Odborný článek
Zahradnická terapie v denním režimu mateřské školy
5,0 (3 hodnocení)
Článek pojednává o hortiterapii neboli zahradnické terapii, která není v České republice ještě tak známá jako v jiných západoevropských státech či sousedním Polsku. Článek nejprve čtenáře seznamuje s tím, co je hortiterapie, dále pojednává o účincích zahrady na lidskou psychiku. Dále popisuje, jaké jsou výchovně-vzdělávací cíle hortiterapie v prostředí mateřské školy a přináší tipy na konkrétní aktivity a činnosti, které můžeme realizovat v rámci hortiterapie po celý školní rok.
Člověk, který dovede rozmlouvat se stromy, nepotřebuje psychiatra.
Bohužel, mnoho lidí takto nepřemýšlí.
Phil Bosmans
Hortitarapie je v České republice celkem neznámým pojmem, známá je především v Polsku a ve Francii a především v kolébce svého vzniku – Velké Británii a Spojených státech amerických.
Jako hortiterapii označujeme práci v zahradě a pobyt mezi rostlinami, stromy, v zeleni. Přičemž jak zahradnické práce, tak i pouhý pasivní pobyt uprostřed zeleně vedou ke zlepšení fyzického a psychického zdraví, napomáhají k relaxaci člověka.
Hortiterapie je univerzální metoda, kterou lze „ušít na míru“ konkrétnímu dítěti i dospělému člověku a jeho potřebám či možnostem. Hortiterapie je vhodná jak pro zdravé děti či dospělé, tak také pro osoby s mentálním postižením, chronicky nemocné, s ADHD, autismem, Aspergerovým syndromem, osoby s psychickými problémy, zvláště s depresí a neurózou, rovněž je používaná při léčbě osob závislých na alkoholu nebo drogách.
Účinky zahrady na lidskou psychiku
Ve výzkumu dr. Raanasa a jeho kolegů provedeném roku 2011 bylo zjištěno, že samotná přítomnost přírodního prostředí a zeleně má pozitivní vliv na naše zdraví, urychluje rekonvalescenci, redukuje stres, má pozitivní vliv na zvýšení naší výkonosti, na míru socializace a na kognitivní schopnosti a schopnost se učit. Zahrada má také pozitivní vliv na děti s poruchami chování. Roku 2002 vědecký tým ve složení Jarrot, Kwack a Ref zjišťoval vliv hortiterapie na osoby s demencí a zjistil, že v době hortiterapie jsou pacienti s demencí schopni se věnovat ve větší míře smysluplným aktivitám, jako je čtení, zpívání, komunikace, přesazování a péče o rostliny, než když se hortiterapií nevěnují. Po delší době aplikování hortiterapie na pacienty s demencí se ukázalo, že pacienti začínají obecně věnovat více času smysluplnějším aktivitám, a méně se věnují aktivitám neproduktivním, jako je držení se v pozadí, mlčení, pospávání apod.
Vědci tento jev vysvětlují tím, že v rámci hortiterapie dochází k reminiscenci vzpomínek, fyzické a smyslové stimulaci. Roku 1996 bylo vědeckým týmem ve složení Lohr, Pearson-Mims, Goodwin zjištěno, že přítomnost rostlin redukuje u lidí stres, což bylo dokázáno pomocí testu, ve kterém měli studenti stlačit tlačítko takového tvaru, které se jim objevilo na obrazovce. Tvary na obrazovce se měnily stále rychleji a studenti tak pociťovali stále větší stres. Tento test byl prováděn se studenty ve dvou místnostech, v jedné byla spousta květin a jiných rostlin a ve druhé nebyly žádné květiny ani žádné zelené rostliny. Studentům byl v obou místnostech před a po skončení testu změřen krevní tlak, na jehož zvýšení se podílí právě stres, a bylo zjištěno, že v místnosti s květinami a rostlinami krevní tlak studentům stoupal méně než v místnosti bez rostlin.
Jaké jsou výchovně-vzdělávací cíle hortiterapie v prostředí mateřské školy?
Mladý člověk potřebuje to elementární – vodu, špínu, křoví a prostor na hraní. Můžeme ho nechat vyrůstat bez tohoto všeho – s koberci, plyšáky a asfaltovými ulicemi a dvory. Přežije to. Ale potom se nesmíme divit, až mu později budou chybět některé základní sociální dovednosti a schopnosti…
(Alexandr Mitscherlich)
Hlavním cílem je podpora komplexního rozvoje dítěte pomocí bezprostředního kontaktu s přírodou a umožnění, aby dítě modifikovalo přírodní prostředí, jež ho obklopuje.
Dílčí cíle:
Aktivity využívané v rámci hortiterapie
Aktivity v rámci hortiterapie mohou být prováděný po celý kalendářní rok. Aktivity můžeme realizovat v zahradě mateřské školy, ve skleníku, či v prostředí mateřské škole. Zahradní terapie totiž není jenom o práci na zahradě, ale může probíhat jak venku, tak i v interiéru.
