Vzdělání pro příští generaci v Británii

Opakovaně poslední dobou narážíme na skutečnosti potvrzující dojem, podle něhož lze současnou státní koncepci Velké Británie v oblasti vzdělávacích technologií považovat za příkladnou. V mnohém předčí dokonce i decentralizovanou politiku Spojených Států. Nejdůležitější roli zde hraje vládní agentura Becta, jejímž úkolem podle vlastních slov je „usměrňovat národní úsilí zajišťující efektivní a inovativní využití technologií ve vzdělávání“. Učitelský spomocník o ní referoval již několikrát (např. Výzkum Becta prokázal výukový přínos Webu 2.0 nebo Vzdělání pro nastávající generaci – kampaň agentury Becta). Jak patrno, v Británii je budoucnost dětí skutečnou prioritou. Jestliže počáteční fáze kampaně Vzdělání pro příští generaci (Next Generation Learning) v roce 2008 byla orientovaná hlavně na jednotlivé činitele zapojené do vývoje – rodiče, žáky, učitele i veřejnost, současné aktivity se již soustřeďují komplexně na činnost celých škol.

Podíváme-li se na priority Becty pro tento rok, zjistíme, že v plánu je kromě jiného toto:

·ušetřit 55 milionů liber organizací nákupu technologií a software do škol;

·pomoci dětem z více jak 12 tis. rodin získat přístup na internet z domova;

·rozvíjet podporu dalšího vzdělávání prostřednictvím portálu FE and Skills, který již nyní zajišťuje eTutoring a online spolupráci více jak 20 tisíc uživatelů;

·zajistit vybavení všech škol systémem pro předávání informací rodičům;

·do kampaně Vzdělání pro příští generaci zapojit alespoň 1.4 milionu rodičů;

·motivovat školy, aby používaly specializovaný online systém sebe-hodnocení a plánování integrace technologií - Self-review framework (ze zapojených 16 tis. by mělo alespoň 1500 dosáhnout úrovně odpovídající národnímu ICT standardu).

Pro nás je mimořádně zajímavý ten poslední bod. Do určité míry totiž připomíná postup použitý v našem loňském nerealizovaném Akčním plánu „Škola pro 21. století“. To není náhoda! Náš Difuzní model školy (viz Difuze technologií ve škole 21. století) je založen na modelu irském, který původně vznikl modifikací rané verze britského řešení z roku 2007. Asi není vůbec důležité, co bylo dříve, ale to, jak se daří v Británii plán plnit a čím je specifický.

Řekněme si rovnou, že specifický je především komplexním přístupem, který celý záměr v režii Becty má. Reforma školství v duchu potřeb 21. století je založena primárně na zájmu vlády. Rozhodnutí dát školám do ruky nástroj umožňující jim řídit svůj postup pomocí určité „cestovní mapy“ bylo oznámeno předsedou vlády na konferenci BETT v roce 2005. Nutno přiznat, že potřeba řešit problematiku vzdělávacích technologií byla v té době do značné míry vyvolána kritikou schopnosti některých škol vhodným způsobem využívat technická zařízení pořízená za státní peníze. Becta úkol realizovala ve spolupráci s celou řadou organizací, na prvním místě se školní inspekcí (Ofsted).

Záhy se ukázalo, že k úspěchu je třeba podpora veřejnosti, tj. hlavně rodičů. Proto byla do plánu transformace škol zahrnuta kampaň Next Generation Learning, která věnuje značnou pozornost též tomu, jak děti využívají počítače doma. Vede rodiče k tomu, aby se zajímali o dění ve škole a ukazuje, jak jim ke spojení se školou mohou pomoci technologie. Předkládá celou řadu odkazů na zajímavé výukové materiály pro domácí využití, pomáhá s řešením domácí internetové bezpečnosti apod.

Školy jsou v centru zájmu všech aktivit. Jsou vedeny k tomu, aby se zapojily do procesu, jehož smyslem je nedovolit, aby kterákoli z nich sešla z pečlivě připravené cesty. V ideálním případě to může vypadat třeba jako onen pohádkový eTwinningový příběh paní ředitelky

The Journey : Episode One - The Vision

Záměr transformovat školy zdaleka nestojí jen na mediální podpoře. Cestu k plné integraci technologií do života školy Becta detailně sleduje a ovlivňuje. Pro žáky existují celkem 4 formálně popsané fáze připomínající zjednodušené standardy:

Učitelé jsou do procesu zatahování mnoha různými cestami. Hlavně samozřejmě děním, které se kolem nich odehrává. Je celkem jasné, že vzdorovat počítačové formě spojení s rodiči asi není možné. Požaduje-li vedení školy spolu s rodiči, aby byl učitel schopen integrovat technologie do výuky v duchu standardů, a je-li navíc k dispozici jasný plán vzdělávání i místo, kam je možno se obrátit pro radu, je vyhráno. Každý učitel si může zcela soukromě vyplnit dotazník (21^st century checklist) a dozvědět se, jak na tom se svými schopnostmi připravovat příští generaci na život v 21. století je. Budete-li mít čas si ho prohlédnout, povšimněte si, prosím, toho, že zde nejde o formální splnění nějakého evaluačního kritéria. Takové otázky, jako, zda se podílíte na formování školní vize, snažíte-li se rozšířit školní aktivity do mimoškolního prostředí, nebo jestli sdílíte své poznatky s kolegy, by možná leckterého našeho učitele přivedly do rozpaků.

Ke zjištění, jak na tom z pohledu využití technologií je celá škola, slouží vícestupňový strukturovaný online dotazník. Zájemce si může nejprve vyplnit dotazník orientační, z něhož se během 30 minut dozví základní informace. Poněkud složitější a pochopitelně zase obsažnější je vyplnění sebe-evaluačního dotazníku (Self-review framework