Odborný článek
Využívání ICT v kariérovém poradenství prostřednictvím e-portfolia
3,5 (2 hodnocení)
Pojďme se zamyslet, my kariéroví poradci, učitelé, specialisté, koučové, lektoři, jak jsme na tom s digitální gramotností. Jak dokážeme nejlépe vybrat a přenášet dovednosti a znalosti, které využíváme při osobní interakci s klienty do online služeb. A také, jak můžeme pomocí využití informačních komunikačních technologií například zapojit do individuální i skupinové práce e-portfolio, a to buď naživo, nebo online formou.
Vývoj informační a komunikační technologie se nezastaví a bude dále ovlivňovat naše životy v profesní oblasti tak také naše osobní životy. Vzpomeňme si na první mobilní telefony a na zařízení, která máme k dispozici dnes. Rozvoj technologií změnil i zásadním způsobem dostupnost informací, a tím i způsoby, jak na informace nahlížet, přistupovat k nim a pracovat s nimi. Současně, jak se mění způsoby práce, mění se i požadavky na strukturu dovedností a schopností, kterými člověk disponuje. A naopak se ukazuje, že technologie ovlivňují myšlení a chování člověka. Přístup k informacím a technologiím má ekonomické a společenské důsledky nejen na úrovni jedince, ale i na úrovni místní a celosvětové. Jisté je, že se bez internetu a počítačů nedá obejít ani při komunikaci se školami, bankami, obchody, státními úřady a také s kariérovými centry a jejich kariérovými poradci, klienty atd.
V kariérovém poradenství už mnoho poradců využívá při své práci informační komunikační technologie a rádo by mělo jediný vstupní bod, ústřední bod, kde shromažďují např. informace o trhu práce, informace o různých akcích, nástrojích, pomůckách atd. Takové místo však často neexistuje. Poradci mohou těžit z vytvoření osobního portfolia nebo E-portfolia tzn. klíčových nástrojů pro poradenskou práci. Tento seznam nebo E-portfolio může být kombinací externích zdrojů (manuály, databáze, webové stránky, aplikace, PC hry) a interních zdrojů (prezentace, vzdělávací hry, kurzy, dotazníky/kvízy) připravených poradcem nebo organizací, pro kterou pracuje. Vidíme, že pokud jsme lidé pracující v oblasti kariérového poradenství můžeme kombinovat různé typy nástrojů z oblasti ICT nebo si zvolit určitý výběr nástrojů pro poskytování konkrétní poradenské služby (email, chat, online konzultace Zoom, Teams, blogy, aplikace, online hry, online kariérové portfolio atd.).
Uvažujme, jak můžeme například E-portfolio zapojit do individuální i skupinové práce buď naživo nebo online. V dubnu 2020 v první vlně Covid-19 v České republice, jsem začala přemýšlet, jak převést své aktivity (se skupinou či individuální práci s žákem nebo klientem) při práci kariérového poradce do online verze. Brala jsem v úvahu, že mí klienti jsou pedagogové poskytující kariérové poradenství na základních školách, žáci a také rodiče. Říkala jsem si, že by se nemělo jednat o žádný nástroj, který bude placený, uživatel si jej bude muset instalovat. Pro své E-portfolio jsem si vybrala něco jednoduchého s čím přichází pedagogové, rodiče i žáci běžně do styku. Mým dobrým pomocníkem se stal Microsoft Excel. Do E-portfolia, které jsem utvářela v Excelu, jsem převedla několik aktivit, které běžně využívám (karty, pracovní listy, dotazníky, části knihy, testy, odkazy na užitečné informace, aplikace atd.). Snažila jsem se, aby vzhled E-portfolia byl přátelský. Listy v E-portfoliu jsem mezi sebou provazovala, některé jsou dokonce skryté tzv. podpůrné a pomáhají řešit vzorce. Při práci s klientem vždy odkrývám listy jen potřebné pro danou konzultaci. K uspořádání 30 listů v E-portfoliu jsem využila své víc než desetileté praxe v práci s žáky přímo na školách, a proto listy a aktivity na sebe logicky navazují. V některých oblastech portfolia jsem spolupracovala s kolegyněmi s MSPAKT a to z poradenského a psychologického hlediska.
