Výuková aktivita Toto je můj soused

Popis námětu na učební činnost žáka

Aktivita Toto je můj soused je založena na porozumění textu žáka, následném rozboru a skupinové práci žáků. Žáci při ní vycházejí z rozboru textu, jeho analýzy, spojení svého názoru a názoru ostatních ve skupině a vytvoření závěru podle stanoveného zadání. Aktivita je vhodná pro výstup v předmětu Výchova k občanství. Při plnění aktivity se žáci dotýkají tematických celků Člověk ve společnosti, Člověk jako jedinec a také Mezinárodní vztahy a globální svět. Žáci dostanou do skupinek k dispozici vytištěné profily lidí, kteří se liší svým vzhledem, národností, rasou, náboženským vyznáním a další parametry. Úkolem žáků je se ve skupině dohodnout, koho by z vytvořených profilů lidí chtěli nejvíce za svého souseda a koho nejméně, uvést důvod, a poté sestavit žebříček.

Zadání. Žáci jsou při vyučovací hodině rozdělení do skupinek (5–6 žáků/skupina). Do skupinky obdrží profily, které má učitel připravené (viz ukázka). Žáci dostanou čas na to, aby si stihli profily přečíst a zanalyzovat. Následně mají za úkol se ve skupince domluvit na tom, koho by chtěli „za souseda“ nejvíce a koho nejméně, sestavit žebříček profilů od „nejlepšího“ po „nejhoršího“. Při zadávání je potřeba žákům říci, že svoje rozhodnutí musí odůvodnit a vysvětlit.

Řešení. Po uplynutí času, který mají žáci na analýzu textu a přípravu řešení, je vždy zvolen zástupce ze skupinky, který předloží rozhodnutí celé skupinky a uvede důvody. Při prezentaci by měl učitel psát rozhodnutí skupinky na tabuli (!) nebo do svých poznámek (!) tak, aby se k němu mohl při pozdějším hodnocení vrátit. Po vyslechnutí všech názorů následuje učitelova zpětná vazba a možné vysvětlení rozhodnutí u jednotlivých profilů lidí.

Reflexe a rozbor. Závěrečná část je nedůležitější pro celou aktivitu. Učitel na základě vytvořených žebříčků od žáků a samotné aktivity rozvede diskusi nad pojmy, které by měly z dané činnosti vyplynout a ke kterým chce učitel žáky „postrčit“. Jeho snahou by měla být aktivizace mentální energie žáků tak, aby sami zpracovali abstraktní pojmy, které se vztahují k negativním stereotypům ovlivňujícím chování k určitým lidem. Je nebytně důležité, aby učitel vedl diskusi žáků, a to za účelem zpracování a vyhodnocení argumentů, jež použili při aktivitě. Při reflexi a rozboru se učitel opírá o poznámky, které zapsal na tabuli (flipchart, poznámkový papír,…) při sestavování žebříčků jednotlivých skupin.

V ukázce profilů, které uvádím níže, se jedná o otázku rasismu, xenofobie, stereotypu, předsudku, tolerance a respektu. Přitom poslední dva pojmy se dají použít i pro ukázku práce ve skupině, kterou žáci předváděli při sestavování žebříčku. Všechny pojmy, na které se učitel zaměří při reflexi, by měly být tematicky relevantní s výše uvedenými očekávanými výstupy. Lze samozřejmě upozornit na mezipředmětové vztahy (u profilů například zeměpis), ovšem stále v návaznosti na vytyčený cíl aktivity.

Při hodnocení aktivity a jejím rozboru je potřeba, aby učitel byl připraven na to, že mezi skupinkami nebo i mezi žáky může dojít k ostřejší výměně názorů. Učitel musí tyto reakce vhodně regulovat a měl by být schopen odhadnout míru, kterou by měli žáci při diskusi dodržovat. Je vhodné žákům připomenout, že diskuse se řídí nějakými pravidly a popřípadě si je s žáky stanovit (to vše před zahájením aktivity!). V návaznosti na diskusi a vysvětlení pojmů, je potřeba, aby žákům sdělil, že aktivita tzv. „nemá vítěze“ a ani žádné „správné řešení“. Záleží na názoru každého z nich a je potřeba se naučit přijmout rozdílný názor každého z nás, čímž se opět vracíme k již zmiňovaným pojmům, konkrétně k toleranci. Délku diskuse určuje učitel, samozřejmě záleží na časovém vymezení dle rozvrhu vyučovacích hodin, ale pokud diskuse plyne a žáci vytváří další dotazy k tématu, není ji třeba předčasně ukončovat.

