Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Publikace je teoreticky zaměřena na oblast využití informačních a komunikačních technologií při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Jejím cílem je poskytnout zájemcům přehled o současném stavu a potenciálu, který ICT u těchto žáků mají. Na začátku publikace jsou uvedeny výsledky některých výzkumů zaměřených na využití informačních a komunikačních technologií ve školách, následuje text popisující možnosti využití ICT u různých skupin žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Následující kapitoly jsou zaměřeny na hardware a software, zejména pak na jednotlivé kategorie speciálního hardwaru pro žáky s různým zdravotním postižením. Poslední část knihy obsahuje příklady pro využití ICT v práci s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami (vytváření pracovních listů a prezentací pro výuku).
Počítačové programy určené pro děti s rizikem dyslexie a žáky s dia gnostikovanými specifickými vývojovými poruchami učení (dále pouze SPU) se často zaměřují na reedukaci dílčích deficitů v oblasti zrakového a sluchového vnímání, v oblasti prostorové orientace, mají podpořit rozvoj paměti a pozor nosti žáků s SPU, ale i reedukaci specificky narušené schopnosti číst, psát, počítat, osvojovat si gramatická pravidla apod.
Mezi programy, jež mají předcházet vzniku SPU, patří např. Hry pro rozvoj myšlení a řeči. Jedná se o program z řady Chytré dítě, jenž je určen před školním dětem ve věku 3–7 let a má za úkol podpořit psychický vývoj dítěte a systematickou přípravou usnadnit jeho přechod do školy. Program umožňuje modifikovat tempo osvojování poznatků a tím respektovat individuální schop nosti a dovednosti dítěte, jakož i jeho aktuální stupeň poznání.
Mezi programy preventivního charakteru lze ve vztahu k SPU zařadit i pro gram naslouchej a hrej. Jedná se o program, jenž si klade za cíl rozvíjet u dětí předškolního věku (ale eventuálně i u starších věkových kategorií) sluchovou paměť, jež je předpokladem pro osvojování nových poznatků v rámci edukačního procesu, neboť sluchová paměť tvoří, spolu s jinými druhy paměti, základ pro myšlení a schopnost učení. Kvalita sluchové paměti také ovlivňuje schopnost jedince učit se cizím jazykům. Kromě sluchové paměti je cílem pro gramu podpořit schopnost, popř. cíleně trénovat diferenciaci zvuků a tónů. Tato schopnost je velmi důležitá zejména při osvojování hlásek mateřského jazyka. Jejich osvojení je předpokladem k úspěšnému rozvoji řeči a později i k osvojení specifických dovedností, jako je čtení a psaní. (http://www.dyscentrum.org)
Za komplexně pojatý program, jenž nabízí dětem a žákům s SPU podporu pro rozvoj ve čtyřech základních oblastech, v nichž zpravidla vykazují deficity, lze považovat program DysCom (CDROM). Program je zaměřen na rozvoj orientace (pravolevé, prostorové, směrové, časové, nácvik posloupnosti v řadě) a dále i na podporu zrakového vnímání: Cíleně rozvíjí nebo reedukuje zrakové vnímání – zaměřuje se na rozlišování inverzních tvarů, dále pak na diferenciaci figury a pozadí, na rozlišování písmen, slabik a slov, jakož i na nácvik zrakové pozornosti, mj. dále podporuje vnímání prostorové, rozvíjí pravolevou orientaci, podporuje rozvoj vizuomotoriky atp. Program má dále sloužit k podpoře čtení (čtenářských dovedností) od prvního seznámení s písmeny v prostředí mateřské školy, popř. v přípravných ročnících školy základní, přes osvojování čtenářských dovedností na prvním stupni základních škol (prostřednictvím analytickosyntetické metody čtení) až po čtení ucelených textů na druhém stupni základní školy, popř. speciálních základních škol. Nechybí zde prostor pro cvičení zaměřená na rozvoj fonetickofonologické, lexikálněsémantické a gramatickosyntaktické jazykové roviny. Konkrétně se jedná o rozvíjení gramatické, obsahové stránky jazyka a fonemického uvědomění se zaměřením na jazykové dovednosti, které jsou náplní vzdělávacích programů na prvním stupni základních škol či programů speciálních základních škol; v této části je vytvořen prostor pro opis slov i vět, doplňování háčků a čárek, jsou zde cvičení zaměřená na procvičování hranic slov, doplňování párových hlásek, psaní i/y po tvrdých a měkkých souhláskách, ve vyjmenovaných slovech, v koncovkách podstatných a přídavných jmen a v příčestí činném (shoda podmětu s přísud kem v minulém čase), procvičováno je psaní skupin bě/bje, vě/vje, mě/mně, psaní předložek s, z a předpon s, z, vz, určování slovních druhů, vyhledávání podmětu a přísudku atp. (http://www.dyscentrum.org)
Výčet uvedených programů využitelných v rámci diagnostiky, reedukace či kompenzace SPU samozřejmě není konečný. Další z programů lze nalézt např. na stránkách Dyscentra (http://www.dyscentrum.org/shop/index.htm). O využitelnosti těchto programů v praxi je možné se informovat také ve speciálněpedagogických centrech pro žáky s vadami řeči, popř. přímo v mateřských a základních školách logopedických, popř. na školách, jež jsou zřízeny pro žáky se specifickými poruchami učení a chování.
