Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Začátek jazykové výuky
Každý věk má určité přednosti i deficity, což platí i při jazykové výuce. Kromě jejich přehledu je součástí tohoto článku i několik námětů na počáteční hodiny výuky němčiny.
1. stupeň (1. - 5. roč.)
Začátek jazykové výuky spadá zpravidla do období mladšího školního věku. Má to řadu výhod, ale klade to velké nároky na metodické postupy adekvátní věku a na osobu učitele vůbec. Hlavními požadavky v tomto období jazykové výuky jsou probuzení zájmu o studium cizích jazyků, vytváření pozitivního vztahu k tomuto předmětu a osvojování především zvukové stránky jazyka. Kvalitní výuka jazyka je vhodně propojena s hudební, pohybovou, výtvarnou a dramatickou výchovou, které se stávají přirozenou součástí vyučovacích hodin cizího jazyka. Dětem je hravý způsob výuky velmi blízký a silně je motivuje.
Pokud jsou učitelé jazyků také třídními učiteli, znají dokonale všechny problémové žáky a jejich specifické poruchy a bývají v častějším kontaktu s rodiči. Mohou také cizí jazyk začlenit do komplexu ostatních předmětů a využít integrujících prvků v rámci mezipředmětových vztahů. Pokud ve třídě vyučuje učitel pouze s jazykovou aprobací, neobejde se bez spolupráce s třídním učitelem.
Raná výuka jazyků otevírá cestu celoživotnímu jazykovému vzdělávání
Podle Norimberských doporučení k ranému osvojování cizího jazyka je na výuku cizího jazyka v primárním školství kladen zvláštní důraz. První ročníky základní školy budují základy všemu, co společnost považuje za dobré se naučit. Raná výuka cizího jazyka využívá psychických a fyzických věkových zvláštností dítěte, jeho zvídavosti, hravosti, potřeby komunikace, schopnosti napodobování i artikulační schopnosti. Umožňuje dětem setkání s jinými kulturami, jejich respektování a podporuje celkový rozvoj osobnosti. Základním cílem rané výuky jazyků je schopnost jednoduché komunikace vycházející ze základů cizího jazyka, vzbuzení zájmu o další studium jazyka a seznámení se s technikami učení, které mu pomáhají i v jiných oblastech. Dětem mladšího školního věku by se mělo učivo zprostředkovávat hravými formami, tak, aby jim získávání nových jazykových dovedností přinášelo radost a další motivaci. Nelze sklouznout k formulování gramatických pravidel a pouček a k jejich procvičování systémem suchopárných cvičení. Určitá míra gramatické správnosti je nutná od počátků jazykové výuky, ale nesmí být hlavním ani jediným kritériem hodnocení žáků.