Využití KamiNetu ve třídách s integrovanými žáky s poruchami učení na příkladu výuky skladby

KamiNet jsou stránky, které vznikly na základě práce s žáky s různými kombinacemi specifických poruch učení (SPU). Nejedná se o běžné stránky napomáhající výuce českého jazyka, ale stránky speciálně upravované pro žáky s dyslexií, dysgrafií, dysortografií a poruchou pozornosti. Součástí stránek je i část věnovaná skladbě a v tomto příspěvku si ukážeme, jak lze testy ze skladby věnované podmětu a přísudku ve větě jednoduché využít jako součást hodiny v běžné třídě, kde je integrován žák s poruchou učení. 

1.  Přizpůsobení KamiNetu žákům se SPU

Žáci s dyslexií zde najdou větší typ písma, než je obvyklý na webových stránkách i v učebnicích ve vyšších ročnících, mohou si vybrat ze dvou barev pozadí a použít to, které jim lépe vyhovuje pro čtení a porozumění textu.

Žáci s dysgrafií se mohou soustředit pouze na znalosti, protože nemusí psát rukou, vybírají si z nabídky odpovědí nebo píší na klávesnici.

Žáci s dysortografií zde najdou testy zaměřené vždy pouze na jeden pravopisný jev a znalosti si mohou připomenout ve výkladu nebo „taháku“.

Žákům s poruchou pozornosti jsou testy přizpůsobené svým rozsahem, nejčastěji se jedná o testy obsahující deset úkolů, které jsou tito žáci schopni splnit najednou.

Více informací ohledně přizpůsobení stránek žákům s poruchami učení najdete v článku: Specifické poruchy učení, typografie a KamiNet (Balharová, 2010). 

2.  Rozdělení KamiNetu

KamiNet je v současnosti rozdělen na tři velké části – čeština, angličtina a nápravná cvičení. Část češtiny obsahuje:

• pravopis – rozdělený dále na pravopis pro začátečníky (který je dělán velmi hravou formou a je určen pro žáky 2. třídy) a pro pokročilé;
• mluvnici;
• literaturu;
• skladbu. 

3.  Skladba

Část Skladba se skládá z tabulky a testů. V tabulce žáci najdou pojmy ze skladby včetně návodu, jak je poznat, a seznam zkratek větných členů používaných na KamiNetu. Tabulka slouží pouze k připomenutí učiva, nikoli k jeho výkladu.

Testy jsou ve dvou barvách:

• horní – modré testy – ukazují žákovi, kde udělal chybu. Do testu se žák může vrátit a chybu opravit;
• spodní – fialové testy – si žák po vyplnění a odeslání testu k vyhodnocení již nemůže opravit. Výsledky těchto testů lze navíc zaslat na libovolnou e-mailovou adresu.

 Pod odkazem „věta jednoduchá“ najde učitel testy na:

• podmět;
• přísudek;
• přísudek jmenný a slovesný;
• podmět a přísudek;
• větné členy;
• přívlastek. 

4.  Podmět

Všechny modré testy týkající se podmětu se dají využít při výkladu nové látky, neboť umožňují ukázat názorně žákům správné řešení. Toto řešení získá učitel tak, že při nevyplněném testu zmáčkne tlačítko Výsledky. Objeví se mu stránka, kde je podmět orámován zelenou barvou (obr. 1).

Volba slova, které žák považuje za správné řešení, se označuje kliknutím do butonu pod vybraným slovem. Správná řešení se ve výsledcích podbarví zeleně. Pokud žák označí chybné slovo, podbarví se šedou barvou. Správné řešení, které žák neoznačil, se objeví orámované zeleně. Ve výsledcích jsou tak zobrazeny nejen žákovy odpovědi, ale i správná řešení (obr. 2). Vpravo dole se zobrazí procento úspěšnosti v testu.

Autor díla: Kamila BalharováObr. 1 – Výklad podmětu Obr. 2 – Ukázka vyhodnocení vyplněného testu

V testu nazvaném Podmět může učitel využít pět testů. Testy 1, 2 a 3 procvičují podmět vyjádřený, testy 4 a 5 podmět nevyjádřený. 

Poznámka pro učitele:

Žáci s poruchou učení mívají také často pouze krátkodobou paměť. Potřebují častější opakování a návrat k jednodušším dovednostem, než mohou postoupit dál. Pokud se nedokáží správně zeptat a následně i rozeznat podmět vyjádřený, nemá cenu jim zadávat k plnění testy na podmět nevyjádřený. 

