřešíme další slovní úlohu:
Významným cestovatelem ze 16. století byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Cestoval po celé Evropě a své zkušenosti zapisoval do svých cestopisů. V té době trvala jedna cesta z Čech do Španělska přibližně 114 dní. Kolikrát bychom se dnes dostali tam i zpět, pokud by nám cesta trvala jen tři dny?
Následuje opět kratičká epizoda z filmu "Pekařův císař a císařův pekař" - tentokrát její závěr. Píseň J. Ježka, J. Voskovce a J. Wericha "Ten umí to a ten zas tohle" se můžeme pomocí poslechu naučit zpívat. Potom se přeneseme do doby renesanční a poslechneme si dvě renesanční písně Adama Michny z Otradovic ze sbírky: Loutna česká - Andělské přátelství a Domácí vojna mezi duší a tělem. Jde o první seznámení dětí s renesanční hudbou. Po ukončení poslechu se mohou žáci vyjádřit, jak se jim líbí tento druh hudby.
V závěru celého týdne, který sloužil zejména k procvičování a upevňování učiva, si žáci vytvoří vlastní alchymistickou laboratoř. Budou pracovat ve dvojicích.
Motivace: Čeká nás poslední úkol, který máme splnit pro císaře Rudolfa II. Jsme na císařském dvoře, což je největší centrum vědeckého bádání a pokusů. Přidáme se k mnoha alchymistům, kteří tu ve velké míře provádějí své objevy a pokusíme se také nějaký elixír vynalézt, jak nás o to císař Rudolf II. požádal, a popsat k čemu slouží.
Postup práce: V kelímku si namícháme barvu, do láhve připravíme sáček a barvu do něj nalijeme. Na sáčku uděláme uzel a spustíme jej do láhve. Dále budeme pokračovat, než bude láhev plná. Nakonec připíšeme, k čemu elixír slouží. Z vyrobených elixírů uděláme výstavku, popovídáme si o jejich účincích a popíšeme je (fantazii a tvořivosti dětí i učitele se nekladou meze).
Na konci hodiny vytvoříme společnou výstavku prací, která může být umístěna i v prostorách chodby. Výstavka bude obsahovat:
nástěnku společných prací na téma "Jak se žilo v renesanci"
postavu Golema
alchymistickou laboratoř
Poznámka: Texty v tabulkách a na šedém podkladě (mimo přílohy) - jsou určeny pouze pro učitele. V žádném případě nejsou určeny pro zkoušení a evaluaci žáků. Týdenní tematický blok směřuje k výstupům, které jsou uvedeny v úvodu příspěvku.
Uvedené přílohy mají sloužit učitelům pro usnadnění přípravy na vyučování. Dané vzory se dají aplikovat i pro jiná témata oblasti Člověk a jeho svět.
Literatura a použité zdroje
KUBŮ, N. České země v době renesance. Praha, 1994. ISBN 80 - 00 - 00108-X.
ČORNEJ, Petr; LOCKEROVÁ, J.; MAJOR, P. Panovníci českých zemí. Praha: Fragment, 1992. ISBN 80 - 7200 - 255 -4.
PETIŠKA, E. GOLEM a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy. Martin, 1992. ISBN 80 - 9001125 - 5 - 7.
CIBULKA, V.; BOUDA, C. Pražské pověsti. Praha: Orbis, 1977.
MICHNA Z OTRADOVIC, Adam. Loutna česká - Andělské přátelství a Domácí vojna mezi duší a tělem.
