Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Seriál
V nakladatelství Portál, s. r. o. byla v uplynulém roce vydána kniha Jana Michalíka a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Publikace je určena pro široký okruh pracovníků tzv. pomáhajících profesí, kteří se v České republice v rámci své činnosti setkávají s osobami se zdravotním postižením. V každé kapitole čtenář nalezne základní údaje a informace o daném zdravotním postižení, jeho specifické projevy a dopady. Přehledným způsobem jsou podána i pravidla pro jednání s osobami s postižením, jeho zásady a metody, formy a případná rizika v komunikaci.
Zrakem přijímáme více než 80 % informací o okolním světě. Při zrakovém postižení dochází k různé míře informačního deficitu. Neplatí však prostý matematický rozdíl „je-li člověk nevidomý, má jen 20 % informací“. Při oslabení, ztrátě nebo nevyvinutí zraku dochází k vytváření, rozvoji a posilování kompenzačních mechanismů, jež do jisté míry vyrovnávají zrakový deficit. Otázka, kterou můžeme začít, zní:
Je každý člověk, který nosí brýle, „zrakově postižený“?
V zásadě lze říci, že každý člověk, který nosí brýle s korekcí i jen půl nebo jedna dioptrie, má zrakové postižení, resp. postižení zrakové funkce. Jako „postižení“ v pravém slova smyslu je zpravidla nevnímá, je-li možná korekce brýlemi. Člověk v tomto případě „má postižení“ jen tehdy, nejsou-li brýle či kontaktní čočky v dosahu. U řady očních onemocnění však ani brýle nezlepší kvalitu vidění, a tehdy hovoříme o skutečném zrakovém postižení.
Přesné počty lidí se zrakovým postižením nejsou známy. Stejně jako u jiných druhů zdravotního postižení i zde můžeme uvést pouze odhady. Lidí se zrakovým postižením je v ČR podle těchto odhadů přibližně 60 tisíc, z toho u 17 tisíc osob lze hovořit o velmi těžkém zdravotním postižení na úrovni zbytků zraku a úplné slepoty.
Zrakové postižení lze charakterizovat jako důsledek poškození (vady, poruchy) zraku a funkce vidění.
Při poruše zrakového vnímání je snížena či chybí schopnost vizuální/ho:
U lidí s těžkým postižením zraku je pro kompenzaci zrakového deficitu zvláště důležitá schopnost představivosti. Nejedná se přitom jen o běžné představy základních předmětů a činností, ale také o představy anticipační (předjímání, předvídání) a představy tvůrčí. S představivostí úzce souvisí rovněž schopnost vnímat i velmi složité systémy sociokulturní reality (porozumět světu) bez možnosti plně postihnout vizuální prvky kultury.
Pokud je zrakové vnímání narušeno vlivem poškození zraku od útlého dětství, zpravidla nastávají komplikace v dalším vývoji poznávacích procesů, neboť lze jen obtížně vnímat svět v jeho celistvosti a členitosti.
„Svět ke mně doléhá ve zlomcích, z nichž vybírám to, co mi dává smysl. K chápání toho, co se kolem mě odehrává, docházím vlastní ‚vnitřní prací‘, zpracováním útržků skutečnosti. V této snaze mi také velmi pomáhá představivost, schopnost z množství nesourodých informací (např. náhodně zaslechnuté útržky rozhovorů, letmo vyslovený rychlý popis, výkřiky bez kontextu, zvukové odrazy okolních dějů, vůně a pachy, hmatové vjemy pod rukama, podrážkami bot i bílou holí) si vytvářet vnitřně viděné obrazy.“ (Francová, 2007, s. 4)
Parciálnost a neúplnost vnímání je jednou ze základních charakteristik zrakového postižení. Z tohoto pohledu je mimořádně důležitý věk 5.–7. roku života. Došlo-li u dítěte ke ztrátě zraku v tomto období, v dospělosti se pak možnost využití představ jeho vizuální paměti přibližuje člověku vrozeně nevidomému. Dojde-li k oslabení nebo ztrátě zraku v dospělosti, při vytváření nových představ člověk obvykle dlouhodobě čerpá ze zásoby předchozích vizuálních zkušeností.
Malý kvíz – jak jste na tom s názory na zrakové postižení? Odpovídejte ANO (souhlasím)nebo NE (nesouhlasím) s tvrzením, že:
Jsou-li všechny Vaše odpovědi NE, pak jste na dobré cestě k porozumění lidem se zrakovým postižením.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Zdravotní postižení a pomáhající profeseFRANCOVÁ, P. Za zeptání nic nedáte aneb Jak vidím svět, když nevidím. Praha: Okamžik, 2007.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
