Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Z mamutího deníku - hlasová rozcvička
3,0 (1 hodnocení)
"Režisér" natáčí nový film o pravěku - "herci" plní podmínky a nároky na techniku řeči.
"Režisér" natáčí nový film o pravěku - "herci" plní podmínky a nároky na techniku řeči.
Tato aktivita se může hodit na začátek nebo na konec hodiny pro uvolnění žáků a aktivizaci jejich poznatků o správném tvoření hlasu (vhodnější doba je začátek hodiny, žáci si pak celou zbylou část ověřují, jak se chová jejich hlas). Netrvá dlouho, okolo 20 minut, a to podle toho, jak dlouho necháme žáky "procvičovat" dílčí aktivity. Hybatelem celé situace je učitel, který žáky vede jako režisér herce při natáčení filmu - navozuje situace a herci se snaží co nejlépe splnit jeho instrukce.
Cílem této procvičovací aktivity je připomenutí základů hlasové hygieny, a to že ke zdravému zvuku a hlasu je potřeba:
ovládat své tělo, tzn. držet je zpříma, zbytečně nepřepínat svaly, ale ani nedovolit jejich povolení;
ovládat svůj dech, dýchat zhluboka a ne povrchně, vzduch vyfukovat plynule, aby déle vydržel;
zapojit co nejvíce rezonančních dutin, vědět, jak správně šeptat i halasit;
pomáhat hlasu svým svalovým systémem, aktivně zapojit bránici;
v neposlední řadě dovolit myšlence správně se projevit, takže důkladně artikulovat, aby všichni rozuměli tomu, co chtějí říct.
Popis aktivity
Učitel vstoupí do role režiséra a přivítá všechny zúčastněné herce z natáčeného filmu o pravěku. Seznámí je s průběhem natáčení.
Učitel: "Dobrý den, vítám vás všechny na dnešním natáčení a přeji vám hodně štěstí, aby se vám práce dařila. Jak už jistě víte, budeme točit film o pravěku, takže akce, které tady dnes proběhnou, se budou vázat k tomuto tématu. Nemějte strach, snažte se úkoly plnit poctivě, snaha se u nás cení. Ale už dost mluvení, půjdeme rovnou na věc."
bojový pokřik, vítězný pokřik, dorozumívání beze slov, pochutnávání na mase
4. scéna
3 min
svalový impuls
souboj dvou tlup v síle zvuku
5. scéna
5 min
artikulace
přežvykování kůží, námluvní píseň
1. scéna - Držení těla
"Jak jistě všichni víte, člověk prošel známým vývojem. Částečně společný byl jeho vývoj s opicí, ale pak se rozdělil a na jeho konci je člověk moderní, jak ho známe dnes. Vy si teď vyzkoušíte překonat čas a projít ve chvíli miliony let lidského vývoje. Projdeme spolu čtyři etapy vývoje. Dejme tomu, že na začátku bylo stvoření podobné opici."
Žáci napodobují chůzí po prostoru pohyb opice za zvuku ozvučných dřívek.
"Člověk se vyvíjel, začal postupně ovládat jednoduché nástroje (byl nazýván člověkem zručným), kterými si zjednodušoval život. Jeho tělo se pomalu napřimovalo, chůze se zpravidelňovala."
Žáci tělo malinko napřímí, chůze už jen po zadních končetinách, zrychlují.
"Aby nemusel vynaložit příliš mnoho energie, vyrovnával člověk své tělo až do vzpřímené polohy. To mu umožňovalo rychlejší pohyb a možnost využití předních končetin (rukou) k jiné činnosti."
"S možností využití rukou se člověku rozvíjel i mozek, přemýšlel, jak a kdy a proč činnost vykonat. Proto další stadium nazýváme člověkem rozumným. Jeho tělo bylo dokonale vzpřímené, i když menší než dnes. Aby dosáhl optimálního pohybu, chodil tak, že měl podsazenou pánev, vtažené bříško, ramena volná, hlavu vztyčenou, hrudní koš roztažený do stran. A tak bychom my rozumní lidé měli chodit pořád, protože pak by nás nebolela záda ani hlava, byli bychom veselejší a pěkně bychom vypadali."
