Vztah finanční a ekonomické gramotnosti

Je trochu s podivem, že téměř dvacet let po zavedení tržní ekonomiky u nás nejsou ekonomické předměty běžnou součástí výuky ve středních školách (resp. v gymnáziích). České školství však není v tomto smyslu výjimkou. S obdobnými potížemi se potýkají i jinde ve světě. I v zemích, kde výuka ekonomické a finanční gramotnosti má dlouhou tradici, jako jsou třeba Spojené státy americké, se vyučuje povinně předmět ekonomie ve středních školách (high schools) jen ve třetině států. Ač některá česká gymnázia zavedla výuku ekonomie jako samostatného předmětu do svých osnov (vesměs jako volitelný předmět, například však První obnovené reálné gymnázium jako povinný samostatný předmět), její kvalita, obsahová vytříbenost, relevance studovaných okruhů i kvalita studijních pomůcek znatelně pokulhává za naléhavou potřebou těchto znalostí v dnešním světě. Posléze je to patrné i při výuce úvodních kurzů ekonomie na vysokých školách. Z mých zkušeností i ze zkušeností některých kolegů z Vysoké školy ekonomické v Praze vyplývá, že studenti středních škol získají buďto povrchní znalosti ekonomických termínů (mnohdy navíc nepřesné a zavádějící) či pokřivené představy o způsobu ekonomického myšlení. Důvodem může být to, že mnohdy se pod pojmem ekonomie na středních školách vyučuje směsice poznatků z ekonomie, podnikové ekonomiky, účetnictví aj. Tyto předměty je však žádoucí učit odděleně. Mnohdy je tak snadnější vyučovat ekonomii ty studenty, kteří na střední škole do styku s ekonomií vůbec nepřišli.

V poslední době se rovněž u nás objevila celá řada aktivit, které mají za cíl přiblížit témata zejména z oblasti finanční gramotnosti žákům středních škol. Této příležitosti se chopilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), respektive jeho podřízené složky, ale i další veřejné instituce jako Ministerstvo financí (MF) nebo Česká národní banka (ČNB), jež ve zvýšení finanční a ekonomické gramotnosti vidí jednak příležitost, jak zvýšit ochranu spotřebitele na (finančních) trzích, a jednak možnost, jak poskytnout více informací o hospodářské politice, kterou provádějí. Do těchto aktivit se zapojila i akademická a odborná obec (Česká společnost ekonomická) či jednotlivé soukromé firmy a instituce.

Potřeba finanční a ekonomické gramotnosti je v dnešním světě více než zřejmá. K čemu je totiž účastníkům nejrůznějších trhů to, že mají k dispozici nepřeberné množství informací, pokud se v nich neumějí orientovat a nejsou schopni si je zasadit do vzájemných souvislostí. Bylo by pošetilé očekávat, že finanční vzdělávání přinese méně potíží na finančním trhu nebo odvrátí krize finančního systému. Mnoho empirických studií však prokázalo, že finanční vzdělávání (tedy nabytí určité finanční gramotnosti) má nemalý pozitivní dopad na rozhodování jedinců v jejich dalším životě, a tím i na ekonomiku a společnost jako celek. Existuje například těsná souvislost mezi finanční gramotností a adekvátním nakládáním s vlastními příjmy či rozhodováním o finančním zajištění na stáří (finančně gramotní se na stáří lépe zajišťují). Výzkum například potvrdil u studentů středních škol v USA i to, že pokud se během střední školy setkali s finančním vzděláváním, vytvářeli v dospělém životě vyšší úspory i vyšší čisté bohatství (jmění) než zbytek obyvatelstva.