Železo a další významné kovy nás obklopují téměř při všech našich každodenních činnostech. Výuková lekce se zaměřuje na to, jak se železo získává z přírodních látek a jaké jsou společné a rozdílné vlastnosti některých důležitých kovů. Žáci rozvíjí čtenářské dovednosti při práci s textem a při organizování získaných informací z lineárních textů do grafického zobrazení. Přitom využívají dostupných digitálních aplikací pro zpracování a prezentování vytvořeného diagramu, který zobrazuje společné a rozdílné vlastnosti vybraných důležitých kovů.
Lekce časově vychází na dvě vyučovací hodiny, přičemž je možné je realizovat zcela v rámci online výuky. V první části se žáci věnují způsobům získávání železa z přírodních materiálů při práci s lineárním textem, ve druhé části žáci organizují získané informace do podoby diagramu, ze kterého jsou patrné společné a rozdílné vlastnosti vybraných kovů.
Výukové cíle:
Žáci objasní význam železa a způsob, kterým se železo z přírodních látek získává, dále porovnají vlastnosti několika významných kovů (železo, měď, hliník).
Žáci rozvíjí čtenářskou gramotnost při práci s textem a vyhledávání důležitých informací v textu.
Žáci organizují dílčí zjištění do přehledného diagramu a prezentují společné a rozdílné vlastnosti vybraných kovů, přitom aktivně spolupracují ve skupině.
Otevřené vzdělávací zdroje označené klíčovým slovem Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum prošly odborným posouzením v rámci projektu IPs Podpora kurikulární práce škol. U každého z nich byl vyhodnocen soulad s revidovaným RVP. Stanovisko hodnotitele ve formě recenzního komentáře je uvedeno přímo u daného materiálu.
Pro zobrazení všech dostupných vzdělávacích zdrojů zadejte klíčové slovo Otevřené vzdělávací zdroje IPs Kurikulum. Databázi lze dále upřesnit pomocí filtrů, například podle stupně vzdělávání, vzdělávací oblasti, očekávaného výsledku učení, klíčové kompetence, průřezového tématu nebo základní gramotnosti.
K úvodní motivaci lze využít obrázky navozující téma hodiny. Necháme žáky odhalit, o které téma v hodině půjde, a doptáváme se, podle čeho dané téma odhalili. V příloze 1 je zpracování s několika možnými obrázky (hra Minecraft, Červený lom v Brdech, pohádka O statečném kováři, herec Will Smith, superhrdina Iron Man).
Autor díla: Jakub Holec
Žáci si samostatně čtou text „Železo a ocel“ (příloha), přemýšlí nad textem a tvrzením o železe, jeho výrobě a využití. Zapíší si vše, čemu z textu nerozumí. V případě online výuky sdílí problematické pojmy v chatu, případně je možné využít například aplikaci sli.do. Poté se společně s žáky zaměříme na vysvětlení problémových pojmů a částí textu. Můžeme rovněž položit otázky na porozumění podstatným částem textu: V jaké podobě se obvykle vyskytuje železo v přírodě? Jak lze získat čisté železo? Co je to ocel a jak se získává?
V reflexi toho, co nového se žáci naučili o železe a oceli, lze využít například aplikaci Mentimeter, ve které všichni žáci napíší odpověď na otázku: Co nového jsem se naučil/a o železe a oceli? Odpovědi si v závěru první hodiny společně projdeme.
V návaznosti na téma první hodiny se žáci zaměřují na práci s textem v učebnici, přitom popisují vlastnosti trojice důležitých kovů (např. železo, měď, hliník) a získané informace přehledně zaznamenávají do Vennova diagramu, ve kterém zachycují společné a rozdílné vlastnosti kovů. Pracují přitom v malých skupinách po 3–4 žácích.
Pro zpracování diagramů je důležité žákům na konkrétních příkladech vysvětlit principy uspořádání informací v rámci diagramu. Žáci mohou diagram tvořit pomocí vhodného softwaru či si jej mohou nakreslit. Důležité je, aby se všichni žáci zapojili do práce s tím, že si ve skupině rozdělí role – někdo vyhledává potřebné informace, někdo je zaznamenává a někdo je prezentuje při společném představení práce jednotlivých skupin.
Autor díla: žáci 8. třídy na ZŠ Kunratice
Závěr:
Po prezentování skupinových prací žáci odpovídají na otázky týkající se učiva i organizace práce ve skupinách. Zde mohou například pomocí sdíleného formuláře (např. Microsoft Forms, Google Forms) vyplnit odpovědi na otázky, které zároveň společně s vyplněnými diagramy poslouží jako důkazy o učení žáků.
Jaká jsou dvě společné vlastnosti všech námi zkoumaných kovů?
Co se ti při práci ve skupině dařilo?
Co bys příště při práci ve skupině dělal jinak, aby se ti dařilo ještě lépe?
Jde o moderně pojatý výukový materiál, jehož silnou stránkou materiálu je jeho aktivizační charakter. Žáci nejsou pouze pasivními příjemci informací, ale pracují s textem, vyhledávají důležité informace, diskutují problematické pojmy a následně vytvářejí Vennův diagram pro porovnání vlastností kovů. Tento způsob práce podporuje hlubší porozumění učivu a vede žáky k samostatnému uvažování (Klíčová kompetence k učení – řídí vlastní procesy učení). Velmi přínosné je také využití digitálních nástrojů, například Mentimeteru nebo sdílených formulářů, které zvyšují zapojení žáků a umožňují efektivní reflexi učení (Klíčová kompetence digitální – generuje digitální obsah v různých formátech s cílem umocnit výstupy vlastní tvořivé činnosti). Za vhodné považuji i motivační uvedení tématu pomocí obrázků a odkazů na populární kulturu (například Iron Man nebo Minecraft), které mohou zvýšit zájem žáků o probírané učivo. Materiál zároveň nabízí možnost realizace v prezenční i online výuce, což zvyšuje jeho praktickou využitelnost. Určitou slabinou může být časová náročnost aktivity a vyšší nároky na organizaci skupinové práce. Někteří žáci mohou mít obtíže s orientací v odborném textu nebo s tvorbou diagramu bez výraznější podpory učitele. Bylo by proto vhodné doplnit materiál například o ukázkový vzor diagramu nebo diferenciaci úkolů podle úrovně žáků.
