Využití adaptovaných textů ve výuce češtiny pro cizince – text jako prostředek k osvojování a upevňování slovní zásoby
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Využití adaptovaných textů ve výuce češtiny pro cizince – text jako prostředek k osvojování a upevňování slovní zásoby
5,0 (1 hodnocení)
Cílem tohoto příspěvku je poukázat na možnosti práce s adaptovaným textem tak, aby sloužil jako prostředek k osvojování, nácviku a upevňování slovní zásoby. Základem pro tuto práci je adaptace klasické pohádky, která se stala podkladem pro úlohy zaměřující se na rozvíjení aktivní, pasivní a potenciální slovní zásoby.
Pro náš příspěvek jsme adaptovali klasickou pohádku Františka Bartoše Jak stařeček měnil, až vyměnil tak, abychom ji mohli použít v hodinách češtiny pro cizince. Dále předkládáme jednu z možností práce s tímto textem. Úkoly jsou voleny tak, aby kontrolovaly porozumění textu. Nepředpokládáme, že při výuce učitel použije všechny úkoly, spíše si vybere určitý typ cvičení podle úrovně studenta. Adaptovaná pohádka je přiložena jako příloha.
I. Práce s aktivní slovní zásobou
Aktivní slovní zásoba zahrnuje všechny lexikální jednotky, které jsou určeny k produktivnímu osvojení. Lze k ní všeobecně zařadit všechna funkční slova, protože bez nich není možné realizovat žádné strukturované sdělení. Stručně řečeno – aktivní slovní zásoba je množství slov, která žák umí samostatně používat. V. Janíková (1995) uvádí různorodé produktivní nebo i reproduktivně produktivní úlohy a cvičení, které pomáhají v osvojení si aktivní slovní zásoby. Z této typologie si vybíráme konkrétní úlohy a cvičení, které aplikujeme na práci s adaptovanou pohádkou.
1. Strukturované úlohy na textové bázi
Student shrne podstatu textu, následně odpoví na otázky:
Kde se odehrává děj pohádky? Kdo v pohádce vystupuje? Koho stařík potkává na své cestě domů?
Student vytvoří paralelní text, zanechá kostru pohádky, příběh však obmění, vymyslí nové postavy, nové situace, nové problémy. V naší pohádce bychom předpokládali setkání stařečka s novými lidmi a další výměnu předmětů.
Student vytvoří příběh, v němž musí použít slova, která mu učitel určí, např. ovce, hlad, zima, hádka, noc, smutný
Student nahradí tučně napsané slovo jiným smysluplným výrazem, např. synonymem nebo jiným spojením tak, aby zůstala myšlenka textu zachována.
Jednoho krásného a teplého dne plaval jeden bohatý muž v řece. Najednou se mu udělalo moc špatně, myslel si, že umře. Okolo lesa šel stařík, slyšel křik a tak běžel k řece a muži pomohl z vody ven. Bohatý muž nevěděl, jak má staříkovi poděkovat. Nejdříve ho pozval do svého domu, dal mu dobré jídlo a pití a nakonec mu ještě dal kus zlata.
3. Doplňovací úlohy
Student doplní vhodný výraz do textu tak, aby text dával smysl. Učitel rozdá žákům text, který není úplný, úkolem žáků je smysluplně text dotvořit.
Jednoho krásného a _________ dne plaval jeden bohatý muž v _______. Najednou se mu udělalo moc špatně, myslel si, že umře. Okolo lesa _________ , slyšel křik, a tak běžel k řece a muži pomohl z vody ven. Bohatý muž nevěděl, jak má staříkovi poděkovat. Nejdříve ho pozval do svého domu, dal mu ________ jídlo a _______ a nakonec mu ještě _______ kus zlata.
4. Expanzivní (rozšiřovací) úlohy
Student upřesní nebo doplní informace z textu podle vlastních nápadů. Cílem úlohy není najít správné odpovědi v textu, ale text obohatit o další možné informace. Opět jako podporu může učitel uvádět návodné otázky.
