Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Založení Nového Města pražského
5,0 (1 hodnocení)
Cílem příspěvku je ukázat žákům, jak promyšleným činem Karla IV. bylo založení Nového Města pražského. Tento akt je dán do kontextu se stavbou domu v dnešní době. Během práce se ukáže, že jednotlivé podmínky pro úspěšnou stavbu v dnešní době byly uplatněny i před cca 700 lety. Žáci se nejprve zamyslí nad realizací stavby domu v současné době. Svá poznání přenesou do doby Karla IV., kdy se získané informace pokusí aplikovat během založení – stavby Nového Města pražského.
Cíl výuky
Cílem příspěvku je ukázat žákům, jak promyšleným činem Karla IV. bylo založení Nového Města pražského, a srovnávat dobové a dnešní přístupy při urbanistickém řešení městského prostoru. Žáci získají přehled o dobových reáliích. Dalším cílem je zlepšení čtenářské gramotnosti. Žák argumentuje na základě četby textu. Je důležité oddělit podstatné od nepodstatného. Nedílnou součástí je i práce v týmu a schopnost diskutovat. Žák by měl být schopen naslouchat, dotazovat se a argumentovat.
Část 1.
Práce začíná tím, že se třída rozdělí do skupin cca po 4 žácích.
Vyučující zadá situaci s otázkou.
„Představte si, že budete doma stavět dům. Zkuste se zamyslet, co je vše potřeba, než začnete stavět.
Pokud někdo z vás tuto situaci zažil, může použít své zkušenosti.“
Po cca 5 minutách skupiny prezentují své nápady.
Nápady se píší na tabuli.
Vyučující poté předá do skupin vytištěné podklady – list A.
Část 2.
Žáci si ponechají seznam – list A.
Vyučující se zeptá, které z uvedených položek či potřeb by nejspíše použil Karel IV. během zakládání Nového Města pražského.
V tomto úkolu jde o schopnosti a předvídavost žáka, do jaké míry je schopen se vcítit do dané doby (středověk za doby vlády Karla IV.).
Vhodné je, když vyučující může list A promítat na stěnu, a během argumentů žáků jednotlivé body barevně označí, aby bylo zřejmé, na jakých bodech se žáci shodli, nebo které později označili na základě četby.
Poté žáci navrhnou, které postupy by mohly platit v době Karlově.
Odpovědí se porovnají s listem A.
Žáci si připomenou pověst o vzniku Nového Města pražského (autor předpokládá, že vyučující tuto pověst znají).
Jednotlivé skupiny obdrží listy B–I. Umožní-li to situace, každá skupina obdrží jiný list (nebo dva různé listy).
Žáci si pročtou své listy a najdou, jak by mohli pomocí dokumentu přiřadit činnosti z Karlovy doby k bodům ze současnosti v listu A.
Část 4.
Žáci prozkoumají mapy A a B, kterými potvrdí výše uvedené závěry.
Část 5.
Vyučující položí pár závěrečných otázek a úkolů:
Dozvěděli jste se ještě něco dalšího o založení Nového Města pražského?
Zjistili jste, v jakém slohu byly stavby stavěny?
O jaké typy staveb se jedná?
Pojmenujte některé části Nového Města pražského dle dobových názvů.
Autoevaluace
Žák by měl být schopen posoudit, co vše Karel IV. musel vzít v úvahu, aby založil Nové Město pražské.
Zkušenosti z praxe – je vhodné rozdělit texty podle délky do skupin podle schopnosti žáků.
Následné aktivity – gotické umění doby Karlovy, Karlova činnost.
Řešení:
1. Před začátkem stavby je potřeba učinit několik důležitých kroků,
a) neboť stavba rodinného domu začíná projektem, tedy
list D
b) rozhodnout se, z jakého materiálu se bude stavět,
list I
c) zda se bude stavět typový dům, nebo se rozhodnete pro originál,
list H
d) dále je důležitá otázka financí.
K tomuto bodu odpověď v listech nenajdeme, avšak lze na ni odpovědět přímo: pokud Nové Město pražské bylo postaveno, je jasné, že panovník musel mít finanční otázku zajištěnu.
