Zážitkovými kurzy k týmové spolupráci ve školní třídě
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Zážitkovými kurzy k týmové spolupráci ve školní třídě
Příspěvek popisuje zážitkové kurzy, které jsou zaměřené nejen na týmovou spolupráci – školní třídu, ale i na rozvoj osobnosti žáka. V závěru příspěvku pak přibližuji různé dobrodružné aktivity, které se realizují na zážitkových kurzech.
Ve stále větší míře by škola měla rozvíjet u žáka nejen stránku vědomostní, ale i sociální. Žák při vstupu do školy, ale i během školní docházky prožívá životní změny a musí se vyrovnávat s řadou pro něj dosud neznámých situací - vstup do nového neznámého kolektivu, navazování vztahů s vrstevníky apod. Těmito změnami bude jedinec procházet i v budoucím životě, bude poznávat častěji nové kolegy v zaměstnání, nové spolubydlící, chování různých lidí, s kterými bude navazovat kontakty. S. Hermochová uvádí: „Nedostatky v oblasti sociálních dovedností a rozvoje osobnosti jsou totiž jednou z hlavních příčin školského neúspěchu, protože ve svých důsledcích vedou k neschopnosti komunikovat, kooperovat, k pocitu osamocení, apatii, agresivitě i rozšíření dalších patologických jevů (kouření, šikana, drogy apod.)."
Má-li jedinec v současné době uspět, musí umět komunikovat, kooperovat, znát důsledky svého jednání, respektovat své spolužáky ve třídě a své chování přizpůsobit dnešnímu světu.
Osobnostní a sociální výchova
Do Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání bylo zařazeno průřezové téma Osobnostní a sociální výchova, jehož smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti.
„Osobnostní a sociální výchova je praktická disciplína zabývající se rozvojem klíčových životních - konkrétněji řečeno osobnostních a sociálních dovedností pro každý den. Či jinak řečeno: disciplína zabývající se rozvojem životních kompetencí v oblasti osobního života se sebou samou/samým a života v mezilidských vztazích." (Valenta 2006)
Tematická oblast Sociální rozvoj
Každé průřezové téma v RVP ZV má své tematické okruhy, kterými musí každý žák základního vzdělávání projít. V tematické oblasti Sociální rozvoj je zdůrazněn tematický okruh Poznávání lidí. J. Valenta zdůrazňuje: „Téma důležité zejména, schází-li se nový kolektiv. Vzájemné poznání je pak opravdu závažným tématem pro to, abychom mohli otevírat témata další."
V tematickém okruhu Mezilidské vztahy se rovněž klade důraz na vztahy v žákovské skupině. Pracuje se tak s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny. Měl by se sledovat vývoj vztahů v žákovské skupině. „Učit žáky dovednostem pro život na bázi uvědomování si a reflektování komunikačních situací, sledování situací spolupráce i soupeření, uvědomování si způsobů a kvalit komunikace, tvorby menších podskupin a kvalit vztahů mezi členy, prosazování zájmů jednotlivců ve skupině apod." (Valenta 2006)
Zážitkový kurz
„Jednou z možností, jak pracovat se skupinovou dynamikou třídy, seznamovat nový kolektiv ve třídě, pracovat s ním a sledovat jeho vývoj v průběhu roku, a naplňovat tak uvedené tematické okruhy, je i zážitkový kurz, který využívá prvky zážitkové pedagogiky. Zážitková pedagogika využívá učení prostřednictvím zážitku, prožitku, učení na základě vlastní zkušenosti. Vyvolává situace, které žákovi umožňují odhalit nové oblasti, dosáhnout vědomosti, získat zkušenosti a možnosti poučení. Prožitek je určitá událost nebo prožití něčeho uceleného, co nám v proudu prožívání zřetelně vyvstává díky zvláštní intenzitě, obsahovosti nebo zvláštnosti. Prožitek se většinou odlišuje od zážitků běžného dne a znamená pro prožívajícího něco opravdu zvláštního." (Michl 1991)
Principy zážitkové pedagogiky podle Vážanského:
Vytváří možnost získávat bezprostřední zkušenosti. Tyto zkušenosti jsou úplné, zahrnující emocionální i racionální aspekty; tyto zkušenosti nejsou odtrženy od reality.
Zpracování zkušenosti navazuje na bezprostřední zážitky. Získaná zkušenost je zachycena nejen zjevně a objektivně, nýbrž může být jedincem zvnitřněna a prohloubena, což vytváří předpoklad pro trvalý vliv zážitků.
Získané zkušenosti mají charakter vážnosti, to znamená, že požadavky na individuum jsou skutečné, protože situace vyžadují rozhodnutí a bezprostřední jednání a neposkytují možnost se situace zbavit.
Umožňuje rozšíření obzoru kontrastními zkušenostmi daleko od všedního života, srovnáním sebe samého se skupinou, stejně jako se zkušenostmi s řešením konfliktů.
Umožňuje rozvoj osobnosti získáním hraničních zkušeností. K tomu náleží střetnutí s vlastní tělesnou schránkou, reflexe obvykle používaných vzorů rolí a způsobů chování, stejně jako vypořádání se s ostatními než známými formami života.
