Záznam vlastní řeči
Článek se zaměřuje na učivo fonetiky a fonologie. Namísto obvyklého výkladu navrhuje zadat žákům úkol zaznamenat vlastní řeč. Tyto záznamy tvoří žáci doma a mohou je odevzdávat například v prostředí Google Classroom.
Cíl výuky
Komentář z pohledu rozvoje digitální kompetence:
Žáci využívají mobilní telefony nebo jiná zařízení pro pořízení nahrávky vlastní řeči.
Žáci využívají editor videa pro tvorbu záznamu vlastní řeči (postačuje audionahrávka, u případné videonahrávky by se předmětem zpětné vazby měla stát i řeč těla). Editor typu Microsoft Clipchamp umožňuje propojit nahrávku s textem (funkce titulků); nahrávku v tomto případě využijeme pro transkripci řeči.
Žáci využívají textový editor pro rychlý výpočet počtu slov v záznamu řeči (a z něj odvozují tempo vlastní řeči).
Cíl:
Žáci si uvědomují, že pořízené audionahrávky lze využít i pro reflexi vlastního mluveného projevu. Získají dovednost za tímto účelem využívat nástroje různých editorů.
Mezi očekávané výstupy v předmětu český jazyk a literatura na úrovni gymnázia patří také výstup následující: „Žák v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování).“[1]
Jaké problémy se zde mohou vyskytnout?
Učivo fonetiky a fonologie ve své středoškolské variantě („zvuková stránka jazyka“) může řadu učitelů odrazovat pro svůj příliš „akademický“ charakter. Pokud se rozhodneme pro metodu výkladu, patrně se nelze vyhnout vysvětlování specifické terminologie, s určitým přesahem do učiva biologie (například objasňování míst tvorby jednotlivých hlásek). Vzhledem k omezenému prostoru, který dané učivo zpravidla ve výuce českého jazyka a literatury dostává, i vzhledem k prostoru, který je tomuto učivu obvykle věnován v příslušných učebnicích, lze pochybovat o efektivnosti dané metody ve smyslu dopadu na žáky a dosažení výše uvedeného výstupu.