Žáci podle instrukcí vyrovnávají tělo, učitel chodí mezi nimi a radí, názorně ukazuje, kde zpevnit a kde povolit.
"Prozatím děkuji."
Při povídání učitele se žáci nezastavují, jsou stále v té fázi, o které se dozvěděli. Jakmile ale mají dostatek nových informací o nové fázi, plynulým pohybem se snaží "vyvinout". Na závěr této scény si žáci uvědomí, jak rozdílné je správné držení těla od toho, jak běžně chodí. Cílem je ukázat jim, jak rychle napřímit tělo a jak je to důležité nejen pro zdraví.
2. scéna - Dech
"Představte si, že my všichni žijeme v jedné tlupě, která společně loví třeba mamuty. Abychom dobře zpracovali maso, musíme dokázat založit oheň. Jak to ale uděláme? Tak někdo vezměte pomyslné kameny křemene a zkuste vykřesat oheň. Výborně, tady se to povedlo. Ale je to jen malý plamínek. Abychom ho neudusili, pomalu ho rozfoukáme, ale opravdu pomalu, a někdo bude přikládat připravené malé větvičky."
Žáci sedí v kroužku ve třídě, podle pokynů křesají ohnivé plamínky, až nakonec rozdmýchávají ohýnek.
"Ale pozor, abyste ty malé plamínky neuhasili, musí být váš výdech pomalý, postupný, nepřerušovaný zkusí to každý zvlášť."
Jednotlivé přifukování do ohně zajistí učiteli možnost kontroly každého žáka; nakonec si žáci můžou změřit, čí výdech je nejdelší.
"Takže oheň už nám slavnostně hoří, můžeme si ohřát i ruce. Lahůdkou pro pravěké lidi byl kostní morek. Ale nebylo jednoduché jej z kostí získat. Lidé ho museli pěkně důkladně vysát, až na dno bříška (ne nadarmo se říká, že člověka něco vysaje až do morku kostí). Vezměte si každý svou kostičku a snažte se vysát úplně všechen morek, co tam najdete."
Opak výdechu, plynulý nádech - v tomto cvičení, stejně jako u rozdmýchávání ohně, jde hodně o dobrou představivost žáků, ale i o její rozvoj; učitel může se žáky vyzkoušet i jiné druhy nádechu (podkličkový, hrudní, mělký), aby lépe poznali rozdíl a dokázali lépe kontrolovat sami sebe.
3. scéna - Rezonance
"Jako tlupa pravěkých lidí si musíme zajistit potravu. A jak nejlépe? Nejvíce jídla nám poskytne mamut. Jenže je potřeba spolupráce celé tlupy, abychom ho zahnali do pasti. A nesmíme mu ukázat, že se ho bojíme. A proto se nám bude hodit nějaký pokřik. Protože lidé toho tehdy ještě moc nenamluvili, vystačíme si s pokřikem ááá, aby to znělo strašidelně, pěkně nahlas."
Žáci si vyzkouší a společně jako tlupa jdou na mamuta, pokud je ve třídě dostatek místa, můžou ho opravdu lovit, obklíčit a vehnat do pasti.
"No a protože jsme byli na lovu úspěšní, dáme to vědět všem, kdo to můžou slyšet, hlavně lidem do osady. To znamená pokřik ááá, ale vítězný."
Žáci se snaží odlišit výrazem oba pokřiky; u tohoto úkolu bude nejspíš dost rušno a hluk, zvolíme proto dobré místo a čas.
"Lovci už jsou unavení, pomalu se blíží k domovu. Dorozumívají se ne pomocí slov, ale různých pazvuků, jazykem beze slov."
Žáci se domlouvají beze slov, učitel pozoruje různorodost vyjádření a nápaditost žáků.