A jak vypadá online setkání s žákem a jeho rodičem s využitím E-portfolia. Nejprve pro online konzultaci z mé strany poradce zajistím sdílení portfolia, tak aby jej žák a poradce měli k dispozici zároveň pro společnou editaci a čtení (jeden a tentýž soubor). Před online konzultaci si nejdříve dohodnu termín pro online setkáni poradce, žáka a rodiče a také ověřím, zda sdílený soubor na jejich straně funguje. A to telefonicky nebo e-mailem a domluvím si s ním prostředí v kterém budeme komunikovat (Skype, Zoom, Google Hangouts, MS Teams, Signal, Wire, Wickr, WhatsApp, FB, Messenger). Je fajn si tento komunikační kanál spolu s žákem vyzkoušet i “nanečisto” před schůzkou. Rezervuji si potřebný část, připravím technické vybavení, zajistím a vyzkouším připojení k internetu. Zajistím si soukromí, vyloučím všechny možné rušivé elementy.
Online konzultaci s pomocí E-portfolia a za účasti žáka jeho rodiče a kariérového poradce říkáme v Ostravě v MSPAKT „Online trio“. Online setkání tohoto tria proběhne dle potřeby 2–3krát.
Nejdříve se rodiči a žákovi představím, přivítám je, něco jim o sobě sdělím, nastíním jim, jak bude naše společná práce probíhat. Navodím příjemnou atmosféru a pocit sounáležitosti. Poděkuji oběma za zájem a ujasním si společný cíl našeho setkání (zakázku) – přemýšlet o osobnosti žáka a jeho budoucnosti, prohloubit jeho sebepoznání a usnadnit mu rozhodnutí, ve které oblasti se chce dále rozvíjet, eventuálně na kterou školu se přihlásit, zprostředkovat informace o trhu práce a ukázat cestu jak se rozhodovat a plánovat. Avizuji, že jak žákovi, tak jeho rodiči budu klást řadu otázek. Upozorním, že odpovědi jsou zcela dobrovolné, nebude-li některý z nich chtít odvětit, nemusí. Zmíním se, že každý člověk je individualita, má jiné vlastnosti, možnosti a nachází se v různých situacích. Ujistím žáka i rodiče, že toto vše plně respektuji. Nic nebudu hodnotit. Naším společným úkolem je zvážit, kam by se žák mohl dále ubírat. Oba dva ubezpečím, že veškeré informace jsou soukromé a poslouží pouze ke vhodnému rozhodování. Žáka i rodiče vybídnu k tomu, aby se také kdykoliv během konzultace na cokoliv dotazovali.
Po tomto promítnu pracovní list „Volba povolání ze souboru“ Individuální online portfolio a zeptám se žáka, co si přestavuje, když se uslyší pojmy „volba“ a „povolání (kariéra)“. Žák odpovídá a zapisuje své odpovědi; povzbuzuji žáka, reaguji na jeho náměty a vhodnými otázkami „navádím jej“; podněcuji i vybízím k dalšímu uvažování. Snažím se do konverzace vždy zapojit i žákova rodiče. Tuto část zakončím dotazem a posléze diskuzí o tom, kdo mi může pomoci zjistit informace o své osobě a také, kde se lze dozvědět více o různých povoláních a pracovním trhu. Také se ptám, zda takovéto uvažovaní o vlastní osobě a o kariéře dává žákovi i rodiči smysl? Pokračuji pracovním listem, „Co o sobě vím“. Vysvětlím žákovi, jak ho vyplnit – uvádím různé příklady. Reaguji na dotazy, povzbuzuji ho, kladu otázky; do práce opět vhodně „vtahuji“ i rodiče. Když je list vyplněn, oběma poděkuji, žáka i rodiči pochválím. Dotáži se, jaké pro něj zamýšlet se nad vlastní osobou a kariérou (povoláním) bylo. Pokud se žákovi nepovedlo vyplnit list celý, ujistím jej, že to nevadí, že bude mít možnost později se k němu vrátit a upravovat ho. Na závěr první konzultace můžu zadat žákovi úkol například vyplnění dalšího pracovního listu. A domluvím si s rodičem a žákem termín další schůzky.
Popsaný postup lze pochopitelně využít i při konzultacích „naživo“. Získané informace mohou být důležitými vstupy a inspirací pro další individuální práci s žákem. Takto vedena úvodní konzultace pomáhá žákovi a jeho rodiči v přemýšlení nad tím co vše je při volbě povolání potřeby vzít v úvahu, aby si žák vhodně zvolil svůj studijní obor. A také odkrývá prvotní informace (pohled na vlastní osobu) o vlastní osobě.