Ve školním prostředí (zejména ve speciálních třídách určených pro žáky s SPU), ale i ve školských poradenských zařízeních (speciálněpedagogická centra pro žáky s vadami řeči, pedagogickopsychologické poradny) lze využít program Dyslexie I., II., III. Jedná se o program, který lze využít k procvičování kvality zrakové percepce žáků, schopnosti tvořit slabiky a slova (reedukace potíží tvarového vnímání a syntézy hlásek ve slově) a čtení textu s podporou „metody okénka“, přičemž okénko je zde nahrazeno možností opakovat
expozici slov po částech.
Z dalších programů lze uvést např. programy Písmena a Slabiky. Jedná se o dva paralelní programy, jež se zaměřují na identifikaci malých a velkých písmen, na jejich vizuální analýzu a syntézu (tj. tvorbu slabik a slov z písmen a jejich rozklad), na rozvoj schopnosti diferencovat tvarově podobná písmena, schopnosti určovat pořadí písmen ve větě atp. Z dílčích úkolů je zde realizován opis slov, dále je určováno první písmeno (slabika) zobrazeného objektu, provádí se tvorba slov dle obrázku, do slov jsou doplňována písmena, probíhá indentifikace chybných písmen/slabik ve slově, žáci se učí rozlišovat vizuálně podobná slova a sestavovat slova z písmen uvedených v tabulce.
Podobně zaměřeným programem je program Písmohrátky. Jedná se o program pro žáky s SPU. Cvičení a hry, které program obsahuje, jsou určeny k odstranění kinetických a statických reverzí, k nácviku čtení pomocí analytickosyntetické metody, k procvičení pravolevé orientace a k podpoře analýzy a syntézy na bázi postřehování a fixace.
V oblasti podpory edukace dyslektických žáků lze využít také programy Škola hrou I., II. Tento program slouží k procvičení látky z českého jazyka nestandardním způsobem. V prvním z uvedených programů je procvičováno rozlišování délky slabik, dělení slov na slabiky a vět na slova, rozlišování měkkých a tvrdých souhlásek a spodoby znělosti. Druhý z programů je určen pro starší žáky a je zaměřen na procvičování základních gramatických jevů (Smutný, Šafrová, 1997).
Mezi programy využitelné na prvním stupni základní školy patří např. program ABC do školy, který je určen pro žáky prvního a druhého ročníku, u kterých je třeba podpořit některé funkce, které se integrují při výuce počátečního čtení, psaní a fonologického uvědomění. Program lze využít také jako stimulační, a to u dětí raného školního věku s pomalejším či nerovnoměrným vyzráváním centrální nervové soustavy, ale i u dětí s odkladem školní docházky, u nichž má podpořit rozvoj zrakového vnímání, sluchového vnímání, fonologického uvědomění, posílení koncentrace pozornosti, vnímání časové posloupnosti atp., a to vše s využitím propojení grafické a mluvené podoby řeči s oporou o obrázky.
Program má dvě základní části, tj. část zaměřenou na rozvoj zrakového vnímání (na rozlišování tvarů, vnímání figury a pozadí, rozvoj zrakové paměti, rozvoj pravolevé orientace, prostorového vnímání, vizuomotoriky, koncentrace pozornosti) a část zaměřenou na rozvoj jazykových dovedností: čtení, psaní, ale i pasivní a aktivní slovní zásoby, schopnosti aplikovat gramatická pravidla, schopnosti vyjádřit komunikační záměr; dále je pozornost věnovaná verbální fluenci, fonologickému uvědomění, kvalitě artikulace, schopnosti rytmizace a všeobecné informovanosti.
Program využívá pro přenos základních informací princip multisenzoriality a dětem tak zprostředkovává hravou formou zkušenosti s psaným a mluveným jazykem, a to od písmen až po souvislé texty (http://www.dyscentrum.org).
I žáci s SPU se učí cizím jazykům, ale s ohledem na deficity dílčích funkcí se u nich (podobně jako v českém jazyce) objevují značné obtíže při osvojování psané/čtené podoby jazyka a gramatických pravidel.
K podpoře edukace, procvičování apod. mohou v oblasti anglického jazyka sloužit programy Angličtina bez bariér. Jedná se o elektronickou obdobu tištěných učebnic, jež jsou však uzpůsobeny tak, aby minimalizovaly problémy, které vznikají dyslektikům při výuce cizímu jazyku. Je zde vytvořen prostor pro skupinovou i samostatnou práci a kladen důraz na podporu zrakové a sluchové analýzy a syntézy. Součástí programu je také nápověda – pokud si žák neví rady se zadaným úkolem, využije nápovědy, aby neudělal chybu, s chybou
nepracoval a nezafixoval si ji. Prostřednictvím tohoto programu si žáci s SPU osvojují jak psanou, tak i zvukovou podobu jazyka, procvičují si čtení, psaní i vlastní výslovnost.
