Zajímavé nástroje na práci s textem – citační manažery
Odborný článek
Zajímavé nástroje na práci s textem – citační manažery
3,4 (5 hodnocení)
Příspěvek se zaměřuje na to, co jsou a jakým způsobem fungují citační manažery, tedy aplikace pro správu a zpracovávání bibliografických záznamů. Soustředí se především na práci s aplikací Zotero a na její význam ve středoškolské výuce.
Citační etika, práce se zdroji a schopnost citovat patří nepochybně mezi klíčová témata informační gramotnosti a dnes jim ve školách věnujeme stále více prostoru. A nutno říci, že oprávněně, jde totiž o akademickou dovednost, která je při přechodu mezi střední školou a univerzitou zcela zásadní. Pokud student nezvládne citovat, může se dostat už během prvních týdnů na univerzitě do velice nepříjemné situace, protože bude označený za plagiátora.
Cílem tohoto článku nebude analýza různých citačních stylů a zvyklostí, ale pokusíme se opět zaměřit na nástroje, které usnadňují práci s textem, tentokráte v rovině vlastní tvorby, tedy především na různé citační manažery.
Jak fungují citační manažery
Abychom mohli dobře pochopit, o co se jedná, musíme upozornit na několik důležitých věcí. Předně citační manažery jsou nástroje, které se snaží organizovat citační záznamy, tedy strukturované informace o dokumentech, které máme v plánu citovat nebo jsme citovali. Tím, že je existuje více norem (APA, MLA, ČSN-ISO, IEEE), není práce s citačními záznamy jednoduchá, protože je nelze snadno kopírovat mezi různými texty a tvářit se, že se nic neděje.
Cílem citačních manažerů tedy – mimo organizaci záznamů – je 1) generovat citace dle určité normy a 2) nebýt závislý na konkrétním způsobu citování. Obecně proto funguje tak, že jednotlivé informace o dokumentu jsou uložené v nějaké datové struktuře (jednoduše například v XML souboru, který umí popsat, co je název knihy a co jméno autora) a podle jednotlivých norem se pak vygenerují konkrétní záznamy. Do citačního manažeru je proto obvykle možné importovat citační styly, což jsou přesné formální předpisy, jak má citační záznam vypadat.
Například: chceme citovat článek od autorů Radima Šípa a Vlastimila Švece, který se jmenuje Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole a vyšel v časopise Pedagogická orientace v čísle 23/5 v roce 2013 na stranách 664–690. Pak citační záznam může vypadat například následovně:
Podle MLA: Šíp, Radim, and Vlastimil Švec. "Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole." Pedagogická orientace5 (2013): 664-690.
Podle APA: Šíp, R., & Švec, V. (2013). Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole. Pedagogická orientace, 23(5), 664-690.
Podle ČSN-ISO 690: ŠÍP, Radim; ŠVEC, Vlastimil. Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole. Pedagogická orientace, 2013, 23.5: 664-690.
Všimněme si, že se jednotlivé záznamy liší v tom, kde mají rok vydání, jak uvádějí jména i číslo časopisu. Takových norem jsou stovky a v našem případě by bylo možné ještě každý záznam variovat o doplněné DOI.
DOI je digitální identifikátor dokumentu, který umožňuje ho na jedno kliknutí dohledat, má tedy stejnou funkci jako běžné URL u webových stránek. Výhodou DOI je, že se články podle něj nejen snadno vyhledávají, ale také je možné z nich většinou vyzískat alespoň základní informace pro citační manažery. Aby nebyla situace v oblasti tvorby citačních záznamů tak tristní, existují formáty, které umožňují tyto bibliografické záznamy ukládat tak, aby se snadno přenášely mezi jednotlivými nástroji nebo importovaly do citačního manageru. Tyto formáty jsou nejčastěji BibTeX, EndNote nebo RefMan či RefWorks, případně nějaký XML formát. Podobně jako DOI, byť ne tak efektivně, lze využít také ISBN u knih, případně ISSN u časopisů.