2. Z dokumentace je důležité získat:
a) stavební povolení neboli ohlášení stavby,
vydání zakládací listiny (celkem byly vydány 3 zakládací listiny), list D
b) projektovou dokumentaci domu dle normy,
zakládací listina – list C
c) případná stanoviska dalších dotčených orgánů – například památkového úřadu.
list D – souhlas papeže
3. Před stavbou bychom měli:
a) vybrat vhodný pozemek,
list E, I
b) si všimnout urbanistického řešení obce,
list E, list F, H
c) zohlednit geografická kritéria,
list E, G, I
d) zohlednit sociální kritéria,
zakládací listina – list B
e) zohlednit, jaký má pozemek tvar,
list E, G
f) si všimnout, jak je terén svažitý,
list F, I
g) si uvědomit, na jakou světovou stranu je pozemek orientován,
list F
h) zjistit, jaké jsou v lokalitě geologické a hydrogeologické podmínky,
list F
i) vědět, kudy jsou vedeny inženýrské sítě,
Pokud nevezmeme v úvahu podmínky z bodu H), pak můžeme tvrdit, že inženýrské sítě se v době Karlově opravdu neřešily.
j) přihlédnout k oslunění a stavu místního životního prostředí,
list F
k) oslovit firmy, které dodávají energii apod. (např. ČEZ, RWE, vodovody, kanalizace, telefonní společnosti apod.),
Podobně jako v bodě i) se tato problematika ve středověku neřešila. Na stranu druhou byla oslovena církev.
l) zajistit požárně bezpečnostní řešení
list H
Pomocí map můžeme potvrdit body: 1. a), 2. b), 3. b), e), g).
Citace a literatura:
Listy vznikly na základě textů z knihy Lorenc, V.: Nové Město pražské. Praha 1973.
Přílohy:
pracovní listy použité ve výuce
list A
1. Před začátkem stavby je potřeba učinit několik důležitých kroků,
a) neboť stavba rodinného domu začíná projektem, tedy b) rozhodnout se, z jakého materiálu se bude stavět, c) zda se bude stavět typový dům, nebo se rozhodnete pro originál, d) dále je důležitá otázka financí.
2. Z dokumentace je důležité získat:
a) stavební povolení neboli ohlášení stavby, b) projektovou dokumentaci domu dle normy, c) případná stanoviska dalších dotčených orgánů – například památkového úřadu.
3. Před stavbou bychom měli:
a) vybrat vhodný pozemek, b) si všimnout urbanistického řešení obce, c) zohlednit geografická kritéria, d) zohlednit sociální kritéria, e) zohlednit, jaký má pozemek tvar, f) si všimnout, jak je terén svažitý, g) si uvědomit, na jakou světovou stranu je pozemek orientován, h) zjistit, jaké jsou v lokalitě geologické a hydrogeologické podmínky, i) vědět, kudy jsou vedeny inženýrské sítě, j) přihlédnout k oslunění a stavu místního životního prostředí, k) oslovit firmy, které dodávají energii apod. (např. ČEZ, RWE, vodovody, kanalizace, telefonní společnosti apod.), l) zajistit požárně bezpečnostní řešení
„Aby pak sama obec dobrými obyvateli z dobrého stavu zvětšila se na lepší, rozhodli jsme se tímto privilegiem povoliti, aby samo Nové město, jednotliví obyvatelé a veškeré jejich potomstvo se na věčné časy radovali a užívali všech i jednotlivých výhod, poct, přízní, milostí, zákonů, práv, městských i veřejných uvyklo stí, obyčejů, zvykových práva ustanovení, jichž užívá a jimiž se pyšní Staré město. Rovněž rozhodujeme stanovíce, aby zmíněné Nové město a jeho obyvatelé byli souzeni ve věcech práva trestního i civilního před rychtářem a konšely vlastní obce, jež jsme se tamtéž rozhodli ustanoviti podle zákona, zvyklostí stanov této obce, a rychtáři a konšeli byli ve všech věcech řízeni, napomínáni a trestáni. Rovněž ke cti řečené obce a k trvalému vzrůstu jsme stanovili týdenní trh, a to v úterý a výroční i hlavní trhy, které se konají ve svátek sv. Víta mučedníka ve Starém městě, jsme se rozhodli přeložiti do uvedeného Nového města ve dnech a v době dříve uvedených se všemi jejich způsoby a podmínkami.
