Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Základní škola Bohumila Hrabala na Praze 8 vzdělává velký počet žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ). Systém, který škola nastavila, popisuje učitelka prvního stupně a výchovná poradkyně pro cizince Jana Císařová.
Na základní škole Bohumila Hrabala v Praze 8 se vzdělává celkem 875 žáků – 538 na 1. stupni a 337 na 2. stupni. V posledních pěti letech škola zaznamenává nárůst počtu cizinců. V letošním školním roce vzdělává 76 žáků, kteří mají jiné státní občanství než české. Do tohoto počtu ale samozřejmě nejsou započítány všechny děti, kterým nabízí zvýšenou pomoc pedagogů z důvodu jazykové bariéry.
Žáky, kteří potřebují tzv. podpůrná opatření z důvodů jejich sociokulturně a jazykově odlišného prostředí, lze rozdělit do čtyř skupin:
* cizinci s různou nebo žádnou úrovní znalosti češtiny;
* občané ČR, kteří pocházejí z odlišného jazykového prostředí (typicky např. Vietnamci);
* děti z bilingvních rodin;
* občané ČR, kteří se narodili mimo území ČR a první roky života strávili v odlišném jazykovém prostředí a nyní se do ČR vrací.
Výchovný poradce pro cizince
Na škole je vzhledem ke značnému počtu žáků s OMJ ustavena funkce výchovného poradce pro cizince. Výchovný poradce spolupracuje se všemi třídními učiteli, s rodiči žáků – cizinců, s vedením školy, s pedagogicko-psychologickou poradnou pro Prahu 7, 8, s NÚV, NIDV, Člověkem v tísni a dalšími organizacemi. Dále organizuje třídní schůzky pro rodiče žáků cizinců a zajišťuje komunikaci s nimi. Podílí se na doučování českého jazyka v rámci odpoledních kroužků a zajišťuji sešity, učebnice a další pomůcky pro žáky s OMJ.
Systém podpory
Škola zavedla přípravnou třídu, která se nejen pro výuku žáků-cizinců velmi osvědčila.
Každý žák s OMJ má nastavený minimálně první stupeň podpůrných opatření a vytvořený Plán pedagogické podpory, který sestavuje výchovný poradce ve spolupráci s třídními učiteli, ostatními učiteli a rodiči žáků.
Když mají žáci a rodiče zájem, jsou žáci s OMJ zařazeni do odpoledních kroužků češtiny jako druhého jazyka (ČDJ). Škola nabízí celkem 6 vyučovacích jednotek týdně. Tyto kroužky jsou financovány z Rozvojového programu, pro žáky jsou tudíž bezplatné.
Pokud pedagogicko-psychologická poradna doporučí pedagogickou intervenci, dostávají pak žáci ještě navíc pedagogickou podporu v odpoledních hodinách. Pedagogická intervence je na základě doporučení poradenského zařízení realizována obvykle 1–2 h týdně po dobu dvou let.
Žáci ze sociokulturně a jazykově znevýhodněného prostředí mají dále možnost docházet na doučování realizované v rámci tzv. ŠABLON.
Velmi se osvědčila organizace třídních schůzek pro rodiče žáků cizinců. Na začátku školního roku je vždy organizováno setkání rodičů žáků-cizinců s výchovným poradcem. Na toto setkání jsou zváni i překladatelé. Rodiče získají veškeré informace ohledně chodu školy, výuky, pomůcek a dalších možností podpory.
Některé třídy organizují v průběhu školního roku Dny států (Den Vietnamu, Den Ukrajiny, Den Bulharska). Zvou na dopoledne do tříd rodiče-cizince, ti často připraví typické jídlo své země, přinesou fotky, seznámí děti s jejich rodným s jazykem, vypráví o své zemi původu.
V rámci Školního poháru škola v době adventu každoročně připravuje akci nazvanou „Každý jinak a přece spolu“. Každá třída se společně podílí na spolupoznání zvyků svých spolužáků, kteří pocházejí z odlišného prostředí. Děti se podle věku soustředí na jazyk, pozdravy, přání, zvyklosti, sváteční pokrmy ap., spojené s koncem starého a příchodem nového kalendářního roku.