"Když už je mamut v osadě, lovci si pochutnávají na jeho masíčku. Postávají a posedávají kolem ohně, každou chvíli si uždibují kousky opečeného masa a vydávají zvuky libosti a sytosti mmm."
4. scéna - Svalový impuls
"Rozdělíme se nyní na dvě tlupy, každý se snaží zapamatovat členy své tlupy. A promíchejte se v prostoru. Tlupy budou "bojovat" proti sobě, ale pouze silou zvuku. První tlupa má převahu, začíná ve FORTE, druhá je slabší a začíná PIANO. Pak se ale síly proměňují, první skupina začíná slábnout (až PIANO) a druhá se dostane až na vrchol zvuku (FORTE). Ale první skupina je přece jen silnější, zase zesiluje a utlačuje druhou. Nakonec i přes promíchání se rozdělte na základě síly zvuku na původní skupiny - tlupy."
5. scéna - Artikulace
"Nejprve si procvičíme mimické svaly. Už jsme si povídali, že lidé v pravěku toho moc nenamluvili, ale postupně přišli na to, že mluvením ušetří spoustu času a že se lépe dorozumí. Mluvení bylo také prostředkem k namlouvání. Ale ještě než půjdeme na námluvy, procvičíme tzv. mimické svaly obličeje, aby nám to dobře mluvilo. Pravěcí lidé chodili odění v kůžích zvířat, která zabili v boji. Kůže ale byla tvrdá, bylo potřeba ji změkčit. To se stalo úkolem žen. Ty kůži žvýkaly tak dlouho, dokud nezměkla. Zkuste si teď, jak obtížná je to práce."
Žáci sedí v kroužku, zkoušejí; na dotaz můžou říct, kůži kterého zvířete právě žvýkají a za jak dlouho už bude použitelná na oděv.
"A přichází očekávaná námluvní píseň mladých chlapců, kteří takto chtěli získat srdce milované dívky. Naučíme se ji spolu: Pryšla, pryšla, něodešla, něbala se, ty nepošla, pr, pr, pr, něbuděm ja hr."
Žáci se popěvek naučí, se správnou výslovností jej přednášejí způsobem, aby zaujali vedle sedícího spolužáka či spolužačku.
"Děkuji vám všem za účast, chválím všechny za snahu."
Další variantou je sebehodnocení žáků (např. pomocí zdvižených rukou do úrovně podle toho, jak moc se jim to podle vlastního vědomí povedlo) nebo hodnocení ostatních žáků.
Další náměty k využití
Téma se hodí také k historii - nejstarší osídlení, pravěk, vývojové stupně člověka. Můžou tak navazovat další aktivity jako např.:
zhlédnutí filmu (Cesta do pravěku) nebo výstavy z období pravěku, popř. různé knižní publikace (Burian);
hledání informací o jednotlivých vývojových stadiích člověka na internetu, ve skupinách, posléze každá skupina představí "svého člověka", řekne o něm ty nejpodstatnější informace a časově ho zařadí (protože žáci na 1. stupni ještě nemají představu o milionech let před naším letopočtem, seřadí stupně do správného pořadí a umístí jejich názvy např. na časovou přímku);
ve skupinách (stejných jako v předchozí aktivitě) kreslí nebo malují obraz na velký papír (až A0, stačí spojit několik menších papírů nebo použít balicí papír); lepší variantou je kreslení, nejlépe uhlem, protože tak napodobují pravěkou kresbu na skálu;
ve třídě nebo na chodbě žáci vystaví své práce - obrazy společně s informacemi o nakresleném člověku;
žáci si vyzkouší práci s jednoduchými nástroji, jako je pěstní klín (vhodný kámen), škrtání křemeny (zažehnutí ohně), vytvoření pasti na zvíře - jáma schovaná pod větvičkami (učitel dbá na to, aby pak byla zneškodněna), domlouvání se za pomocí zvuků apod.
