Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Zapojování tabletů do výuky má smysl
Tablety v posledních dvou až třech letech zavalily český trh, včetně toho vzdělávacího. Školy v rámci různých dotačních programů, jako byl např. EU peníze školám, inovovaly své IT vybavení a velmi často se rozhodly právě pro tablety. O oblíbenosti tabletů u žáků a studentů není sporu, je však otázkou, jak snadno s nimi pracují samotní učitelé a jak efektivně jsou schopni je zařadit do běžné výuky. . V následujícím příspěvku se zaměříme na čtyři oblasti vzdělávání, které podporují tablety.
Firmy dodávající hardware většinou nabízí krátké technické proškolení práce se zakoupenou technologií, které jen málokdy překročí hranice toho, jak tablet ovládat a jak do něj či z něj dostat data. Pro učitele je však zásadní především odpovědět si na otázku, proč mám se žáky tablet ve výuce vůbec používat, jaké jsou jeho výhody oproti jiným technologiím, kterými již škola disponuje. Jedná se opravdu o nástroj vzdělávání, nebo jen o zpestření výuky, kterým dá učitel zadosti znuděným žákům? V další fázi se poté učitel ptá, jak zorganizovat výuky ve třídě, v níž každý žák před sebou má tablet, na kterém se během okamžiku dostane polovina třídy na sociální síť nebo chat.
Evropský projekt Creative Classrooms Lab, podpořený grantem Evropském komise, reagoval na potřebu metodické podpory výuky s tablety. V rámci dvouletého projektu vzniklo celkem 7 výukových scénářů, které ukazují, jak lze tablety do výuky zapojit. Každý ze scénářů akcentuje určitou stránku výuky, kterou tablety podporují. Scénáře jsou obecné a každý učitel si je upravuje dle svého vyučovacího předmětu a látky, kterou chce probírat. Jsou stejně dobře realizovatelné v matematice, přírodovědných či humanitních předmětech.
V rámci projektu se do pilotování zapojilo téměř 30 českých základních a středních škol a přibližně sedmdesát škol z dalších šesti zúčastněných zemí. Sedm oblastí definovaných ve scénářích jistě není kompletním přehledem všech metod výuky, k dosažení jejichž cílů tablety pomáhají. Jedná se však o centrální oblasti, které jsou spojeny s klíčovými kompetencemi 21. století a změnou způsobu vzdělávání. V následujícím příspěvku se zaměříme na první čtyři oblasti a nastíníme, jakou roli v nich mohou hrát právě tablety.
Kolaborativní učení
Kooperativní učení je zastřešujícím pojmem pro rozmanité vzdělávací přístupy zaměřené na spolupráci mezi žáky nebo mezi žákem a učitelem. Žáci pracují ve skupinkách a vzájemnou spoluprací se snaží propracovat k pochopení předloženého problému, společně hledají řešení modelových situací nebo tvoří skupinové výstupy.
Materiály ke stažení
Diskuze (1)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- E Kocourek20. 6. 2015
Učitelé by měli žákům zadat smysluplné, uskutečnitelné a pedagogicky relevantní mimoškolní aktivity - rozhodně ano! A stejný požadavek můžeme směle vztáhnout i na školní aktivity. Úkol připravit vhodnou kombinaci školních a mimoškolních úkolů už z toho vyplývá téměř automaticky. Na rozdíl od autorky soudím, že tyto požadavky s okolností, že stále více žáků má doma přístup k internetu, počítačům a tabletům, téměř vůbec nesouvisí. Pokud by učitelé úkolovali svoje studenty výše uvedeným způsobem, skvělé výsledky by se nepochybně záhy dostavily. Školní inspekci by pak stačilo jenom obcházet školy a kontrolovat, zda opravdu všechny zadávané úkoly jsou smysluplné, uskutečnitelné a pedagogicky relevantní. Pokusme se na začátku ujasnit některé nejasné či sporné pasáže. Čtenář může získat dojem, že autorka doporučuje, aby i učitel během vyučovací hodiny (nebo dokonce při přípravě na hodinu) používal tablet. Doufám, že tak to nebylo míněno. Dále je v článku zmíněna otázka, proč mám se žáky tablet ve výuce vůbec používat, jaké jsou jeho výhody oproti jiným technologiím, kterými již škola disponuje. Tato otázka mi připadá špatná a zavádějící. Učitel by přece měl uvažovat opačným směrem - potřebuji pro činnost, kterou chci se studenty provádět, nějakou technologii? Pokud ano, postačí technologie, kterou škola již disponuje? Nebo je nezbytná nějaká další funkčnost - taková, kterou stávající zařízení nemají a kterou tablety mají? Další otázka je naopak velice trefná. (Ale tabletoví pokrokáři by neměli podléhat iluzi, že tato otázka se vynořila až s příchodem tabletů.) Jak zorganizovat výuku ve třídě, v níž každý žák před sebou má tablet, na kterém se během okamžiku dostane (...) na sociální síť nebo chat. Odpověď začíná slovy "Není to snadné" a dál už to každý učitel zná a ne-učitel si dokáže něco domyslet. Podotknu jen, že právě zde se oddělí zrno od plev a skuteční studenti, vybavení potřebnou motivací a sebekázní, od osob, které se pouze z nejrůznějších důvodů dostavují do učebny. Dobrý učitel musí být schopen takovouto separaci provést rychle - v řádu týdnů, maximálně měsíců. Zdůrazňuji, že jsem napsal "musí být schopen", nikoli že onu separaci má skutečně provést a "vzdělávání nehodné" ze třídy vyházet. A ještě podotknu, že s tímto problémem se snáze vyrovnají na škole, která předpokládá (a umožňuje!), že studenti jsou on-line po celou dobu svého pobytu ve škole - o přestávkách i při vyučování, při výkladu i při psaní písemek, nežli na škole, která studentům v připojení brání (byť i jen nefunkční či nespolehlivou školní sítí) a milostivě jim je povolí jen ve vybraných "pokrokových" hodinách (které to pak nutně odskáčou za všechny ostatní). Kolaborativní učení by (možná) mělo smysl, buď kdyby všichni studenti byli přesně stejní - stejně schopní, stejně motivovaní, stejně komunikativní, atd. apod. - nebo kdyby jako subjekty vůči škole vystupovali ne jednotliví žáci, ale skupiny žáků. Ani jedno, pokud vím, neodpovídá skutečnosti. A proto kolaborativní učení narazí na nesnáze při hodnocení činnosti jednotlivých studentů v nejrůznějších situacích - když jeden student dělá práci za celou skupinu, když jeden student sabotuje práci skupiny, když jeden nebo i více studentů ve skupině nedokáže pracovat v požadované kvalitě a rychlosti. Tablety, tablety, tablety Z celého článku, ostatně stejně jako z celkového působení příznivců tabletů a prosazovatelů dotykovosti, získávám dojem, že jim jde o tablety, a nikoli o funkčnost tabletů. Osobně soudím, že by mělo jít o funkčnost, a to v každém jednotlivém případě (např. výukového projektu) o přesně vymezenou funkčnost, takže by nemělo pranic záležet na tom, zda onu požadovanou funkčnost studentovi poskytuje jeho chytrý telefon, PDA, netbook, notebook nebo tablet.