Podobně je koncipovaný i program Jazyky bez bariér – Angličtina, jenž představuje speciální výukový program angličtiny pro děti a mládež s SPU, zejména pak s diagnózou dyslexie.
K procvičení slovní zásoby lze využít program English Dictionary. V podstatě se jedná o obrázkový mluvící slovník. Slovník, který je možné využít již při práci s tříletými dětmi, obsahuje 700 pojmů, jež jsou rozčleněny do 36 tematických kategorií. V každé z nich jsou zobrazeny podstatné pojmy vztahující se ke společnému tématu. Každá kategorie je uvedena obrazovkou s ústředním obrázkem, okolo kterého jsou zobrazeny malé obrázky vybraných předmětů. Při kliknutí na zvolený předmět se objekt zvětší a zazní jeho pojmenování a zároveň se objeví i textový záznam slova. Autoři programu vhodně využívají multisenzoriálního principu, jenž má zvýšit potenciál žáků pro fixaci a automatizaci slovní zásoby.
K podpoře rozvoje předmatematických a matematických dovedností lze využít program Než začne matematika z řady Chytré dítě. Ač se nejedná o speciální software, lze jej využít ke speciálním účelům, resp. jako diagnostický nástroj, jenž má včasně odhalit predispozice, popř. projevy vývojové dyskalkulie. Program je koncipován jako hra, má probouzet zájem dítěte o matematické poznání a nenásilnou formou ho v této oblasti také rozvíjet.
Další, dá se říci edukační programy s názvem Matematika 1, Matematika 4+5, Matematika a geometrie 2+3 mají za úkol se zvyšující se náročností předat žákům s SPU poutavým způsobem učivo jednotlivých ročníků základní školy. Programy staví na aktivitě a kreativitě žáka, rozvíjejí jeho samostatnost a schopnost objevovat souvislosti, řešit problémy a logicky myslet.
Do oblasti podpory rozvoje matematických schopností patří i program Objevitel. Jedná se o program, jenž má žákům s rizikem dyskalkulie, popř. žákům s diagnózou dyskalkulie poskytnout krátkodobě, popř. i dlouhodobě specifickou výukovou podporu. Program je strukturován do čtyř částí: početní představy (prostorová orientace, orientace v čase, geometrické tvary, pojmy větší – menší, malé – velké, lehké – těžké, množství: více – méně – stejně), seznámení s čísly (pochopení vztahu mezi počtem figur a číslem, rozklad čísla, seznámení s číselnou řadou, s pozicí čísla v číselné řadě atp.), početní operace (pochopení podstaty matematických operací – sčítání, odčítání, násobení, dělení), zrakové vnímání a zábavné procvičování (cvičení na podporu paměti, pozornosti a matematických operací realizované hravou formou – pexeso, skládanky, omalovánky atp.). Program umožňuje žákům řešit graficky znázorněné úkoly, automaticky kontroluje činnost dítěte při plnění úkolu a umožní mu pokračovat dál pouze tehdy, pokud úkol splnilo dobře. V opačném případě jej navádí k opravě chyby. (http://www.dyscentrum.org)
Závěrem lze konstatovat, že speciální softwarové programy by měly být běžnou součástí výukového prostředí žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, a to na všech typech a stupních škol. Ze strany žáků se speciálními vzdělávacími potřebami lze tyto programy považovat za významný motivační prvek pro školní práci a současně i za prvek, jenž působí autokorekčně a zvyšuje jejich samostatnost při plnění dílčích úkolů na počítači. Je nutno podotknout, že výběr speciálního softwaru vždy záleží na erudici vyučujícího. V jeho kompetencích je následně také to, jakým způsobem zakomponuje využití výukového či jiného speciálního programu do schématu vyučovací jednotky, popř. zda upřednostní práci se speciálními vzdělávacími programy v rámci domácí přípravy žáka. Ze strany pedagoga pracujícího se speciálním softwarem je při jeho aplikaci nutné
sledovat nejen vytyčené vzdělávací cíle a rozvoj dílčích schopností, dovedností a kompetencí, ale i možnosti a specifické zvláštnosti žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a na jejich základě (v případě potřeby) využití speciálních programů modifikovat – nastavit stupeň obtížnosti plněných úkolů, zajistit adekvátní ovládání počítače apod. Pokud výběr speciálního softwaru, jakož i jeho adaptace pro vybraného žáka proběhne optimálně, stává se významným prostředkem podpory edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
v běžných i speciálních mateřských a základních školách, popř. i následně na školách středních.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím GRADA z publikace Využití ICT u dětí se speciálnímu vzdělávacími potřebami.ŠAFROVÁ, A. Využití výpočetní techniky při reedukaci specifických poruch učení [online]. 1997. [cit. 2012-11-04].
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