Při tvorbě E-portfolia jsem brala v úvahu fakt, že druhý člověk může být opravdu jiný než my. Může se lišit ve svých potřebách, dispozicích, emočním stavu, postavení ve společnosti a možná i v kulturním očekávání a kulturní komunikaci (Peavy R. Vance 2013, Socio dynamické poradenství). Také přemýšlela, zda využívaní nových způsobů práce s klienty jsou efektivnější a méně časově náročné. Prostřednictvím setkání nad E-portfoliem ve složení online trio, připravujeme klienta pro využívání ICT, pomáháme také klientovi, aby se stal soběstačnějším a sebevědomějším v této oblasti, nezapomínáme také na pojmy, jako jsou například digitální propast a digitální domorodec. Pojem digitální propast je často zmiňován v literatuře o ICT v celoživotním poradenství obecně a zejména pak v sociálních mediích a poradenství. V tomto ohledu souhlasím s tvrzením „digitální propast prvního řadu“, která odkazuje na skutečnost, že mezi různými skupinami obyvatelstva existuje rozdíl podle jejich přístupu k počítačům a internetu (Bimrose et. al (2010), Sampson et. al. (2015). Při práci s klienty narozenými po roce 1994 bychom mohli uvažovat, zda se jedná o takzvané „digitální domorodce“, co tento pojem vlastně znamená, jak ovlivňuje naše osobní i profesní životy. O tomto se krátce zmiňuje Watch Soren Scholtz Hansens ve svém videu (Meet the First Generation of Digital Nativesna
Uvažujme tedy i my kariéroví poradci, specialisté, koučové, lektoři, jak jsme na tom s digitální gramotností. Jak dokážeme nejlépe vybrat a přenášet dovednosti a znalosti, které využíváme při osobní interakci s klienty do online služeb a E-portfolií.
O zkušenostech s využíváním E-portfolia na 33 školách v Ostravě se můžete také dozvědět na VOLBA KARIÉRY V OSTRAVĚ (záznam od 1h 36s).
Vývoj informačních a komunikačních technologií se nezastaví a bude dále ovlivňovat naše životy jak v profesní oblasti, tak také naše osobní životy. Vzpomeňme si na první mobilní telefony a na zařízení, která máme k dispozici dnes. Rozvoj technologií změnil i zásadním způsobem dostupnost informací, a tím i způsoby, jak na informace nahlížet, přistupovat k nim a pracovat s nimi. Současně, jak se mění způsoby práce, mění se i požadavky na strukturu dovedností a schopností, kterými člověk disponuje.
A naopak se ukazuje, že technologie ovlivňují myšlení a chování člověka. Přístup k informacím a technologiím má ekonomické a společenské důsledky nejen na úrovni jedince, ale i na úrovni místní a celosvětové. Jisté je, že se bez internetu a počítačů nedá obejít ani při komunikaci se školami, bankami, obchody, státními úřady a také s kariérovými centry a jejich kariérovými poradci, klienty atd.
V kariérovém poradenství už mnoho poradců využívá při své práci informační komunikační technologie a rádo by mělo jediný vstupní bod, ústřední bod, kde shromažďují např. informace o trhu práce, informace o různých akcích, nástrojích, pomůckách atd. Takové místo však často neexistuje. Poradci mohou těžit z vytvoření osobního portfolia nebo e-portfolia – tzn. klíčových nástrojů pro poradenskou práci.
Tento seznam nebo e-portfolio může být kombinací externích zdrojů (manuály, databáze, webové stránky, aplikace, PC hry) a interních zdrojů (prezentace, vzdělávací hry, kurzy, dotazníky/kvízy) připravených poradcem nebo organizací, pro kterou pracuje. Vidíme, že pokud jsme lidé pracující v oblasti kariérového poradenství, můžeme kombinovat různé typy nástrojů z oblasti ICT nebo si zvolit určitý výběr nástrojů pro poskytování konkrétní poradenské služby (e-mail, chat, online konzultace Zoom, Teams, blogy, aplikace, online hry, online kariérové portfolio atd.).
Uvažujme, jak můžeme například e-portfolio zapojit do individuální i skupinové práce buď naživo, nebo online. V dubnu 2020 v první vlně covidu-19 v České republice jsem začala přemýšlet, jak převést své aktivity (se skupinou či individuální práci s žákem nebo klientem) při práci kariérového poradce do online verze. Brala jsem v úvahu, že mí klienti jsou pedagogové poskytující kariérové poradenství na základních školách, žáci a také rodiče. Říkala jsem si, že by se nemělo jednat o žádný nástroj, který bude placený, uživatel si jej bude muset instalovat. Pro své e-portfolio jsem si vybrala něco jednoduchého, s čím přichází pedagogové, rodiče i žáci běžně do styku.
Mým dobrým pomocníkem se stal Microsoft Excel. Do e-portfolia, které jsem utvářela v Excelu, jsem převedla několik aktivit, které běžně využívám (karty, pracovní listy, dotazníky, části knihy, testy, odkazy na užitečné informace, aplikace atd.). Snažila jsem se, aby vzhled e-portfolia byl přátelský. Listy v e-portfoliu jsem mezi sebou provazovala, některé jsou dokonce skryté (tzv. podpůrné) a pomáhají řešit vzorce. Při práci s klientem vždy odkrývám listy jen potřebné pro danou konzultaci. K uspořádání 30 listů v e-portfoliu jsem využila své víc než desetileté praxe v práci s žáky přímo na školách, a proto listy a aktivity na sebe logicky navazují. V některých oblastech portfolia jsem spolupracovala s kolegyněmi s MSPAKT, a to z poradenského a psychologického hlediska.
A jak vypadá online setkání s žákem a jeho rodičem s využitím e-portfolia? Nejprve pro online konzultaci z mé strany poradce zajistím sdílení portfolia tak, aby jej žák a poradce měli k dispozici zároveň pro společnou editaci a čtení (jeden a tentýž soubor). Před online konzultací si nejdříve dohodnu termín pro online setkání s poradcem, žákem a rodičem a také ověřím, zda sdílený soubor na jejich straně funguje. A to telefonicky nebo e-mailem. A domluvím si s nimi prostředí, ve kterém budeme komunikovat (Skype, Zoom, Google Hangouts, MS Teams, Signal, Wire, Wickr, WhatsApp, FB, Messenger).
Je fajn si tento komunikační kanál spolu s žákem vyzkoušet i „nanečisto“ před schůzkou. Rezervuji si potřebný čas, připravím technické vybavení, zajistím a vyzkouším připojení k internetu. Zajistím si soukromí, vyloučím všechny možné rušivé elementy.
Online konzultaci s pomocí e-portfolia a za účasti žáka, jeho rodiče a kariérového poradce říkáme v Ostravě v MSPAKT „Online trio“. Online setkání tohoto tria proběhne dle potřeby dvakrát až třikrát.
Nejdříve se rodiči a žákovi představím, přivítám je, něco jim o sobě sdělím, nastíním jim, jak bude naše společná práce probíhat. Navodím příjemnou atmosféru a pocit sounáležitosti. Poděkuji oběma za zájem a ujasním si společný cíl našeho setkání (zakázku) – přemýšlet o osobnosti žáka a jeho budoucnosti, prohloubit jeho sebepoznání a usnadnit mu rozhodnutí, ve které oblasti se chce dále rozvíjet, eventuálně na kterou školu se přihlásit, zprostředkovat informace o trhu práce a ukázat cestu, jak se rozhodovat a plánovat.
Avizuji, že jak žákovi, tak jeho rodiči budu klást řadu otázek. Upozorním, že odpovědi jsou zcela dobrovolné, nebude-li některý z nich chtít odvětit, nemusí. Zmíním se, že každý člověk je individualita, má jiné vlastnosti, možnosti a nachází se v různých situacích. Ujistím žáka i rodiče, že toto vše plně respektuji. Nic nebudu hodnotit. Naším společným úkolem je zvážit, kam by se žák mohl dále ubírat. Oba dva ubezpečím, že veškeré informace jsou soukromé a poslouží pouze ke vhodnému rozhodování. Žáka i rodiče vybídnu k tomu, aby se také kdykoliv během konzultace na cokoliv dotazovali.
Autor díla: Soňa GajdaczováPo tomto promítnu pracovní list „Volba povolání“ ze souboru Individuální online portfolio a zeptám se žáka, co si přestavuje, když uslyší pojmy „volba“ a „povolání (kariéra)“. Žák odpovídá a zapisuje své odpovědi; povzbuzuji žáka, reaguji na jeho náměty a vhodnými otázkami „jej navádím“; podněcuji i vybízím k dalšímu uvažování. Snažím se do konverzace vždy zapojit i žákova rodiče. Tuto část zakončím dotazem a posléze diskuzí o tom, kdo mi může pomoci zjistit informace o své osobě, a také, kde se lze dozvědět více o různých povoláních a pracovním trhu. Také se ptám, zda takovéto uvažovaní o vlastní osobě a o kariéře dává žákovi i rodiči smysl.
Pokračuji pracovním listem „Co o sobě vím“. Vysvětlím žákovi, jak ho vyplnit – uvádím různé příklady. Reaguji na dotazy, povzbuzuji ho, kladu otázky; do práce opět vhodně „vtahuji“ i rodiče. Když je list vyplněn, oběma poděkuji, žáka i rodiče pochválím. Dotáži se, jaké pro něj zamýšlet se nad vlastní osobou a kariérou (povoláním) bylo. Pokud se žákovi nepovedlo vyplnit list celý, ujistím jej, že to nevadí, že bude mít možnost později se k němu vrátit a upravovat ho. Na závěr první konzultace můžu zadat žákovi úkol, například vyplnění dalšího pracovního listu. A domluvím si s rodičem a žákem termín další schůzky.
