Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Publikace Problémové situace v kolektivu je určena především výchovným poradcům a metodikům prevence na ZŠ a SŠ. Je členěna na čtyři samostatné kapitoly (Problémové chování, Využití funkční analýzy chování u problémového chování studentů, Samotářství a vyčlenění z kolektivu, Koho bych přijal za...). Setkali jste se již s pojmem funkční analýza chování? Víte, kdo se účastní hodnocení studentů? Rádi byste se seznámili s postupem funkční analýzy chování? Funkční analýza chování je koncepční přístup, jak systematicky řešit obtížně zvladatelné problematické chování, hledat jeho příčiny, reakce okolí podporující toto chování a návrhy hypotéz a intervencí. Na 21 stranách se seznámíte s okolnostmi, kdy by se funkční analýza měla využívat, dozvíte se, kdo by se měl hodnocení účastnit, a nahlédnete i do konkrétních postupů této metody, včetně vyhodnocení intervence.
Učitelé, rodiče, vychovatelé a všichni, kdo pracují s mladými lidmi v období puberty a adolescence, se jistě setkali se situací, kdy nerozuměli opakovanému nepřiměřenému chování mladého člověka a říkali si: „Tohle už je mimo všechny hranice. Proč to dělá? A když nezabralo nic z toho, co jsem zkusil/a, co s ním/ní mám dělat?“ Může se jednat o napadání spolužáků bez zjevného důvodu, vulgárnosti během hodin, odmítání povinností, náhlé neomluvené absence u jinak bezproblémového studenta, sebepoškozování ve všech formách.
Je jen přirozené, že hledáme vysvětlení například nepochopitelně destruktivního chování. Psychologie dokázala v posledních dekádách prozkoumat řadu příčin obtíží pubescentů a adolescentů, s čímž byl spojen vznik ucelených psychologických diagnóz. Když se ale podíváme hlouběji do logiky těchto diagnóz, zjistíme, že v mnoha případech se jedná o vysvětlení potíží na základě nezralosti mozku mladého člověka, případně drobného poškození nervové soustavy, které není současnými metodami zjistitelné ani odstranitelné.
Aniž bychom zpochybňovali hodnotu klinických diagnóz a rozvoje znalosti týkající se tělesných souvislostí duševních obtíží, je podle nás nutné usilovat o to, aby učitelé a osoby podílející se na vzdělání a výchově mladých lidí měli co nejkvalitnější a nejpřínosnější informace použitelné v praxi. Konečným cílem je totiž to, aby se dané negativní chování omezilo a adolescent si mohl rozvinout lepší způsob kontaktu se svým sociálním okolím.
Konkrétní nálepka dané diagnózy může někdy způsobit iluzi, že veškeré problémové chování určitého člověka (nebo většina) je způsobeno tímto psychickým syndromem, nemocí či poruchou. Kdyby však stoprocentně platila teorie, že problematické chování způsobují pouze diagnostikované duševní poruchy, museli bychom očekávat, že se toto chování bude vyskytovat s přibližně stejnou četností za všech okolností v různém prostředí. V praxi ale vidíme, že se problematické chování vyskytuje v některých situacích častěji, například v přítomnosti (či nepřítomnosti) konkrétních osob. Všichni si jistě dokážeme představit skupinu velmi neklidných žáků, kteří se jako zázrakem uklidní a začnou dávat pozor, když na suplovanou hodinu přijde jejich oblíbený tělocvikář.
Kromě vnitřní příčiny kázeňských problémů a jiného nevhodného chování je totiž důležité sledovat faktory okolí, ale i vliv reakce ostatních na dané chování – zda reakce z okolí vede k nápravě, nemá vliv, nebo dokonce slouží k upevnění patologického chování. Nejedná se o žádné revoluční zjištění, přístup zaměřený na vnější faktory je tradiční jak v psychologii, tak v pedagogice. V příspěvku nabízím tyto teoretické myšlenky rozpracované do komplexního přístupu, který umožňuje učitelům, vychovatelům, psychologům i dalším osobám získat lepší informace, které pomáhají upravit prostředí a reakce ostatních tak, aby se zmírnila intenzita problému. Tato metoda se nazývá funkční analýza chování (Functional Behavioral Assessment – FBA, česky dále funkční analýza chování – FACH).
