Materiál začíná zadáním začíná „UHLOVODÍKY“. Jeho hlavní aktivitou je přiřazování jednotlivých chemických látek k jejich využití, přičemž žáci pracují s kartičkami, které rozstříhají a následně sestavují do správných dvojic (klíčová kompetence k řešení problémů -analyzuje při rozhodování a řešení problémů objektivní informace a prezentované závěry vědeckého poznání). Za pozitivní stránku materiálu považuji jeho jednoduché a názorné zpracování. Aktivita podporuje aktivní zapojení žáků a umožňuje jim procvičit si vlastním tempem souvislosti mezi názvem chemické látky a jejím praktickým využitím (klíčová kompetence k učení - řídí vlastní procesy učení ). Výhodou je také propojení učiva chemie s běžným životem a praxí. Rozsah a počet látek je poměrně vysoký, velké množství položek může působit přeplněně. Několik formulací a přiřazení je problematických nebo zastaralých. Nejvýraznější příklad je fenol – „místní anestetikum“. Toto tvrzení bych v pracovním listu pro současné žáky neponechávala bez ověření či vysvětlení. Fenol má řadu významných využití, ale označení „místní anestetikum“ je minimálně velmi problematické jako základní charakteristika jeho využití. U diethyletheru je uvedeno využití: narkotikum. Přesnější by bylo například: historicky používané inhalační anestetikum. Slovo „narkotikum“ může žáka vést k nesprávnému chápání látky. Dále - aceton je především známé organické rozpouštědlo. Označení „palivo“ bych v pracovním listu nepoužívala bez dalšího kontextu. U vinylchloridu je uvedeno: CH₂CHCl. Pro výuku bych rozhodně použila: CH₂=CHCl. Před rozdáním pracovního listu žákům by bylo dobré aby učitel udělal odbornou revizi všech 24 dvojic „látka–využití“, opravil vzorce a terminologii a oddělil současná využití od historických. Pak to bude velmi dobře použitelný pracovní list.