Příklady využití pro žáky se SPU

Ve specializovaných třídách jsem chodila pravidelně do počítačové učebny, kde žáci mohli postupovat individuálně svým tempem.

V běžných třídách, kde byl integrován žák s poruchou učení, bylo potřeba mít pro něj počítač připojený na internet a počítač napojený na dataprojektor. Pak mohl integrovaný žák plnit stejný úkol jako ostatní žáci ve třídě, aniž by musel psát. To je velká pomoc jak žákovi s dyslexií, tak tomu, který má dysgrafii. 

4.1  Žák s dyslexií

Ve třídě je integrovaný žák (P.) s dyslexií, který čte po slabikách a na čtení a porozumění textu potřebuje více času.

K počítači napojeném na dataprojektor jsem posadila jednoho žáka ze třídy a zadávala instrukce, kam postupovat z jednotlivých stran: Kaminet – čeština – skladba věta jednoduchá – modrý test podmět – test 1. Zároveň jsem kontrolovala před každým dalším krokem, že i P. je na stejné adrese.

P. si měl věty přečíst a označit podmět kliknutím na buton. Protože na čtení potřebuje vzhledem ke své poruše více času, dala jsem mezitím ostatním žákům za úkol věty přepsat do sešitu a označit, co považují za podmět. Tím získal P. dostatek času na to, aby si text přečetl a splnil úkol.

Po splnění úkolu jsem ukázala správná řešení. Žáci si opravili svá řešení, vysvětlili jsme si, kde dělali chyby. P. zmáčkl tlačítko Vyhodnoť a viděl hned správné řešení i to, kde udělal kterou chybu. Ptala jsem se ho stejně jako ostatních, zda rozumí, kterou chybu udělal. Případně jsme si vše znovu vysvětlili a ukázali.

Aby žáci pouze mechanicky nepřepisovali mnoho textu, ale více procvičili probírané učivo, změnila jsem v další části hodiny činnost. Žákovi P. jsem zadala test 3 a upozornila ho na to, že má čas na vypracování, než my se třídou uděláme test 2 a 3. Ostatním žákům jsem zobrazila test 2 a ti již měli za úkol napsat do sešitu pouze slovo, které je podle nich ve větě podmětem. Žáci byli rychle hotovi, vyměnili si sešity ve dvojici a opravili podle zobrazeného správného řešení. Následoval test 3 prováděný stejným postupem. P. tak získal delší čas na řešení testu 3, a poté mohl pokračovat v plnění dalších úkolů se třídou. 

4.2  Žák s ADHD a dysgrafií

V jiné třídě byl žák (K.) s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) a dysgrafií. Tento žák byl při čtení velmi rychlý, ale bylo velmi obtížné po něm cokoli přečíst. Písmo bylo velmi málo čitelné i pro něj. Vzhledem k jeho rychlosti čtení nebylo vhodné zadávat ostatním žákům přepis textu. Tento žák by se nudil. Proto ostatní žáci dostali za úkol pouze napsat do sešitu slovo, které si myslí, že je podmětem. Žák K. si četl věty na počítači a označoval správná řešení klikáním na butony.

Tomuto žákovi jsem ještě musela poradit strategii práce. Upozornila jsem ho na možnost opravit své řešení před vyhodnocením tím, že klikne na tlačítko Vymaž a test vyplní znovu správně. Žáci s ADHD bývají totiž rychlí až zbrklí. Test mají rychle hotový a pak si najdou chybu a začnou „zmatkovat“.  Proto potřebují vysvětlit, jak se mohou opravit. Ta možnost v testu je, ale vymaže vše dosud vyplněné. Úmyslně zde není možnost průběžného opravování proto, aby se žáci při vyplňování testu zamýšleli a pracovali pozorně „hned na poprvé“. 

4.3  Žák s dysortografií

Pokud se jedná o žáka pouze s dysortografií, ten nepotřebuje žádnou další úpravu, neboť test je zaměřen na jednu dovednost. Takový žák potřebuje mít u sebe návod, jak má postupovat, aby určil podmět. Pokud takovou pomůcku má a umí s ní pracovat, nepotřebuje v tomto okamžiku vlastní počítač, může pracovat společně se třídou. 

Bohužel se ve třídách vyskytují často integrovaní žáci s kombinacemi jednotlivých poruch. Pak je na učiteli, aby rozhodl, která varianta je nejvhodnější. 

5.  Přísudek

Podobně jako testy věnované podmětu lze využít i testy procvičující přísudek. Vyučující si může vybrat z testů nazvaných:

• Přísudek;
• Přísudek jmenný a slovesný.

