Materiál vznikl v rámci projektu spolufinancovaného Evropským sociálním fondem (ESF).
Článek představuje tři nové vzdělávací programy, které propojují metody dramatické výchovy s výukou žáků k demokratickým hodnotám a kompetencím. Seznamte se s vybranými aktivitami z jednotlivých programů – příběhové drama Redakce, simulační hra Osídlení nové planety či Příběh Najáda.
Využití metod dramatické výchovy k posílení mediální a politické gramotnosti žáků středních odborných škol a učilišť
Formou ucelených strukturovaných her, příběhového dramatu či jednotlivých technik dramatické výchovy lze trénovat vlastnosti a dovednosti důležité pro rozvoj občanských, osobnostních a sociálních kompetencí žáků. Hraní pomáhá vyzkoušet si různé situace, různé způsoby komunikace (verbální i neverbální – např. řeč těla) a spolupráce. Prostřednictvím hry se můžeme vcítit do druhých lidí (do postavy, kterou hrajeme), vyzkoušet si různé sociální role, situace, s kterými se běžné nesetkáme.
Procvičíme si schopnost vnímat druhé, jejich stanoviska, pocity a motivace jejich jednání. Výhodou metod dramatické výchovy je také to, že dokáží žáky vtáhnout do děje a aktivně je zapojit do zkoumání problému či tématu. Proto jsme na metodách dramatické výchovy postavili tři vzdělávací programy zaměřené na posílení občanských kompetencí žáků střední odborných škol a učilišť.
Vzdělávací programy, které bychom vám chtěli krátce představit, vznikly a byly ověřeny na školách v rámci tříletého projektu s názvem Informace a dezinformace a jejich vliv na kulturu demokracie. Každý program se skládá z varianty pro žáky s obory ukončenými maturitou a z varianty pro žáky studující obory ukončené výučním listem. Jednotlivé aktivity či celé vzdělávací programy lze využít především v předmětech Občanská nauka, Základy společenských věd, Etika či k plnění průřezového tématu Občan v demokratické společnosti.
První vzdělávací program s názvem Informace je zaměřen na téma vyhledávání a kritického zhodnocení informací a na předávání informací formou mediálního sdělení i v osobní komunikaci. Stěžejní částí programu je sehrání fiktivního příběhového dramatu Redakce a vytvoření reálného zpravodajského rozhlasové vysílání ve formě tzv. „podcastu“.
V rámci druhého vzdělávacího programu s názvem Formulace a prosazení názoru a postoje žáci trénují principy společenské diskuze při řešení problémů v demokratických společnostech. Učí se formulovat, analyzovat a navrhovat řešení společných problémů a také to, jaké reálné nástroje mají občané k jejich řešení. Výukový program je realizován prostřednictvím simulační hry na fiktivní občanské a sociální hnutí (Hnutí za obydlení nové planety, Výstavba dálnice). Zároveň se žáci v programu učí řešit i společně stanovená témata či problémy.
Cílem třetího programu Důsledky a závazky vyplývající z volby v demokratické společnosti je upozornit na momenty, které mohou ovlivnit kvalitu demokracie a demokratických postupů. Účastníci by měli získat vědomosti o podobách antidemokratických sil a znaků, jimiž se ve společenském životě vyjevují, dále získají vědomosti o institutech obrany demokracie (možnosti obrany jednotlivce, menšiny, vyjádření nesouhlasu, účast v rozhodování – otevřený dopis, vyhlášení referenda). Důležitým vzdělávacím ziskem je opět také zisk komunikativních kompetencí, kompetencí k vzájemné kooperaci a spolupráci a k respektování druhých.
Pro představu, jakým způsobem v programech pracujeme s metodami dramatické výchovy (např. strukturované drama, příběhové drama, hra v roli), nabízíme následující anotace vybraných vzdělávacích aktivit.
Příběhové drama Redakce
V prvním vzdělávacím programu se například objevuje simulační hra na redakci společenského časopisu pátrající po původu záhadného zvuku, který ruší obyvatele činžovního domu. Smyslem hry je ukázat účastníkům, jakým způsobem se vytváří reportáž, jakým způsobem jednat s respondenty, nakládat s informacemi, pojmenovávat fakta či ověřovat informace. Důležitým aspektem, na který hra upozorňuje, jsou také etické principy, které by měl každý novinář dodržovat, a odpovědnost vůči aktérům i čtenářům, kterou by měl novinář mít. Během hry lektor upozorňuje na témata vztahující se k novinářské práci – etika, zákon o přístupu k informacím, ochrana zdroje, investigativní žurnalistika, veřejnoprávní média, soukromá média.
Simulační hra je založena na legendě o Golemovi a jeho tvůrci, jehož příběh se do hry i jejího rozuzlení promítá. Díky tomu hra graduje a vtahuje žáky plně do děje. Příběh udává hře směr, nicméně konečná podoba sehrání příběhu i jeho rozuzlení zůstává na žácích. Konečné rozuzlení se týká rozhodnutí, zda žáci zveřejní informace o objevu, jakým způsobem oživit umělého člověka s obrovskou silou.
Simulační hra Osídlení nové planety
V rámci simulační hry si žáci vyzkouší vytvořit vlastní hnutí za osídlení nové planety. Cílem hry je prožít si způsob, jak vznikají politická či sociální hnutí, jak formulují svůj program či požadavky a jakým způsobem vytvářejí informační kampaň. Žáci nejprve vytvoří charaktery několika postav – adepty na dalekou cestu do Vesmíru. Tyto postavy následně osídlí novou planetu a musejí zde vytvořit společná pravidla soužití.
Cílem hry je ukázat si způsoby, jak se lidé s různými zájmy mohou domluvit, aby dosáhli společného cíle (spokojeného života na vzdálené planetě). Využit je postup, který je běžný pro vytváření programů politických stran, hnutí či spolků. V poslední části hry mají žáci za úkol za nově vzniklé společenství vymyslet, jakým způsobem motivovat ostatní pozemšťany, aby s nimi žili na nové planetě – vyzkouší si tak základní nástroje přesvědčovací informační kampaně.
Příběh Najáda
Cílem strukturovaného dramatu je uvědomit si extrémní formy nesouhlasu či nátlaku, které se mohou projevit ve společnosti, a prozkoumat příčiny radikalizace a extrémismu. Tyto otázky žáci nahlédnou prostřednictvím příběhu mladistvého Najáda, který se pro dosažení svého cíle stane agresorem, teroristou. Samotný teroristický čin se mu ale nepodaří spáchat. Těsně před tím, než se plánuje odpálit, je zadržen. Nemůže být trestán, protože je nezletilý, a tak je umístěn do ústavu pro mladistvé delikventy. Pro lidi v jeho okolí to bylo překvapení, co se s ním stalo. Vyrostl v rodině drobného obchodníka, chodil na střední školu. Žáci v roli studentů psychologie zkoumají jeho případ, proč k jeho radikalizaci došlo, a v druhé části hry mají za úkol navrhnout plán, jak jej „deradikalizovat“ – pomoci mu zpět k zapojení do společnosti.
Další podrobnosti k jednotlivým aktivitám a ucelené vzdělávací programy propojující dramatickou výchovy s tréninkem občanských kompetencí naleznete zde: http://www.informace-dezinformace.cz/.
Na tvorbě programů spolupracovali lektoři z Centra pro komunitní práci západní Čechy a Centra pro sociální a kulturní projekty – JOHAN, z. s. Jejich ověření probíhalo na pěti školách v Plzeňském kraji v rámci projektu „Informace i dezinformace a jejich vliv na kulturu", reg. č. CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008220, který byl podpořen finančními prostředky z ESIF v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
Doporučená literatura k metodám dramatické výchovy
ULRYCHOVÁ, Irina. Drama a příběh: tvorba scénáře příběhového dramatu v dramatické výchově. 2. vydání. Praha: Akademie múzických umění v Praze, Katedra výchovné dramatiky DAMU, 2016. ISBN 978-80-7331-408-8.
MACHKOVÁ, Eva. Úvod do studia dramatické výchovy. 3., aktualizované vydání. Praha: Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, 2018. ISBN 978-80-7068-317-0.
Ověření vzdělávacího programu Důsledky a závazky vyplývající z volby v demokratické společnosti. Foto: Vítek ŠteifTento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
