Využití meteostanice, digitálního teploměru na 1. stupni

Cíl výuky

Žák provádí měření teploty prostředí s využitím digitálních technologií, teplotu zaznamenává a vyhodnotí výsledky pozorování a dopad na člověka.

Žák navrhuje vhodná opatření.

Jednoduché meteostanice, digitální teploměry se staly běžnou součástí vybavení v rodinách i ve školách. Můžeme je využít při měřeních ve školách i v okolí školy, jsou vhodné pro záznam vnitřní a vnější teploty, vlhkosti.

Výhodně je můžeme využít i při badatelské výuce.

Průběh aktivity

V úvodu hodiny se za letního slunečného dne zeptáme žáků, zda už slyšeli, že se mají ve městech vysazovat stromy, aby se ochladily ulice. Vyzveme žáky, aby řekli, co si o tom myslí. Po krátké diskuzi žáky rozdělíme do skupin, každé skupině dáme k dispozici meteostanici (digitální teploměr). Vymezíme vhodný prostor s většími listnatými stromy, ve kterém si žáci můžou svoje domněnky ověřit. 

Žáky vyzveme, aby napsali svoji domněnku, jak to s tím ochlazením pod stromy je, naplánovali a provedli pozorování. Žáky necháme odhadnout teploty, které naměří.

Žáky ve skupinách necháme provést měření pod stromy x na volném prostoru a zaznamenat naměřené údaje. Pokud žáci ve skupině mají problém s měřením, využijeme návod, ve kterém je necháme informace vyhledat, případně žákům poradíme.

Po měření se skupiny sejdou a svá měření porovnají.

Skupiny prezentují své výsledky. Při prezentaci necháme každou skupinu prezentovat výzkumnou otázku – hypotézu – provedení pokusu x pozorování – závěr a návrat k hypotéze.

V závěru necháme prostor pro reflexi tématu a „aha momentů“, které je při práci napadly.