Článek nabízí komplexní přírodovědně zaměřenou výukovou lekci, která vznikla v rámci metody Lesson Study. Lekce využívá želvušku jako modelový organismus přežívající extrémní podmínky prostředí. Cílem je ve skupinové práci prozkoumat podmínky na různých planetách sluneční soustavy a odvodit existenci života na nich právě v podobě želvušek. Lekce byla ověřena během párové výuky, následně vylepšena a dále využita v dalších třídách opět při párové výuce.
Lesson study spočívá v tom, že přímo zapojuje učitele do zkoumání jejich učitelské praxe. Učitelé spolupracují na plánování lekce, přemýšlejí o ní a následně se společně učí z její realizace ve třídě. Ústřední otázka, na kterou se přitom zaměřují, je: Jak se mohou učitelé vzájemně učit ze své praxe? V tomto příkladu dobré praxe se chceme podělit s naší zkušeností s realizací lesson study v ZŠ Kunratice. Ve škole realizujeme výuku některých předmětů formou párové výuky. Níže uvedenou lekci „Želvušky – vesmírní cestovatelé“ jsme společně naplánovali ve čtveřici učitelů přírodovědných předmětů a následně ověřili v jedné třídě v rámci párové výuky. Zkušenosti z ověření lekce jsme dále využili k vylepšení lekce a následnému dalšímu použití v paralelních třídách v jiném složení dvojic spolupracujících učitelů.
Uvedenou lekci jsme sestavili podle třífázového modelu učení E-U-R (evokace, uvědomění, reflexe). Text níže proto strukturujeme podle těchto výukových fází, přičemž uvádíme použité zdroje na materiály i ukázky práce učitelů a žáků v hodině. Celá lekce je připravena na jednu vyučovací hodinu.
Hodinu jsme začali ukázkou „tajemného tvora“ v prezentaci a tím, které otázky žáky napadají při pohledu na daného tvora (Proč? Kdo? Jak? Co? Kde? Kdy? Kolik?). Žáci obdrželi papír, na který si každý formuloval alespoň jednu otázku. Následovalo sdílení otázek a jejich zápis na tabuli včetně několika doplňujících učitelem položených otázek.
Obr. 1: Společně položené otázky k obrázku „tajemného tvora“
Po videu následovalo sdílení odpovědí žáků na položené otázky a doplnění odpovědí na tabuli.
Nyní jsme se seznámili s želvuškou a s tím, jak se tento živočich dokáže popasovat s extrémními teplotami, tlaky, radiací, nedostatkem vody a kyslíku a jinými podmínkami prostředí. A nyní se již můžeme podívat do vesmíru a nepoletíme zatím příliš daleko od Země. Má želvuška šanci na přežití na Měsíci?
Obr. 2: Země a Měsíc
Autor díla: NASA
Společně si představíme, jaké podmínky panují na Měsíci z hlediska teplot, tlaků, přítomnosti kyslíku a vody. Žáků se přitom doptáváme na příslušné veličiny a jejich jednotky.
Nejnižší teplota (t): −240 °C
Nejvyšší teplota (t): 120 °C
Kyslík (O2): není v atmosféře přítomen
Tlak (p): téměř nulový (Pa)
Průměr: 3 474,8 km
Žáci si zjištěné podmínky o Měsíci doplňují do pracovního listu (viz příloha), kde mají zároveň přehledně popsané podmínky, za kterých dokáže želvuška přežívat. Na základě toho pak mohou porovnat a odvodit, zda může želvuška přežívat na Měsíci. Zároveň si tím ilustrujeme práci, která bude následovat v malých skupinách po 3–4 žácích.
Rozdělíme žáky do malých skupin po 3–4 žácích. Do skupin rozdáme krátké texty k podmínkám na planetách sluneční soustavy (viz příloha). Žáci si ve skupinách pročítají texty a vyplňují informace o podmínkách své planety do pracovního listu.
Obr. 3: Ukázka vyplněného pracovního listu k planetě Merkur
Autoři díla: Žáci ZŠ Kunratice
Po dokončení práce s texty ve skupinách společně sdílíme, co jednotlivé skupiny zjistily k podmínkám na svých planetách a možnostem přežívání želvušek. Výsledky diskuze ze skupin zaznamenáme na tabuli.
Obr. 4: Výsledky domluvy žáků ve skupinách
Autor díla: Jakub Holec
Reflexe
V závěru hodiny si řekneme, že jsme se dozvěděli o tom, že na některých planetách by želvušky mohly přežívat, ale moc by se jim tam nedařilo. Úkol žáků proto bude do schematického obrázku želvušky na druhé straně pracovního listu domalovat věci, které by želvušce umožnili, aby se jí na dané planetě dobře dařilo. Žáci se mohou ve své skupině domluvit, kdo bude kreslit.
Obr. 5: Ukázka „vybavení“ želvušky pro život na jedné z planet
Autoři díla: Žáci ZŠ Kunratice
Možné rozšíření aktivity:
Výsledně je možné tuto závěrečnou aktivitu pojmout jako výtvarnou soutěž s tím, že můžeme obrázky ze skupin umístit např. na Padlet a žáci pak mohou pomocí udělených hvězdiček/lajků hlasovat o výtvarně nejzdařilejší želvušku. Učitel pak může zase udělit speciální ocenění želvušce, která je svým vybavením nejlépe přizpůsobena podmínkám na dané planetě.
Závěrem k výukové lekci
V rámci lekce jsme se zaměřili na propojení přírodovědných předmětů. Žáci se během ní věnovali podmínkám života na příkladu konkrétního modelového živočicha, seznamovali se s podmínkami panujícími na různých planetách sluneční soustavy a používali při tom správně základní fyzikální veličiny a jednotky. Kromě toho porovnávali průměry planet s průměrem Země.
Jako velmi cennou hodnotíme zkušenost ze společného plánování a ověření lekce ve výuce a následného studování, jak lze danou lekci pro další výuku vylepšit. Na přípravě lekce se podíleli učitelé všech přírodovědných předmětů, kromě toho také studentka učitelství biologie–chemie, která byla v tu dobu ve škole na pedagogické praxi.
Jisté úskalí představuje čas strávený společným plánováním a reflexí hodin. Samotná výuka problém nepředstavovala, protože jsme lekci koncipovali na jednu vyučovací hodinu, přičemž jsme ji mohli vyučovat v různých přírodovědných předmětech bez nutnosti úprav v rozvrhu. Pak šlo jen o to, aby i učitelé, kteří byli v Lesson Study v roli pozorovatelů, v tu dobu měli volno ve svém rozvrhu.