Dáno v Praze léta Páně 1348 o první indikci, 8. března, ve třetím roce našeho království.“
list C
„Rovněž si přejeme a přikazujeme, aby všichni i jednotlivci, kteří se za měsíc budou chtít nastěhovat do zmíněného města, až jim bude přiděleno stavební místo a díl půdy či část, ať začnou budovati a stavěti tak horlivě, aby po osmnácti měsících od doby tohoto přidělení mohli pohodlně bydleti a prodlévati ve zmíněných budovách. Trestuhodné nedbalce však postihujeme trestem podle rozhodnutí našeho soudu. Podobně přikazujeme, aby nikdo předem neměl v úmyslu budovati či stavěti za hranice ulic a tržišť do výšky nebo hloubky. Učiní-li jinak, přikazujeme, aby na rozkaz rychtáře a zmíněných konšelů zbořil stavby překračující hranice ulic a prostor a aby stavějící byli potrestáni jejich soudem i soudem konšelů trestem podle uvážení. Majíce rovněž na zřeteli bezmocnost pokolení židovského, přijímáme všechny i jednotlivé židy obojího pohlaví, syny i dcery i všechno jejich jmění, kteří přijdou bydleti ve zmíněném Novém městě, co v přítomnosti dostávají a mají v držení a napřed mohou pod spravedlivou záminkou dosáhnouti, pod svou zvláštní ochranu, přikazujíce všem i jednotlivým novým právním poradcům království a zvláště našeho Nového města pražského a těm, kteří jimi budou v budoucnu, aby pokud možno hájili a chránili samotné židy před veškerým znepokojováním, těžkostmi a bezprávím. Na důkaz těchto všech i jednotlivých věcí jsme rozkázali toto napsati a potvrditi zárukou pečetě našeho majestátu.
Dáno v Praze léta Páně 1348 o první indikci, 8. března, ve třetím roce našeho království.“
list D
Nejprve bylo nutno město vybavit po stránce ideové a materiální. V poměrně krátkém sledu bylo v Praze zřízeno arcibiskupství (30. dubna 1344), Karel byl zvolen králem římským (11. července 1346), papež udělil souhlas ke vzniku univerzity (26. ledna 1347). A nyní v několika listinách Karel upevní výsostné postavení Prahy: v listině z 1. dubna 1347 (vydané na Křivoklátě) ohlásí svůj záměr a 8. března 1348 tento záměr potvrdí majestátem, což je pokládáno za datum založení. Pod majestátem je připevněna pečeť, na které je výjev, jak Karel IV. klečí před Karlem Velikým. Tuto pečeť měli uchovávat v kostele na Karlově.
list E
Existovalo několik variant, jakým směrem město rozšířit. Na konec se jako nejšťastnější ukázalo zahrnout do města již existující osady a usedlosti nacházející se východním směrem vně hradeb (jako například Poříčí, Opatovice, Podskalí, Slupi; nedaleko kostela svatého Lazara bývala židovská zahrada, která dostala privilegia od Přemysla Otakara II. a existovala do roku 1478) a zapojit je do jednoho celku, čímž zároveň došlo k propojení Hradu s Vyšehradem.
list F
Pravděpodobně věnoval panovník pozornost i jevu, který bychom dnes nazvali geologickým průzkumem. Prostory dnešního Nového Města pražského nabízely centrální prostor pro centrum nově založeného města, jedná se o rozlehlou štěrkopískovou terasu, na níž bylo vybudováno dnešní Karlovo náměstí, a dále byla stráň Nového Města pražského díky četným studánkám a potokům dostatečným zdrojem pitné vody pro obyvatelstvo (za všechny jmenujme svatováclavský pramen právě z Karlova náměstí). Zároveň zde bylo několik rybníčků a mokřadel (dnes ulice V Jámě, Na Rybníčku). Prostorem vedly dvě, možná i tři cesty. Zároveň byly využity některé již stávající komunikace.
