Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Život na hradě
Příspěvek seznamuje děti se středověkými hrady a zároveň nabízí aktivity pro procvičení řady kompetencí. V úvodu článku je navržena úvodní motivace a také zpracováno krátké povídaní o hradech, které děti poučí a zároveň navodí vhodnou atmosféru.
Úvodní motivace
Vhodná atmosféra pro téma věnující se životu na hradě může být navozena díky četbě nebo poslechu pohádky s tematikou hradu. Pro motivaci dětí je vhodné navštívit nějaký hrad v blízkém okolí nebo skanzen, kde budou mít možnost seznámit se s tradičními řemesly. Paní učitelka si rovněž pro děti může nachystat kostým princezny nebo královny, do kterého se při úvodní motivaci oblékne.
K tématu život na hradě existuje celá řada snadno dostupných materiálů, jako jsou mapy, brožury, pexesa, kalendáře a samozřejmě mnoho krásných knih o hradech a životě ve středověku. Z tištěné literatury bychom doporučily například následující tituly:
- Pavel, J. Pověsti českých hradů a zámků. Melantrich 1995, ISBN 9788070231753
- Drijverová, M.; Ježková, D. České pověsti pro malé děti. Sid & Nero 2002, ISBN 9788085886764
- Durdík, T. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Libri 1999, ISBN 978-80-7277-489-0
Děti si také mohou přinést pohledy, fotky atd. ze svých výletů, o kterých si můžete povídat. Jaké hrady navštívily? Co si zapamatovali o životě na hradech?
Hrad
Kdysi dávno, před mnoha a mnoha lety, v době, které se říká středověk, žili králové a královny, princové a princezna, dokonce i rytíři. Ti všichni bydleli ve velkých stavbách, jimž se říkalo hrady. Nejlepší místo pro stavbu hradu byl kopec, který obtékala řeka. Ale už tehdy si lidé uměli poradit, pokud nikde v okolí takové místo neexistovalo. I bez traktorů, bagrů a jeřábů stavitelé dokázali navršit umělý kopec z hlíny a vykopat vodní příkop.
Aby byli všichni obyvatelé hradu v bezpečí, měly hrady velmi silné zdi z kamenů a vysoké věže s cimbuřím a děly. Té nejvyšší a nejsilnější, s výhledem na celé okolí, se říkalo strážná věž. Na ní stály ve dne v noci stráže, vždy připravené všechny varovat před možným ohrožením. V případě, že hrad přepadli nepřátelé, na pomoc jim přispěchali stateční obránci hradu. Ti zaujali svá místa u střílen, úzkých otvorů v mohutných zdech, a bránili hrad svými luky. V takovém případě stráže zvedla padací most, jedinou možnost překonání hlubokého vodního příkopu. Obrovská vstupní brána s těžkými železnými vraty se pevně zavřela a hrad byl v bezpečí.
