Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Zeměpisné souřadnice – poledníky
Materiál vznikl jako jeden z výstupů týmu geografie projektu Didaktika – Člověk a příroda A (http://didaktika.zcu.cz/). Autoři materiálu si kladou za cíl překonat problémy spojené s výukou tématu Zeměpisné souřadnice, které byly zjištěny od učitelů napříč Českou republikou. V tomto případě materiál překlenuje problematické chápání konstrukce poledníků na kulové ploše. Obsahová správnost materiálu je garantována v rámci projektu Didaktika – Člověk a příroda A.
Cíl výuky
Žák dokáže vysvětlit, jak se konstruují poledníky na kulové ploše a že hodnoty jednotlivých poledníků odpovídají úhlům. Zároveň dokáže tyto úhly identifikovat na názorných pomůckách.

Konstrukce poledníků (návrhy aktivit)
Obecný úvod
Na základě rozhovorů bylo zjištěno, že jednou z příčin kritičnosti tématu může být absence pochopení podstaty, že zeměpisná délka a šířka jsou úhly. Žáci potom nerozumí jednotkám ani hodnotám, se kterými pracují, což může být příčina chyb a nepochopení ze strany žáků (zejména těch více přemýšlivých). Problémem je, že žáci problematiku úhlů v matematice často probírají až po tématu zeměpisných souřadnic. Z toho důvodu velká část učitelů uvedla, že s pojmem úhel v tématu zeměpisné souřadnice vůbec nepracuje. Pro ty učitele, kteří se při výuce zeměpisu stávají na chvíli učiteli matematiky a chtějí žákům vysvětlit podstatu zeměpisné šířky a délky, přinášíme několik návrhů, jak se s touto problematikou vypořádat.
Cíl
Žák dokáže vlastními slovy vysvětlit, že hodnoty jednotlivých poledníků odpovídají úhlům. Zároveň dokáže tyto úhly identifikovat na názorných pomůckách.
Čas na přípravu
Kromě aktivity č. 1 (cca 20 minut na vyrobení modelu) nejsou aktivity na přípravu časově náročné. Je ovšem nutné zajistit si všechny pomůcky, které jsou často dostupné ve větších papírnictvích nebo v obchodech prodávajících dekorační předměty.
Materiály ke stažení
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Jaroslav Vávra19. 10. 2019
Autor otevírá problém, o kterém se v Česku mluví více jak 50 let - přiměřenost učiva ve vztahu k mentálnímu vývoji (připravenosti) žáka na probíranou látku. Průcha (1998) například uvádí výsledek výzkumu ze začátku 90. let, který se věnoval obtížnosti učiva. Poznání bylo takové, že nejobtížnější učivo zeměpisu bylo v 6. ročníku (tehdy vlastně v 5. ročníku) a směrem ke konci 2. stupně ZŠ se obtížnost rapidně snižovala. Moje zkušenost: naučit všechny žáky v 6. ročníku, co je abslutní poloha, bylo nemožné (mentálním vývojem prostě na to všichni nemají). Řešil jsem to nahrazením absolutní polohy relativní a absolutní polohu jsem zapojoval až po probrání úhlů v matematice. Nejpozději jsem pak důsledně vyžadoval absolutní polohu na konci 8. ročníku a v 9. ročníku. Podobně jsem se potýkal s nesouladem následnosti učiva i na začátku čtyřletého gymnázia - Keplerovy zákony. Ve fyzice je studenti brali až poslední rok před maturitou. V tomto případě jsem bohužel musel suplovat učitele fyziky, protože s kolegou fyzikem jsem nehnul. Řešení: jiné obsahové uspořádání kurikula. Problém však je, že každý předmět má svoji koncepci (možná i nekoncepci) vzdělávání, ve které dochází k nesouladu mezi předměty. Takže výsledek takového řešení asi bude nedosažitelný. Ale alespoň v některých dílčích tématech to možné je. Záleží na vzájemné dohodě, argumentaci a nakonec i na usnadnění/efektivitě výuky. Představa, že žákům 6. třídy budu půl roku vtloukat do hlavy pomocí názorných pomůcek absolutní polohy zvolených míst, je pro mne děsivá, zvláště pokud tomu více jak polovina třídy (integrované) nebude rozumět, a budou se ty údaje učit zpaměti. Budu se muset nad sebou zamyslet, zda jsem dobrý učitel. Musím ocenit autora, že názornost v příspěvku je výborná, a inspirace ze zahraničí je příkladná. Jen mně chybí přesná citace - časté bolavé místo českého vzdělávání. Takových míčů a pomerančů a melounů a dalších pomůcek představujících Zemi jsem už viděl. Kladu si otázku: Jak to, že tato názornost pořád ve výsledcích výuky nefunguje/neprojevuje se? Ještě tady odkazuji na komentář pana Tišla: ZDE (https://dum.rvp.cz/materialy/zemepisne-souradnice-3.html)