Ukázka záznamu výše odkazovaného článku ve formátu BibTeX:
@article{vsip2013pojeti,
title={Pojet{\\'\\i} tacitn{\\'\\i}ch znalost{\\'\\i} v paradigmatu sjednocen{\\'e}ho pole},
author={{\\v{S}}{\\'\\i}p, Radim and {\\v{S}}vec, Vlastimil},
journal={Pedagogick{\\'a} orientace},
volume={23},
number={5},
pages={664--690},
year={2013}
}
Cílem citačních manažerů je, aby si člověk nemusel pamatovat jednotlivé citační normy, ručně vytvářet jednotlivé záznamy nebo je přepisovat. Stačí si je jednou vložit (ručně nebo skrze zmiňované formáty) do systému a pak vždy jen vybrat, co chceme citovat a v jaké normě, případně snadno vytvářet celé seznamy citované literatury.
V informační vědě je pak poměrně zajímavou oblastí bibliometrie, která se mimo jiné zaměřuje na oblast citačního chování. V předchozích dílech seriálu jsme se zaměřovali na nástroje, které umožňují analyzovat text. Pěkné cvičení, byť spíše pro publikující učitele, může být do systému vložit po složkách reference z určité doby a pak sledovat proměnlivost trendů v oblasti citované literatury (například lze takto snadno ukázat, že autor měl „heideggerovské období“, že se věnoval více historii a méně zeměpisu atp.).
Rádi bychom zmínili – alespoň krátce – některé další zajímavé funkce citačních manažerů. Umožňují většinou si k jednotlivým položkám literatury dělat poznámky (typicky výpisky, co z daného zdroje přesně citujeme), případně pracovat s tagy. Jde tedy o pomoc nejen při generování citací nebo při rychlém převodu citací mezi normami, ale také o určité centrum výpisků a znalostí, které umožňují snadno s literaturou později pracovat.
Podobně si člověk pomocí tagů může vytvářet různé kolekce zdrojů, které v určitých textech používá pravidelně, anebo mu tagy mohou pomoci s tříděním zdrojů podle toho, do jaké části práce chce daný odkaz začlenit.
Poslední dvě funkce, na které bychom rádi upozornili, ale nemají je všechny citační manažery, představují možnost týmové spolupráce na budování literárních záznamů, takže lze mít jednu sdílenou složku s dalšími uživateli, a ti do ní přidávají zdroje, které jsou k tématu relevantní, třeba s vhodnými popisky a tagy. V tomto ohledu umožňují efektivní kolektivní vyhledávání a inspiraci ještě před vlastním psaním, nebo během něj.
V neposlední řadě některé nástroje umožňují generovat citace přímo z článku, který si uživatel prohlíží, nebo webové stránky. Pokud nemáte velké štěstí na vědecké články, které jsou popsané pečlivě, tak záznam úplný nebude, ale většinou to významným způsobem usnadní proces tvorby citačního záznamu, nebo umožní rychlé uložení neúplného záznamu na pozdější zpracování, pokud je autor zrovna v procesu psaní, který nechce za žádnou cenu přerušit.
Zotero
Pravděpodobně pro školu nejběžnějším nástrojem, který se pro správu citací používá, je bezplatný open source nástroje Zotero. Základem je klasická instalovaná aplikace, ve které je možné spravovat publikace. Buď tak, že je ručně přidáváme, nebo pomocí hromadného importu skrze běžně dostupné formáty. Import je velice rychlý, zabere do vteřiny času, takže se vyplatí stahovat citační záznamy z webu než je přepisovat, pokud jsou tedy k dispozici.
Zotero. Autor díla: Michal Černý
Jednotlivé záznamy jsou organizovány do složek, ke každé z nich je pak možné nastavit sdílení. U jednotlivých položek lze vyplnit povinné i volitelné údaje, dále tagy a obsáhlejší poznámky. Nad všemi těmito záznamy lze vyhledávat, což je oproti běžnému vkládání citačních záznamů přímo do textu velice pohodlné.
Zotero má velkou výhodu v tom, že díky otevřenosti disponuje obrovskou databází jednotlivých citačních stylů, které do něj lze snadno importovat. Do hodiny informatiky může být zajímavým cvičením tvorba vlastního citačního stylu, která není těžká, ale názorně demonstruje to, jak se slovně zachycená forma obtiskuje do datové struktury. Dohromady jde o jedno z nejhezčích úvodních cvičení zaměřených na XML. Celkem je hotových citačních stylů asi 8 100.
Aby se Zotero dobře a pohodlně používalo, disponuje pluginy do MS Word a LibreOffice Writter, které jsou nápomocné během samotného psaní. Tento zásuvný modul do Wordu je ale současně asi jednou z nejbolestivějších částí celého nástroje – málokdy funguje na poprvé, a často proto vyžaduje restart, než začne pracovat. Druhou užitečnou funkcí je import dat z webového prohlížeče skrze doplněk pro Chrome či Firefox.