V testu 1 Přísudek najde učitel přísudek slovesný bez použití zvratného slovesa. V testu 2 se zvratné sloveso již vyskytuje. V testu 3 jsou přísudky v budoucím čase a ne vždy jsou všechny jeho části těsně u sebe. V testech 4 a 5 se vyskytuje v přísudku podmiňovací způsob.

Testy nazvané Přísudek jmenný a slovesný jsou rozděleny takto: testy 1 a 2 jsou zaměřené na přísudek jmenný, test 3 na přísudek slovesný s fázovými a způsobovými slovesy, v testu 4 a 5 už žák musí rozhodnout, zda je infinitiv slovesa skutečně součástí přísudku či nikoli. 

V testech nazvaných Podmět a Přísudek nejsou přísudky jmenné a slovesné. Testy jsou zaměřené na procvičení podmětu vyjádřeného i nevyjádřeného a přísudky slovesné v různých časech i způsobech. 

6.  Větné členy

Tyto testy používám pouze k procvičování. Výhodou pro žáka je, že si vybírá z nabídky možných odpovědí, ale nejsou zde uváděny ve výběru všechny možnosti, pouze čtyři. Je to z toho důvodu, aby žák nemusel číst velké množství textu. Jedná se o celkové procvičení, proto doporučuji, aby žák pracoval s tabulkou větných členů (lze použít i tu z KamiNetu, pro tisk je vhodné použít odkaz zvětšení taháku). Pokud ale s tabulkou neumí pracovat a nevyzná se v ní, není mu k ničemu. 

7.  Přívlastek

Tyto testy jsou určené podobně jako větné členy k procvičování. Žák si opět vybírá z nabídky odpovědí. Dají se však použít i k frontální výuce, kdy společně po výkladu určujete jednotlivé druhy přívlastků. Je zde však zatím pouze jeden test, který procvičuje přívlastek postupně rozvíjející, několikanásobný a neshodný. 

Závěr

KamiNet jsou stránky, které začaly vznikat v roce 2002. Jedná se o volně přístupné a bezplatné stránky, které vznikly, a vlastně stále vznikají, podle potřeb mých žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, s přizpůsobením žákům s dyslexií, dysgrafií, dysortografií (i když je v současnosti využívám i k výuce žáků s lehkým mentálním postižením).

Na základě návštěvnosti stránek KamiNet i toho, že přístupy na něj vedou z mnoha školních stránek, předpokládám, že jsou tyto stránky využívány při výuce možná i nejen pro žáky se SPU, ale i jako pomůcka při výuce běžných žáků. Svědčí o tom například i to, že nejvyšší návštěvnost zaznamenávám v dopoledních hodinách (graf 1). 

Graf 1 ukazuje počet stránek zobrazených v jednotlivých hodinách. Na tomto grafu je vidět, že je KamiNet využíván nejvíce v době od 9. hodiny ranní do 13. hodiny odpoledne. Odpolední maximum je nižší než dopolední a pohybuje se mezi 18. a 19. hodinou, tedy pravděpodobně v době domácí přípravy.

Autor díla: Kamila BalharováGraf 1. Počet zobrazených stránek podle hodin v lednu 2011

Graf 2 ukazuje počet návštěv v jednotlivých měsících roku 2011. Je z něj vidět, jak výrazně klesá návštěvnost v době letních prázdnin, v lednu byla nejvyšší možná i proto, že zde žáci procvičují před pololetními písemnými pracemi.

Autor díla: Kamila BalharováGraf 2. Počet jednotlivých návštěv od ledna do 23. října roku 2011

I když už KamiNet existuje mnoho let, je stále co přidávat a o co ho rozšiřovat. Cílem těchto stránek není vyhovět každému učiteli a žákovi, to snad ani nejde, ale snažím se zpřístupnit kolegům vše z toho, co pro žáky potřebuji a tvořím. Jsem toho názoru, že povolání učitele je velmi náročné. Proč si tedy navzájem nevypomoci, jak to jen jde?

Děkuji všem, kteří KamiNet používají, jeho návštěvnost mi dělá radost. Novým uživatelům přeji, aby na něm našli to, co potřebují k výuce oni. 

Literatura a použité zdroje

BALHAROVÁ, Kamila. KamiNet [online]. 2002. [cit. 2011-10-23]. Dostupné z: www.kaminet.cz.

BALHAROVÁ, Kamila. Specifické poruchy učení, typografie a KamiNet. In Sborník příspěvků: Škola jako místo setkávání: [CD-ROM]. 1. vyd. Praha: FF UK, 2010. 202 s. ISBN ISBN 987-80-7308-310.