Využití loupežníků v matematice

Vděčné postavy loupežníků se pro zpestření matematiky dají využít všude tam, kde něčeho ubývá - odčítání, dělení apod. Například po seznámení s principem zaokrouhlování můžeme žákům vyprávět pohádku

O loupežníku Zaokrouhlákovi

V zemi Matemánii, kde bydlí všechna čísla, co jich jen je, žije loupežník jménem Zaokrouhlák. Všichni obyvatelé Matemánie se ho moc bojí. Nikdy totiž nevědí, jestli je Zaokrouhlák zrovna dnes neokrade. Loupežník se totiž každé ráno, když se probudí, rozhodne, jestli dnes bude zaokrouhlovat na jednotky, desítky nebo stovky, nebo tisíce nebo...

Ve Dnech desítek to mají všechna čísla končící na 0, 5, 6, 7, 8, 9 dobré. Ta s nulou jsou v pohodě, loupežník si jich ani nevšimne, protože jsou už okrouhlá. Čísla končící na 5, 6, 7, 8, 9 nejen že o nic nepřijdou, ale Zaokrouhlák jim dokonce přidá do deseti, takže se zvětší, mají na konci také nulu a stanou se tak okrouhlými. Z Šestnáctky je rázem Dvacítka, z Třicetosmičky Čtyřicítka atd. (zde je prostor pro další příklady...) Zato čísla končící na 1, 2, 3 a 4 se třesou strachy. Které padne Zaokrouhlákovi do rukou, to o všechny jednotky přijde; z Jedenáctky je Desítka, ze Třicetdvojky Třicítka, z Padesáttrojky Padesátka (zde je prostor pro další příklady...). Ovšem ve Dnech stovek je se všemi čísly pod padesát konec - pokud na ně Zaokrouhlák padne, jsou z nich úplné nuly! A ve Dnech tisíců (o dalších nemluvě) je to hotová pohroma! Naštěstí má Zaokrouhlák nejraději Dny desítek. Zrovna dnes si je zase vybral. Vesele si vykračuje po lesní cestě a rozhlíží se, kde by koho obral (nebo komu přidal - inu, je to velmi podivínský chlapík). Tamhle běží Stopadesátosmička!

"Ruce vzhůru, nebo střelím!" zahřímá Zaokrouhlák. Stopadesátosmička se třese, protože neví, jaký den si dnes loupežník vybral. Ten hrábne do kapsy, dvě Stopadesátosmičce přidá, a ta hned o kousek vyroste; je z ní Stošedesátka! Pak ji loupežník milostivě propustí a Stošedesátka utíká, aby varovala všechna čísla, která končí na 1, 2, 3 a 4: