Za vším hledej emise

Materiál propojuje znalosti o klimatické změně s analytickou prací žáků. Oceňuji, že úvodní aktivita „Rybí kost“ nezačíná hotovým výkladem, ale nechává žáky formulovat vlastní hypotézy o příčinách růstu koncentrací skleníkových plynů. Diagram na straně 5 třídí příčiny podle kategorií skleníkových plynů – oxid dusný, oxid uhličitý, freony a metan – a tím pomáhá žákům strukturovat složitý problém.

Doporučuji také aktivitu „Malý háček – komu vlastně patří emise?“ – žáci nejprve odhadují, které státy patří mezi největší emitenty celkově a které mají nejvyšší emise na jednoho obyvatele, a poté své odhady porovnávají se statistickými daty. Text zároveň upozorňuje, že statistiky podle států mohou být zjednodušující, protože část emisí vzniká při výrobě zboží, které je následně vyváženo do jiných zemí. Příkladem je uvedeno, že část čínských emisí souvisí s výrobky určenými na vývoz do USA a EU.

Didakticky je cenné i závěrečné volné psaní k otázce, zda jsou zprávy o změně klimatu varováním, nebo zastrašováním. Tato otázka dobře podporuje kritické myšlení, práci s emocemi a rozlišení mezi vědeckým varováním, mediálním rámováním a osobním postojem. Materiál tak výrazně rozvíjí Klíčovou kompetenci k občanství a udržitelnosti, protože žáci zkoumají dopady lidské činnosti na klima, vztah mezi spotřebou a emisemi a nutnost individuálních i kolektivních kroků. Lekce také vede k otázce ochrany klimatu a odpovědnosti za globální problém.

K doplnění doporučuji hlavně aktualizaci dat, zjednodušený podklad k IPCC, explicitní kritéria úspěchu, příklad výrobku pro otázku „komu patří emise“ a závěrečnou reflexi, která propojí fakta, emoce a možné jednání.