Záhada – vražda Václava III.

Cíl výuky

Žák se seznámí se souvislostmi této události, uvědomí si různorodost historických pramenů a pohledů na jednu historickou událost.

Faktografie: nenásilnou formou získá, případně si zopakuje hlavní události, osobnosti tohoto období a vztahy mezi nimi.

Struktura a popis lekce

Evokace: Krátký brainstorming, co už víme o posledních Přemyslovcích, sousedé Českého království apod. Jak pracují historikové a detektivové? Buď detektivem a najdi vraha. Nebo buď historikem, autorem učebnice a zjisti, jak to bylo.

Uvědomění si významu:

K výkladu: Informace o vraždě přinášejí kroniky sepsané několik let po této královraždě. Zbraslavská kronika Petra Žitavského a druhou je staroněmecká Rýmovaná kronika Otokara Štýrského. Dále se touto vraždou zabývaly v kartičkách zmíněné Krzeszowské letopisy i kronika Dalimilova. Z doby Karla IV. kroniky Beneše Krabice z Weitmile a Přibíka Pulkavy z Radenína.

Rozdělení do skupin a práce s kartičkami: Díky množství různých informací a pohledů si žáci uvědomí, že na historickou událost neexistuje jen jeden názor. Že máme k dispozici prameny, a s těmi je třeba pracovat a zkoumat je. Není cílem, aby si všechny informace z kartiček žáci pamatovali, ale aby s nimi v rámci hodiny pracovali a přemýšleli nad nimi.

Na kartičkách je napsáno 24 informací. Učitel je vloží do obálek pro každou tříčlennou skupinu, měl by napsat úkol na tabuli: Kdo zavraždil, nebo nechal zavraždit krále? Nechat žáky/studenty otevřít obálku a třídit na pracovní ploše informace dle jejich vlastního uvážení a hledat možné viníky vraždy. Nyní by měl učitel chodit po třídě, poslouchat a sledovat, jak žáci úkol řeší.