Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Červnové závěrečné zkoušky v učebních oborech ukázaly, že většina škol souhlasí s jejich sjednocením. I v tomto školním roce se ředitelé škol mohli rozhodnout, zda závěrečné zkoušky připraví podle vlastních představ, nebo podle jednotného zadání, vytvořeného v rámci projektu ministerstva školství Nová závěrečná zkouška 2. Poslední statistika ukazuje, že se pro jednotné závěrečné zkoušky rozhodlo 443 škol s učebními obory, což představuje 88 procent, skládalo je celkem 27 064 žáků.
„Jednotné závěrečné zkoušky pro žáky učebních oborů se zavádějí, aby byla záruka, že všichni absolventi s výučním listem dosáhli určité stanovené úrovně a ovládají své řemeslo. Díky tomu k nim mohou mít zaměstnavatelé větší důvěru,“ říká náměstek ministra školství Jindřich Fryč.
Na tvorbě jednotných zadání se proto podílejí zaměstnavatelé nominovaní Hospodářskou komorou ČR, kteří posuzují, zda zadání odpovídá praxi. V tomto školním roce je to naposled, co se školy mohly k jednotným zkouškám přidat dobrovolně, v příštích letech už by to mělo být povinné. Ministerstvo školství totiž připravilo novelu školského zákona, která školám ukládá povinnost využívat jednotná zadání při přípravě závěrečných zkoušek. Její účinnost se předpokládá od 1. ledna 2015.
Závěrečné zkoušky se i nadále skládají ze zkoušky praktické, ústní a písemné. „Praktická zkouška je oproti dřívějšku víc zaměřena na konkrétní úkoly, které odpovídají skutečné praxi. Také v písemné zkoušce žák dostává ke zpracování ucelená témata, nejde tedy o zjištění encyklopedických znalostí, ale o logické zvládnutí oboru. Test je zařazen jen v necelé polovině oborů. Ústní zkouška nově obsahuje i otázky ze světa práce, díky nimž se dá zjistit, jestli je žák připraven pro vstup na trh práce, což je pro jeho uplatnění velmi důležité,“ upřesňuje Dana Kočková z Národního ústavu pro vzdělávání, která je hlavní manažerkou projektu.
V některých oborech vzdělání žáci také už v průběhu 2. pololetí 3. ročníku připravují samostatné odborné práce, v nichž navrhují originální řešení zadaného tématu, a to pak obhajují u závěrečných zkoušek.
Pro školy je převzetí jednotného zadání výhodné, protože jim ulehčuje přípravu závěrečných zkoušek. Navíc tím, že škola použije jednotné zadání, vlastně poměřuje úroveň svých absolventů s úrovní nastavenou zvenku a ověřuje si tím svou vlastní kvalitu. V tomto školním roce bylo obzvlášť důležité, aby i ty školy, které se zatím k jednotným zkouškám nepřidaly, využily alespoň možnost seznámit se s tím, jak jednotné zadání vypadá a jakou úroveň výuky i technického vybavení nastavuje pro obory, které daná škola vyučuje. Podle statistických údajů je zřejmé, že tuto možnost většina škol využila. Jen přibližně 13 % z nich se s novou závěrečnou zkouškou seznámí až v příštím školním roce, kdy bude povinná.
Článek vyšel v časopise VZDĚLÁVÁNÍ, čtvrtletníku Národního ústavu pro vzdělávání, ročník 3, číslo 2/2014, ISSN 1805-3394. Ke stažení na http://www.nuv.cz/vystupy/vzdelavani-2-2014.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