V rámci pomoci nově příchozím žákům-cizincům škola druhým rokem využívá funkce tzv. „adaptačního koordinátora“. Je to novinka zavedená plošně do škol od září 2018. Koordinátor je placen z prostředků NIDV a má se plně věnovat žáku-cizinci, seznámit ho s prostory i chodem školy, být mu průvodcem v prvních dnech jeho aklimatizace ve škole. V praxi je to obvykle učitel, který se dítěti nadstandardně věnuje. Dále na naší škole působí asistenti pedagoga.
Výchovný poradce rodičům dětí-cizinců doporučuje, aby jejich děti trávily co nejvíc času s českými vrstevníky. Všem dětem jsou nabízené kroužky, pořádané v odpoledních hodinách v rámci družiny (a to buď bezplatně, nebo pouze za úhradu materiálu), plavání a zájmové aktivity zajišťované agenturami. Děti tak mají další možnost poznat další aktivity a společně trávit volný čas.
Výuka češtiny jako druhého jazyka
V hodinách ČDJ je upřednostňována výuka přímou metodou bez zprostředkujícího jazyka. Ke komunikaci se někdy využívá angličtina, ruština nebo případně služby překladatele, kterého také zajišťuje a platí NIDV.
Organizace odpoledních kroužků češtiny vychází hlavně z časových možností dětí a učitelů dané rozvrhem a dalšími aktivitami dětí. Na výuce ČDJ se podílí dvě učitelky v odpoledních hodinách. Děti jsou rozděleny do skupin podle věku, kmenových tříd a úrovně jazykových dovedností.
Pro kroužky češtiny je na škole speciálně vybavená učebna plná hraček, obrázků, písmenek, encyklopedií s jednoduchými slovy, ale i speciálních a také relaxačních pomůcek. Prvostupňové děti rády pracují s různými motanicemi, logicem a pohádkovými obrázkovými kufříky. Pro úplný začátek s češtinou se osvědčily pracovní sešity a učebnice DOMINO, učitelé také využívají pracovní sešity, písanky, slabikáře určené k běžné výuce češtiny, např. z řady Nová škola.
Pro zpříjemnění a zpestření výuky se v hodinách češtiny jako druhého jazyka využívá program „dyscom“ na tabletech. Děti s tablety pracují rády. Celkově jsou odpolední kroužky češtiny u dětí i jejich rodičů velice oblíbené. Každá hodina začíná písničkami, tanečky, tleskáním, dupáním, rytmickými říkankami a podobně. Při pohybu, zpěvu a hře se žáci především na prvním stupni učí rádi a rychle.
Pro školu je zásadní pravidelný přísun finančních prostředků. Každým rokem škola žádá o přidělení financí z Rozvojového programu. Tyto finance jsou ovšem nenárokové a tudíž nelze zcela garantovat do budoucna podporu, kterou zatím žákům v hojné míře škola poskytuje.
Závěrem
Nyní je opomíjena skutečnost, že nestačí děti-cizince naučit česky na úrovni základních komunikačních dovedností. Žáci mají obtíže s češtinou i po mnoha letech, kdy se již velmi dobře česky domluví, ovšem čeština je pro ně jazyk stále až druhý, případně třetí i čtvrtý a někdy tak i po letech selhávají v předmětu český jazyk. Nelze dále opomenout častou neznalost českých reálií, která pak působí obtíže i v ostatních předmětech jako je prvouka, vlastivěda, dějepis nebo zeměpis. Obtíže bývají někdy i v matematice, a to hlavně při řešení slovních úloh. Jinak bývá matematika často předmětem, ve kterém žáci s OMJ prospívají dobře.
„Jsem přesvědčená o tom, že u nás ve škole se usilovně věnujeme všem našim žákům, ať jsou ‚křtěni‘ Vltavou či nikoli, ať mají či nemají jakékoli obtíže. My učitelé se stále ‚učíme za pochodu‘ proto, aby se všechny děti u nás cítily dobře, vzdělávaly se podle svých možností a aby jejich rodiče byli spokojení, že jejich děti vzděláváme právě my.“
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