Proč bylo bohatému muži špatně? Proč šel stařík okolo lesa? Kolik bylo hodin? Jaké bylo počasí? Jak vypadal dům bohatého muže? Jaké jídlo dostal stařík a co pil? Jak velký byl kus zlata?
5. Asociační cvičení
Student napíše všechna slova, která ho napadají k určitému slovu. Toto cvičení uvádíme až po přečtení textu a objasnění významů nových slovíček. V případě našeho textu bych zvolila slovo pohádka (žáci sepisují vše, co se k tomuto slovu váže – například princezna, král, království, čarodějnice, drak...)
II. Práce s pasivní slovní zásobou
Jako pasivní slovní zásobu chápeme všechny lexikální jednotky, které jsou určeny k receptivnímu osvojení. Pasivní slovní zásoba má být osvojována zejména při práci s texty a správně zvoleným cvičením, ve kterém žák uvedené lexikální jednotky rozpoznává, sémantizuje nebo posuzuje jejich adekvátnost či neadekvátnost.
1. Úlohy k rozpoznání slov v textu
Student najde a podtrhne v textu:
všechna zvířata; slova, která se vztahují k místu
Student najde v textu slovo, které má stejný význam jako slovo, které určí učitel: chaloupka, potok, babička, bát se
2. Úlohy s výběrem odpovědi
Student vybere nejvhodnější titulek k textu, který si přečetl. K naší pohádce můžeme zvolit např. tyto možnosti:
a) Stařík a bohatý muž; b) Stařík a jeho zvířátka; c) Stařík a jeho výměny
Další úkoly a cvičení k pasivní slovní zásobě se netýkají přímo textu, ale lze z textu vycházet:
Úlohy s nonverbální reakcí – Studenti pomocí pantomimy vyjadřují význam lexikálních jednotek nebo pomocí pantomimy znázorňují děje.
Vylučovací úlohy – Které slovo nepatří do řady?
Úlohy zaměřené na rozpoznání chyb – Které slovo je ve větě špatně? Opravte větu.
III. Práce s potenciální slovní zásobou
Dle V. Janíkové (1995) zahrnuje potenciální slovní zásoba slova složená a odvozená, která žák nezná, nikdy se s nimi nesetkal, ale kterým je schopen přesto porozumět pomocí analogie, porovnání s mateřštinou, na základě kontextu nebo na základě svých znalostí o tvoření slov. Potenciální slovní zásobu nelze vyjádřit kvantitativně, jde spíše o schopnost odhadnout význam slov na základě znalostí jednotlivých komponentů. Tato schopnost je podstatně ovlivněna zejména kvalitou osvojení aktivní a pasivní slovní zásoby a získaných vědomostí a dovedností v oblasti učebních strategií řečových dovedností – čtení a poslechu s porozuměním.
Úlohy a cvičení k potenciální slovní zásobě obsahují typy úloh, které jsme uváděli u aktivní i pasivní slovní zásoby. Pří výběru cvičení se zaměřujeme především na odhalování významu na základě již osvojeného předchozího paradigmatu.
1. Kontextová cvičení
Odpovězte na následující otázky:
Která zvířata se vyskytují v textu?
Která zvířata můžete najít ještě na českém venkově? Použijte slovník.
Jak se nazývá maso z kuřete, ze slepice, z králíka, z prasete, z krávy?
Jaké maso vám chutná nejvíce?
Která zvířata máte doma? Proč?
Kterého zvířete se bojíte?
Literatura a použité zdroje
JANÍKOVÁ, Věra. Osvojování cizojazyčné slovní zásoby: pedagogická, psychologická, lingvistická a didaktická východiska na příkladu němčiny jako cizího jazyka. 1. vyd. Sv. 94. Brno: Masarykova univerzita - Pedagogická fakulta, 2005. 184 s. ISBN 80-210-3877-2.
