Za hranice všednosti

Je lepší něco tvořit, než se něco učit. Tvořivost je podstatou života.

Leonardo Da Vinci

Je taková i naše škola? Podporujeme žáky a žákyně směrem k jejich samostatnému a tvůrčímu myšlení? Dáváme jim dostatečný prostor pro autentické a tvůrčí vyjádření? Vedeme je cíleně k rozvoji jejich tvořivosti?

Chápeme-li tematický okruh „kreativita" v kontextu osobnostní a sociální výchovy jako cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity - pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality apod., je nezbytné jeho převedení do praxe pojmout jako dlouhodobý a především cílený proces. Velké pozitivum lze spatřovat v možnosti jeho snadné implementace do ostatních vyučovacích předmětů, které ve své podstatě všechny v sobě nesou potenciál pro rozvoj tvořivosti v užším slova smyslu (např. Český jazyk a literatura - kreativně pojatá komunikační a slohová cvičení), zmiňované „pružnosti" nápadů (hledání nekonvenčních řešení v Matematice a její aplikaci či ve Fyzice) či schopnosti vidět věci jinak (Dějepis - nacházení kontextů).

Země ... iků

Cíl hodiny: tvořivá aplikace stávajících poznatků, vytváření a modelování situací, tvůrčí vyjádření požadovaného úkolu dramatickou formou.
Pro koho je technika vhodná: žák a žákyně (dále v textu pod pojmem žák míníme i žákyně) vyšších ročníků ZŠ (7. - 9. třída), gymnázium, odpovídající ročníky víceletého gymnázia.
Časová administrace (čas potřebný pro jednotlivé fáze hodiny):
Instrukce (vysvětlení žákům co a proč mají dělat) - 5 minut
Akce (aktivita žáků, tedy příprava scének a jejich prezentace) - 15 minut
Reflexe - 15 minut
Prostor: školní třída s odsunutelnými lavicemi nebo jinak vhodným prostorem sloužícím jako jeviště.