Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Web Jana Palacha – Multimediální projekt Univerzity Karlovy
Úvodní text z homepage webu Multimediálního projektu Univerzity Karlovy (www.janpalach.cz). Web přináší příběh Jana Palacha v dobovém kontextu a příběhy dalších „živých pochodní“.
Webové stránky představují životní příběh studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na Václavském náměstí. Svým šokujícím činem chtěl vyburcovat domácí veřejnost z rezignace, do které se začala propadat necelých pět měsíců po srpnové okupaci Československa. Palachův protest měl mimořádný ohlas nejen v domácím prostředí, ale i v zahraničí. Dodnes je jméno českého studenta známé po celém světě. Na těchto stránkách jsou zmíněné události představeny různým způsobem. Vedle historických textů, dobových fotografií a archivních dokumentů je možné přemýšlet nad jejich odkazem také prostřednictvím filmových, televizních a rozhlasových dokumentů.
Webové stránky janpalach.cz / janpalach.eu / janpalach.com vznikly v rámci projektu, který byl zahájen již na počátku roku 2007. Jeho vznik je spojen se Studentskou radou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Chtěli jsme původně připravit menší publikaci, která by pouze shrnula dosavadní vědomosti o životě Jana Palacha a přiblížila tradici, která se zrodila po jeho smrti. Původní nápad nakonec získal podobu rozsáhlého sborníku autorských textů a edice archivních dokumentů. Kniha vyšla v lednu 2009 pod názvem Jan Palach ’69.
V lednu 2009 se v rámci stejného projektu uskutečnila třídenní mezinárodní konference a byla zahájena výstava, která byla úspěšně instalována nejen v pražském Karolinu, historickém sídle rektorátu Univerzity Karlovy, ale i ve Slovenském národním muzeu v Bratislavě.
Webové stránky v tomto kontextu představují završení celého projektu. Vedle životního příběhu Jana Palacha ovšem mapují také osudy dalších devíti lidí, kteří se v Československu i v zahraničí stali z politických důvodů „živými pochodněmi“. Hlavní pozornost je věnována severomoravskému středoškoláku Janu Zajícovi a odborovému předákovi z Vysočiny Evženu Plockovi. Věnujeme se také prvnímu případu protestního sebeupálení v sovětském bloku. 8. září 1968 se ve Varšavě zapálil Ryszard Siwiec na protest proti účasti polských jednotek na okupaci Československa.