Aktivity vhodné na jaro
Aktivity vhodné na léto
Aktivity vhodné na podzim
Aktivity vhodné na zimu
Konkrétní činnosti realizované v rámci hortiterapie v mateřské škole
Jak jsme hledali podzim
Učitelka sedí s dětmi v komunitním kruhu a najednou někdo zaklepe na dveře. Děti s učitelkou jdou tedy otevřít a za dveřmi je malý skřítek, který má celý obleček z podzimního listí. Skřítek jim vypráví, že když se dnes ráno probudil, měl na sobě nový obleček – celý z podzimního listí. Novým oblečkem se chtěl pochlubit, proto hned spěchal za dětmi do školky. Ale vůbec nechápe, co se stalo, proč měl dnes ráno nové oblečení. Děti společně s učitelkou vysvětlí skřítkovi, že nový obleček má proto, že začal podzim. Děti, učitelka a Podzimníček jdou poté na prohlídku podzimní přírody, která obklopuje mateřskou školu. Z vycházky si přinesou podzimní listí, bukvice, žaludy a kaštany. Děti si pak v mateřské škole prohlížejí „poklady“, které našly v podzimní přírodě, a určují barvu či barvy, které vidí na listech. Z kaštanů, bukvic, žaludů a barevného listí si poté společně s učitelkou vytvoří podzimní koutek (kytici z podzimního listí, zvířátka z kaštanů a žaludů, …).
Výroba ptačího hnízda
Děti se vydají na průzkumnou vycházku do lesa. Cestou poslouchají hlasy ptáků a sbírají různý materiál, ze kterého si ptáci staví hnízda. Rovněž se také pozorně dívají, zda neuvidí nějaké ptačí hnízdo. S nasbíraným materiálem se vrací zpět do zahrady mateřské školy, kde si v zahradním altánu rozloží na stůl přinesený materiál a zkoušejí vyrobit ptačí hnízdečko.
Přírodovědná výprava do lesa
Děti si zahrají na přírodovědce a vypraví se do lesa hledat zvířátka a živočichy či stopy zvířat. Dětem je předem sděleno, že se v lese musí chovat tiše, aby toho co nejvíce viděly a slyšely a nevyplašily zvířátka. Děti zkoumají pařezy, kůru stromů, na nichž hledají drobné živočichy (mravence, pavouky, larvy, …), na zemi pak děti nacházejí ptačí pírka, lesní rostliny. Děti rovněž poslouchají různé zvuky, které v lese uslyší, tyto se pak snaží identifikovat.
Zasadíme si vlastní strom
Do několika květináčů nasypeme zeminu a do každého květináče pak zasadíme jeden žalud. Semínka zaléváme a sledujeme jejich růst.
Závěr
Hortiterapie je výborným prostředkem napomáhajícím k rozvoji dětské osobnosti, k relaxaci dětí, k posilování jejich vzájemných sociálních vazeb a vzájemné komunikace. Zároveň úkoly, které děti dostávají v rámci hortiterapie, týkající se jednoduchých zahradnických úkonů, rozvíjejí u děti pocit zodpovědnosti, vedou je k samostatné práci, samostatnému myšlení. Díky tomu, že je dětem dán prostor, aby mohly vykonávat jednoduché zahradnické práce a aby si zažily pocit, že dokáží sami něco vykonat – a dobře vykonat –, je tímto způsobem u dětí budováno zdravé sebevědomí.
Když mají děti možnost vyrůstat s přírodou, velmi mnoho se naučí. Zažijí ten obrovský zázrak stvoření, mohou pozorovat rostliny a živočichy v jejich přirozeném prostředí. Pokud dáme dětem prostor pro vlastní seberealizaci, dáme jim k dispozici kousek záhonu, získají první zkušenosti se zahradničením. Práce na zahradě se ale nemusí omezit pouze na zahradničení. Děti mohou budovat budky pro ptáky nebo z kamení, větviček, listů a mechu stavět domečky pro imaginární obyvatele. Na bylinkovém, květinovém záhoně nebo na louce mohou poznávat rozmanitost vůní bylin a květů. V lese, sadě zase rozmanitost stromů. V každém z těchto prostředí, v sadě, na zahradě, v lese, na poli, mohou poznávat obyvatele těchto prostředí ze světa zvířat. A po celý rok mohou pozorovat stále měnící se přírodu.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
Odborný recenzent
Příspěvek čtenáře seznamuje s hortiterapií - zahradní terapií založenou na přirozeném vztahu člověka k přírodě a popisuje možnosti uplatnění prvků hortiterapie v prostředí mateřské školy. Autorka v článku uvádí zajímavé a inspirativní příklady činností vhodných pro děti předškolního věku.
Andrea Mouchová