Popsaný postup lze pochopitelně využít i při konzultacích „naživo“. Získané informace mohou být důležitými vstupy a inspirací pro další individuální práci s žákem. Takto vedená úvodní konzultace pomáhá žákovi a jeho rodiči v přemýšlení nad tím, co vše je při volbě povolání potřeba vzít v úvahu, aby si žák vhodně zvolil svůj studijní obor. A také odkrývá prvotní informace (pohled na vlastní osobu) o vlastní osobě.
Při tvorbě e-portfolia jsem brala v úvahu fakt, že druhý člověk může být opravdu jiný než my. Může se lišit ve svých potřebách, dispozicích, emočním stavu, postavení ve společnosti a možná i v kulturním očekávání a kulturní komunikaci (Peavy, 2013). Také jsem přemýšlela, zda je využívání nových způsobů práce s klienty efektivnější a méně časově náročné. Prostřednictvím setkání nad e-portfoliem ve složení online trio připravujeme klienta pro využívání ICT, pomáháme také klientovi, aby se stal soběstačnějším a sebevědomějším v této oblasti, nezapomínáme také na pojmy, jako jsou například digitální propast a digitální domorodec.
Pojem digitální propast je často zmiňován v literatuře o ICT v celoživotním poradenství obecně a zejména pak v sociálních mediích a poradenství. V tomto ohledu souhlasím s tvrzením „digitální propast prvního řadu“, která odkazuje na skutečnost, že mezi různými skupinami obyvatelstva existuje rozdíl podle jejich přístupu k počítačům a internetu (Bimrose et al., 2010; Sampson et al., 2015).
Při práci s klienty narozenými po roce 1994 bychom mohli uvažovat, zda se jedná o takzvané „digitální domorodce“, co tento pojem vlastně znamená, jak ovlivňuje naše osobní i profesní životy. O tomto se krátce zmiňuje Søren Schultz Hansen ve svém videu (Meet the First Generation of Digital Natives) na YouTube, kde popisuje koncept digitálních domorodců – to znamená prvních dospělých, kteří celý život žili s internetem, mobilními telefony a sociálními médii.
Opakem toho jsou digitální přistěhovalci, kteří se narodili před přijetím digitální technologie. Neberme však striktně, že lidé narození po roce 1994 jsou jednoznačně digitální domorodci. Vycházím ze své poradenské praxe, kdy bychom mohli automaticky předpokládat, že pokud jednáme s člověkem narozeným po roce 1994, bude ve velké míře využívat ICT ve svém osobním životě, při vzdělávání a podobně. Mnohdy jsou však uživatelské znalosti ICT těmito klienty omezené pouze na povrchní využívání sociálních sítí pro komunikaci s jejich vrstevníky, hraní počítačových či mobilních her a také sledování videí.
Musíme tedy brát v úvahu, ať naproti nám sedí v online světě kdokoliv, že je nejprve nutné ověřit, do jaké míry ICT dovednosti dokáže využívat v oblasti sebepoznávání, sebeprezentování, plánování a rozhodování a také vyhledávání a vyhodnocování informací o trhu práce a možnosti se na trhu práce v současnosti či v budoucnu uplatnit.
Uvažujme tedy i my, kariéroví poradci, specialisté, koučové, lektoři, jak jsme na tom s digitální gramotností. Jak dokážeme nejlépe vybrat a přenášet dovednosti a znalosti, které využíváme při osobní interakci s klienty do online služeb a e-portfolií.
O zkušenostech s využíváním e-portfolia na 33 školách v Ostravě se můžete také dozvědět v příspěvku VOLBA KARIÉRY v Ostravě (záznam od 1 h 36 s).
BIMROSE, J.; SAMPSON, J. Labour Market Information (LMI), Information Communications and Technologies (ICT) and Information, Advice and Guidance (IAG) [online]. 2010. [cit. 2021-11-05]. Dostupné z: https://warwick.ac.uk/fac/soc/ier/publications/2010/bimrose_lmi_and_ict_2010.pdf.
PEAVY, R. Vance. Sociodynamické poradenství : konstruktivistická perspektiva [online]. 2013. [cit. 2021-11-05]. Dostupné z: https://www.euroguidance.cz/publikace/sociodynamicke-porad..pdf.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