Skála nad Vltavou byla výhodná pro stavbu kláštera Na Slovanech (Emauzy).
list G
Po stránce ideové ve smyslu víry, křesťanství je pak jediným možným vzorem město Jaruzalém. Vezmeme-li půdorys města Jaruzaléma, tak jako ho ve své době musel znát Karel IV., zjistíme několik podobností, které počínají samotným urbanistickým schématem. Nebo tak jako má Jaruzalém na východě Davidovu věž, vycházelo se ve stejném směru z Prahy Ječnou ulicí skrze samostatnou pevnůstku – bránu. Tak jako z této centrální osy města vybíhá kolmá ulice s kostelem svatého Štěpána, navazuje na Ječnou ulici kolmá Štěpánská, pojmenována dle kostela stejného zasvěcení. Jestliže najdeme v centru Jaruzaléma chrámovou stavbu Templum Dimini, sevřenou kruhovou zdí, stával na Dobytčím trhu kostel Božího těla, též obehnaný nízkou kruhovou hradbou.
A na konec výčtu možných inspirací se patří jmenovat vliv antického klasika Vitruvia, který ve svém díle Deset knih o architektuře jmenuje zásady, jak budovat město, mimo jiné uvádí: mělo by být vybráno nejzdravější místo, místo výše položené, rozčlenění města by mělo napomáhat lámání větrů, aby nedocházelo ke škodám (výjimku tvoří jako jediná Ječná ulice, jejíž úkol byl ale opačný, svou orientací a šířkou měla napomáhat západním větrům, aby z Dobytčího trhu odvály možný nepříjemný zápach), posvátný chrám má stát na nejvyšším místě, aby odsud mohlo být přehlédnuto město (což splňuje kostel na Karlově). Toto vše Nové Město pražské splňuje.
list H
Od počátku stávaly na Koňském trhu dílny řemeslníků, své místo tu měly i pivovary. A hlavně se zde obchodovalo s koňmi. V místech nedaleko dnešního Můstku stával dokonce mlýn. V prostoru trhu byly studny, později kašny, kam Pražané chodili pro vodu.
Jedno z prvních míst, kde se začalo stavět, bylo na rohu dnešního Václavského náměstí a Jindřišské ulice, v podzemí domů číslo popisné 823 a 824-II se nachází dobové podélné sklepní zaklenuté prostory. Stávalo zde stavení, jehož středem vedl široký průjezd, napravo i nalevo bývaly místnosti. Na dvoře stály stáje, kůlny a skladiště. Parcela měla do délky přibližně 90 metrů, na konci u zdi si majitel vydržoval malou zahrádku. Typický gotický jednopatrový dům měl střechu pravděpodobně sedlovou, se štíty směřujícími do náměstí, zakončenou polovalbou. Lehký a nízký krov byl kryt šindelem, aby se v případě požáru dal odstranit.
list I
Město, jak ho chápeme ve středověku, muselo mít své hradby. Jakmile Karel IV. založil Nové Město pražské, bylo nanejvýš pravděpodobné, že k městu musí být postaveny i hradby.
Vznikem Nového Města pražského se rozroste Praha do té míry, že se spojí s do té doby oddělenou vyšehradskou částí.
Dne 26. března 1348 byl panovníkem položen základní kámen novoměstských hradeb a v této době byl prostor uvnitř hradeb připraven neboli „vykolíkován“ podle předem jasně daných pravidel. Teprve tímto datem bylo město fakticky založeno.
Hradby nebyly po celém obvodu stejné. Na rozdíl od zbytku hradeb nebyla až tolik opevněna část od Vyšehradu ke Karlovu, neboť členitý, místy až strmý terén sám o sobě fungoval jako obrana.
Stavební kámen se těžil v těchto lokalitách: Petřín, Strahov, Letná, Břevnov, Podolí – Dvorce.
mapa A
Naskenovaná mapa z knihy Lorenc, V.: Nové Město pražské. Praha 1973.
Nebo mapa v dějepisném atlasu Středověk. Praha, Kartografia, složka VI., mapa č. 8.
mapa B
Mapy v dějepisnéném atlasu Středověk. Praha, Kartografia, složka VI.