Zdůraznění jednání a přímé zkušenosti proti „jenom mluvení"; aktivizace potřeb člověka a pomoc při jejich naplnění, umožnění nových vztahů mezi účastníky a vedoucími.
Spolupráce zúčastněných a společné překonávání úkolů, učení se na důsledcích vlastního jednání, dopracování se vlastních, společných a individuálních názorových struktur.
Výrazným prvkem, který vstupuje do zážitkového kurzu, je dobrodružství. Využívá se i řada legend, příběhů, které vytvoří příjemnou atmosféru, a aktivity se pro žáky stanou přitažlivější. Cílem zážitkových kurzů, které poskytuje řada občanských sdružení, je skupinu ve třídě stmelit, ovlivnit pozitivně atmosféru ve třídě, posílit skupinovou dynamiku ve třídě, naučit poznávat spolužáky, být k nim tolerantní, respektovat je. Má-li být ve výchově prožitkem dosaženo výchovných cílů a jejich uplatnění v praktickém životě, musí být program sestaven tak, aby obsahoval tyto důležité rysy (Neuman 1999):
Ujasnit si s účastníky cíle akce i způsoby, jakými bude cílů dosahováno.
Vybírat cíle a program s ohledem na složení skupiny s uvědomováním si rozdílů práce s homogenní (třída, pracovní skupina atp.) a diferencovanou (různé profese i různé stáří) skupinou.
Nabídnout širokou paletu aktivit, vytvářejících možnosti pro získávání prožitků a zkušeností a obsahujících určitý stupeň rizika a dobrodružství.
Propojit pohybové aktivity s činnostmi vyžadujícími rozhodování a přemýšlení.
Zajistit vyvážené šance na úspěch pro všechny zúčastněné.
Zařazovat do programu ekologickou tematiku.
Zprostředkovat i aktivity, které naznačí možný transfer poznatků do života.
Volit odpovídající metodické postupy k reflexi.
Zajistit všestrannou bezpečnost účastníků (tělesnou, emoční, sociální).
Zajistit vedení kvalifikovaným vedoucím.
Pracovat se skupinou i po skončení akce.
Vybrané aktivity zážitkového kurzu (realizované občanským sdružením Jules a Jim)
Camel trophy (CT) Žáci jsou v týmech a vydávají se na dobrodružnou cestu, která je vyznačena krepovým papírem. Během cesty plní řadu náročnějších aktivit vyžadujících spolupráci.Týmu se měří čas za celkové putování.
Vybrané aktivity během putování CT: Tým se vydal lesem a přichází k potůčku, kde teče už jen trochu vody.
Nosiči vody Aktivita se týká zejména řešení problému, a rozvíjí tak zejména kompetenci k řešení problémů. V této aktivitě musejí žáci také spolupracovat a tvořivě myslet. Kousek od potoka, asi tak 5 metrů, je na pařezu připravena prázdná nádoba, kterou musí tým naplnit vodou. K naplnění smějí členové týmu využívat jen improvizované nádoby, které najdou v přírodě. Je povoleno nosit vodu v dlaních.
Obrázek
CT: Po naplnění láhve mohou dále pokračovat v běhu a plnit další aktivity.
Přemostění Aktivita vyzdvihuje především stránku fyzickou, kde je důležitý cit pro rovnováhu a dobrou koordinaci rukou a nohou. Je zde důležitá odvaha a povzbuzení jednotlivce celou skupinou. Aktivita rozvíjí zejména kompetenci sociální a personální.
Mezi stromy připevníme dvě lana v různé výšce.
Nosné lano připevníme ve výšce nad zemí v rozmezí 50 cm až 180 cm (záleží na věku a tělesné výšce žáků).
Horní lano je od nosného vzdáleno asi 180 cm (záleží na tělesné výšce žáků).
Úkolem žáka je překonat vzdálenost mezi oběma stromy pomocí lan. Po spodním laně se přechází, horní slouží jako opora pro ruce.
Obrázek
CT: Když se přemostí celá skupina, může tým pokračovat v dalším putování. Je možné zastavit čas a udělat reflexi nebo nechat tým pokračovat v běhu a k této aktivitě se vrátit až v závěrečné reflexi. Poznámka:zdůraznit bezpečnost, kolem překážky, zajistit bezpečný prostor a z každé strany zajistit dva žáky, kteří hlídají přecházení účastníka a mají natažené ruce před sebou.
Komentář: Při této aktivitě jsou účastníkovi na laně velikou oporou členové týmu, v tomto případě jeho spolužáci. Nejen že ho povzbuzují, dodávají mu odvahu, ale zajišťují i jeho bezpečnost a přebírají za něj odpovědnost. Při reflexi je zejména fyzicky slabšími žáky často zmíněno, že jim pomohla podpora členů týmu, že se jednotlivec snažil pro tým lano přejít a že si váží toho, že ostatní na něj „nekřičeli", dodávali mu odvahu a zajišťovali jeho bezpečnost. Žáci jsou často překvapeni, že úkol, který se jim zdál na začátku jako velmi obtížný, zvládli.
