Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
<p>Konference k maďarskému předsednictví EU o podpoře talentů a první evropský Talent Day se konaly v Budapešti 7.- 9. 4. 2011. Své příspěvky zde přednesly světové kapacity v oblasti práce s nadanými, výzkukmníci a zástupci ministerstev zúčastněných států.</p>
Své příspěvky zde přednesly světové kapacity v oblasti práce s nadanými – např. Joan Freeman, Erika Landau nebo Francois Gagné; zástupci ministerstev školství z Maďarska, Polska, Velké Británie, Finska, odborníci z výzkumných institucí a universit i z řad velkých firem, které nějakým způsobem nadané podporují.
Zajímavé bylo zjištění, jakou podporu věnují nadání pořádající Maďarsko nebo Polsko. Tak například Maďarsko využívá evropské fondy k financování dvou programů na podporu talentů. Dohromady během 20 let (!) realizace těchto programů investuje miliony EUR do vytváření národní sítě, podporu institucí, které s nadanými pracují, i do podpory konkrétních osob. Jen mezi léty 2009 – 2011 činí rozpočet 2,4 milionů EUR. Dalších 8,3 milionů EUR získaly instituce – zejména školy a neziskové organizace - pomáhající nadaným uplatnit jejich talenty.
V Polsku vyhlásili školní rok 2010 – 2011 rokem hledání talentů. Poněkud skromnější tříletý program na podporu talentovaných dětí podobný tomu maďarskému běží od roku 2010 do roku 2013. Mimo to mohou polští nadaní a jim pomáhající instituce využívat Polský dětský fond, který podporuje nadání již od roku 1983. Od té doby měl 11 053 nominací nadaných dětí.
Zajímavé byly také reference o skotském systému podpory nadání a finské cestě, která je zcela odlišná. Péče o nadané je tu integrální součástí vzdělávacího systému, který je velmi individualizovaný z pohledu škol, žáků i učitelů. Zajímavě působil i příspěvek prof. Christiana Fischera z Münsterské university. Uvedl v něm mimo jiné, že Německo si z výsledků svých žáků v testech PISA odneslo opačný poznatek než Česko. Totiž, že v Německu se dělá dost pro děti s obtížemi při učení, ale málo pro talentované.
Doufejme, že kontakty, které Talnet na konferenci získal, mu pomohou rozvíjet mezinárodní spolupráci s podobnými iniciativami v okolních zemích.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.