Zotero. Autor díla: Michal Černý
Další nástroje
Další nástroje jako alternativu k Zotero uvedeme jen výčtově, protože se domníváme, že oproti němu budou tvořit u uživatele spíše alternativy:
CitacePro – česká aplikace, která má svoji základní verzi zdarma, ale za pokročilejší nástroje (plugin do Wordu, výběr více citačních stylů) je třeba si buď zaplatit, nebo využít institucionální licenci (pokud máte štěstí). Velkou výhodou je české prostředí a příjemný design, dobré dohledávání položek dle DOI nebo ISBN a využívání citačních záznamů od ostatních uživatelů. Vývojáři dlouhodobě spolupracují s knihovnami, což může představovat cestu za ziskem placené verze.
Mendeley Reference Manager – v sobě kombinuje citační manažer a sociální síť. Snaží se budovat repozitáře zdrojů k projektům, spravovat vlastní citace a odkazy na literaturu. Stejně jako u Zotero je možné zde ukládat k záznamům plné texty dokumentů. Velkou výhodou oproti Zotero je velice pěkný grafický design.
Polar – nabízí zajímavý pohled na to, jak lze integrovat citační manažer a anotační nástroj. Díky tomu se lze snadno dostávat na přesná místa, která citujeme, připomínat si jejich kontext a význam. K dispozici je bezplatná verze. Systém je z hlediska školního využití zajímavý v tom, že podporuje různé nástroje pro učení, třeba flashcards.
EndNote – placená aplikace byla dlouho vnímaná jako základní referenční příklad citačního manažeru, ale její obliba postupně klesá. Důležitá je z hlediska standardizace metadatových formátů, ve kterých jsou ukládány jednotlivé citační záznamy.
Z dalších aplikací je možné uvést software Qiqqa, který umí anotovat PDF soubory, klasicky orientovaný JabRef nebo na práci s širokým kontextem a myšlenkovými mapami založený TheBarin. Nabídka jak placených, tak bezplatných nástrojů je velice široká a vždy záleží na tom, co bude konkrétní školní prostředí potřebovat.
CitacePro. Autor díla: Michal Černý
Rádi bychom upozornili ještě na jeden nástroj, který je pro citační manažery nesmírně užitečný, totiž na Anystyle.io. Aby citační manažer rozpoznal citační záznam, potřebuje vědět, co která část znamená. Pokud si ale člověk citace jen tak kopíruje do textu (třeba z Google Scholar, který je ale negeneruje vždy správně), nastává problém, jak je dostat do aplikace. A právě to umí tento nástroj. Uživatel mu nahraje své bibliografické záznamy (deklarovaně až tisíc, nám se nepovedlo více než tři sta), aplikace je „rozkrájí“ do jednotlivých záznamů a exportuje. Pak už je přidání citačních záznamů do Zotera otázkou pár vteřin. Na námi testovaném vzorku asi sedmi set referencí byly chyby v rozpoznání záznamu pod jedno procento. Jde o nesmírně užitečný nástroj, který umožňuje přechod k citačnímu manažeru od „citací na divoko“.
Závěr
Citační manažery umožňují rychle a poměrně pohodlně pracovat s citacemi v různých stylech a podobách, ale především vedou studenty k tomu, že jde o činnost vyžadující určitou pečlivost, systematičnost, péči a pozornost. Větám o zapomenutém odkazu na literaturu nebo uvozovkách v textu dnes věří (a ponechme stranou, zda oprávněně, či nikoliv) jen málo kdo.
Zotero (případně Polar a další nástroje) umožňují tuto činnost do značné míry automatizovat a učinit pohodlnější. Práce s nimi by měla být vnímána se stejnou důležitostí, jako je znalost stylů ve Wordu nebo automatické generování obsahu, tady jako esenciální záležitost u tzv. akademických dovedností při práci s textovým procesorem, které studenti budou nutně potřebovat při přechodu na vysoké školy.
Článek vznikl jako součást řešení projektu Platforma pro transfer znalostí: informační gramotnost pro středoškoláky v otevřeném mash-up virtuálním učebním prostředí (TIGUP) podpořeného TA ČR – kód projektu TL02000040. Web: https://kisk.phil.muni.cz/onlife.