Pavoučí síť Aktivita se týká důvěry ve skupinu. Zde je významná účast všech členů týmu. Žáci musí důvěřovat, že ostatní je udrží ve výšce asi tak 150 cm až 180 cm nad zemí, nepustí je a převezmou odpovědnost za jednotlivého spolužáka. Je zde rozvíjena kompetence k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální a pracovní.
Mezi dvěma stromy je z provazů, provázků a gumiček vytvořena tzv. „pavoučí síť", ve které jsou jednotlivé otvory různých velikostí, některé jsou větší a některé menší.
Dolní šňůra je asi 50 cm nad zemí, horní zhruba 200 cm nad zemí (záleží na tělesné výšce žáků). Mezi šňůrami jsou vytvořena oka, kterými by se měli žáci protáhnout.
Co nejníže na síti je dobré udělat větší díru, protože první žák z týmu musí díru proskočit na druhou stranu sám (tam by ho měl lektor jistit a dbát na bezpečnost).
Úkolem týmu je přesunout se jednotlivě na druhou stranu pavučiny. Každý člen z týmu se musí protáhnout jen jedním okem v síti a může si zvolit jakoukoliv díru v síti. Nesmí se však při prolézání dotknout provazu. V případě, že se dotkne provazu, musí se vracet a pokus zkusit znovu.
Každé oko v pavoučí síti může být týmem využito pouze jednou. Nesmí se tak dva členové z týmu protáhnout dvěma stejnými oky. (V případě, že je v síti málo ok a v týmu více žáků, je možnost domluvit se, že jedno oko mohou žáci využít dvakrát apod. Když je v síti více ok a v týmu méně žáků, zůstanou tak nějaká oka nevyužita.)
Ostatní členové týmu mohou dotyčnému, který leze vybranou dírou, samozřejmě pomoci. (Na to by tým měl přijít sám.)
Nikdo se nesmí dotýkat kmene stromu, na kterém je síť upevněna, nikdo nesmí síť podlézat ani ji přeskakovat.
Celý tým se musí dostat na druhou stranu přes pavoučí síť bez doteků a aktivitu splnit za 30 minut.
Obrázek
Obrázek
CT: Po splnění úkolu se stopne čas putování, proběhne reflexe a účastníci následně mohou pokračovat v běhu.
Poznámka: při této aktivitě je důležité zdůraznit bezpečnost, kterou je důležité neustále připomínat při zvedání a prostrkování žáků.
Komentář:Žáci často udělají chybu, že v rychlém jednání bez rozvahy prolezou ti nejmenší největšími otvory (na větší žáky pak vyjdou ta nejmenší oka). Proto je zde důležité, aby se tým domluvil, členové vyjádřili svůj názor a vzájemně se všichni naslouchali a problém řešili společně. Žáci si pak uvědomí, že než začnou aktivitu plnit, je lepší se tzv. „zastavit", uvědomit si problém, najít nejvhodnější možné řešení a společně plnit aktivitu. Tuto chybu si někdy uvědomí až na základě reflexe, která proběhne po aktivitě. Na základě této zkušenosti se u žáků může rozvíjet i kompetence k učení. Tato aktivita je pro žáky silným zážitkem.
Reflexe Po skončení každé aktivity probíhá reflexe, které se věnuje zvýšená pozornost a která je důležitou součástí zážitkové pedagogiky. Reflexe představuje systematické zhodnocení žákovy „konkrétní zkušenosti". Teorie uvádějí, že člověk si díky zkušenostnímu učení zapamatuje až 80 % z nových poznatků, oproti tomu účinek běžného sdělení je přibližně pouze 20 %.
Obrázek
Reflexe pomáhá systematizovat zkušenost a zážitek, včlenit je do struktury stávající zkušenosti a tím obohatit naše prožívání a jednání do budoucna. Žáci by si během reflexe měli uvědomovat, co se s nimi během aktivity dělo, jak se cítili, co jim pomohlo apod. Jak se jim vedlo jako skupině při plnění akce, kde viděli během organizace obtíže a kde naopak ne. Měli by se zmínit i o organizátorovi během aktivity, jestli týmu pomohl, zda všem vyhovoval způsob jeho koordinace. Měli by vystihnout nutné změny, upozornit na chyby, které se vyskytly.
Důležité je, aby účastníci seděli při reflexi v kruhu, zaujímají tak totiž všichni stejnou pozici, vidí na sebe. Někdy mají žáci tendenci v průběhu reflexe z kruhu vystupovat, vylézat apod., narušuje se tím pak atmosféra během reflexe. Škola je nejen místem, kde se žák učí vědomostem, ale kde si osvojuje sociální dovednosti, které bude uplatňovat v životě. Je také místem, kde tráví velkou část času. Škola a školní třída by se tak měly stát místem, kam se žák bude těšit, kde mu bude dobře, kde bude mít své kamarády a kde bude žít tzv. „svůj školní život".