V pozadí této metody je funkčně behaviorálně-analytický přístup, tedy předpoklad, že téměř veškeré lidské chování má určitou funkci ve vztahu k okolí, lidé mají nějaký (ač skrytý a často neuvědomovaný) důvod či motiv pro své jednání. Toto chování pak vede buď k tomu, aby jedinec něco získal, nebo aby se něčemu vyhnul či zastavil něco nepříjemného. Proto klademe zvláštní důraz na zjištění, co předcházelo jednotlivým projevům chování a mohlo sloužit jako jejich spouštěč, jaká byla reakce okolí – zda nedošlo nevědomky k „odměně“ daného chování, aniž si to někdo uvědomil.
Jako příklad může posloužit středoškolák Daniel, u kterého se ve škole začal občas objevovat výrazný neklid, při kterém začal hlasitými poznámkami rušit výuku. Učitel postupoval tak, jak bylo běžné, a po několika napomenutích vykázal Daniela ze třídy, aby se uklidnil. V průběhu času se neklidné chování vyskytovalo stále častěji – bez ohledu na původní důvod tohoto neklidu totiž došlo k sekundárnímu posilování chování. Pro Daniela bylo příjemné odejít ze třídy. Zatímco jiné formy chování nevedly k tomu, aby kdykoli během dne mohl jít pryč (a zatelefonovat si, jít si na záchod, dát si svačinu, odpočinout si), po projevech neklidu jej učitel vykazoval stále rychleji. Přestože byly úmysly učitele dobré, jeho reakce v tomto případě zvýšila četnost nevhodného chování.
Je velice těžké odhadnout, jaký efekt bude mít na adolescenta naše intervence či reakce. Musíme si uvědomit, že i mlčení či ignorování podnětu je určitou reakcí. Postup FACH slouží k tomu, aby učitelé a další pracovníci mohli promýšlet své reakce na základě uchopitelných psychologických informací o chování daného jedince, aby nemuseli zkoušet naslepo „raději něco, nežli nic“ a aby dokázali vyhodnotit účinnost své intervence a případně ji obměnit, pokud nepovede k žádoucímu cíli.
Přístup funkční analýzy chování vychází z pozorování dítěte či adolescenta v konkrétním prostředí. Tento přístup nepolemizuje s existencí vývojových stadií či psychologických diagnóz, ale spíše se soustřeďuje na roli, kterou sehrává fyzický a sociální kontext. Dává přednost informacím, které jsou pozorovatelné a měřitelné. Typická intervence vycházející z FACH se snaží prostřednictvím změny prostředí, tedy nepřímo, ovlivnit chování studenta a dosáhnout jeho změny.
TIP
Psychoterapie a poradenská setkání s žáky a studenty mohou mít v řadě případů své opodstatnění a přinést užitečné výsledky, ale nejedná se o zázračný všelék. Pokud se totiž veškerá pozornost zaměří pouze na dítě či mladého člověka vytrženého ze svého obvyklého prostředí, mohou uniknout důležité souvislosti.
Základní předpoklad FACH je časový vztah daného chování a odpovědi okolí. Zákon asociací je jedním z nejprověřenějších pravidel v psychologii – člověk si obvykle spojí vlastní chování s určitou odměnou, čímž se toto chování posílí. Žáci obvykle vyzkoušejí několik různých přístupů, aby dosáhli toho, oč usilují. Je pravděpodobné, že posílené bude to chování, které se vyskytovalo těsně před získáním oné věci.
Vezměme si tedy příklad, ve kterém chce žák docílit opakování testu, protože v něm nedosáhl dobrého výsledku. Může nejprve argumentovat, že některá látka nebyla dostatečně probrána. Když to nepovede k výsledku, může se rozčilovat. To pravděpodobně také nepovede k cíli, nakonec může zkusit zapojit své rodiče, kteří zajdou za učitelem a požádají o možnost zopakovat test nebo napsat opravný. Pokud to povede k cíli, je pravděpodobné, že žák příště zkusí opět tuto metodu, aby získal, co chce.
Cílem metody FACH je vytvořit takové změny prostředí a reakcí ostatních, aby došlo k eliminaci nevhodného chování nebo omezení jeho negativních projevů ve vztahu k osobě studenta i k okolí.
Materiál byl poskytnut zdarma Nakladatelstvím Dr. Josef Raabe, s.r.o. z publikace Problémové situace v kolektivu.Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