Ukázka profilů:

• Kim VanPa – žena, Asiatka, Vietnamka, prodavačka ve Večerce. Narozená v České republice. Žije s manželem a dvěma dětmi.
• Jožo Krop – muž, Rom, narozený v České republice. Pracuje jako stavební dělník. Je nezadaný. Sukničkář, ženy se u něj střídají každý den.
• Nat Uzkovičová – žena, narozená na Ukrajině. Servírka. Žije s přítelem a domácím mazlíčkem. Velmi temperamentní, angažuje se v různých organizacích a projektech.
• Irena Horká – žena, narozená v ČR. Pracuje jako úřednice na statistickém úřadě. Žije sama se svými dvěma psy. Velice energická a egoistická, do všeho strká svůj nos a všem stále radí.
• John May – muž, černoch, narozený v Jihoafrické republice. Pracuje jako lékař. Má homosexuálního partnera, se kterým žije.
• Osi Ogato – muž, narozený v Japonsku. Žije sám a pracuje ve směnárně. Ve volném čase vyučuje japonštinu. Nadevše miluje bojová umění.

Komentář z pohledu vzdělávacího oboru

Aktiva má u žáka za úkol podpořit rozvoj čtenářské gramotnosti, schopnost porozumět textu a vyvodit na jeho základě závěry, které potom musí prezentovat a podpořit argumenty. Vytvořené profily jednotlivých osob jsou vhodné pro předmět Výchova k občanství. Žáci se v rámci aktivity setkávají s pojmy jako tolerance/respekt, stereotyp/předsudek, rasismu/xenofobie. Pojmy, jež znají i z běžného života, ale mnohdy aniž by věděli, co přesně znamenají. K uvědomění si významu slouží závěrečná část aktivity vysvětlení a rozbor, kdy učitel probírá s žáky již zmiňované pojmy. Důležité je zmínit také to, jak se žákům pracovalo ve skupině, podle čeho a koho sestavovali žebříček jednotlivých profilů, jak probíhala prezentace jednotlivých názorů každého žáka atd.

Úkolem aktivity je kromě rozvoje čtenářské gramotnosti, podpořit u žáků dovednost vytvořit si vlastní názor a dokázat ho ostatním prezentovat. Nedílnou součástí aktivity je spolupráce ve skupině, žáci prezentují vlastní názory a, díky zadání, musí najít kompromis (!) a domluvit se na společném řešení. Slůvko „musí“ se v tomto případě muže zdát jako přehnané, jelikož mezi žáky při této aktivitě nemusí vždy dojít ke konsenzu. Pojmenování důvodů, proč to není možné, může být také „správný výsledek“. Sloveso „musí“ zařazuji do textu po zkušenostech s touto aktivitou ze školní praxe. Zájem žáků je nejen o aktivitu, ale v mnoha případech i o „život“, opravdu hodně vlažný, tudíž jim je potřeba podat první impuls direktivně. Mohlo by se totiž stát, že pokud budou žáci apatičtí, aktivitu zavrhnou hned na začátku se slovy: „My se nemůžeme domluvit, nejde to.“ V té chvíli aktivita ztratila smysl, protože se žáci o vytvoření žebříčku ani nepokusili. Pokud to prohlásí po 10 minutách spolupráce a společného úsilí, je to už vhodné do diskuse, jak jsem zmiňoval výše.

Na místě jsou pojmy jako tolerance a respektování názoru druhých, tedy pojmy, které si se žáky učitel následně při hodnocení aktivity může vysvětlit a objasnit. Dle situace ve třídě je možné přidat i další pojmy, vždy je stěžejní propojit je jednak s aktivitou, zároveň s jejich každodenním životem. Aktivitu lze v neposlední řadě vnímat jako aktivizační a učitel ji může použít k získání pozornosti a podnícení zájmu žáků k danému tématu.

Komentář z pohledu gramotností

Aktivita rozvíjí čtenářskou gramotnost.

Čtenářská gramotnost. Aktivita u žáka rozvíjí čtenářskou gramotnost. Žák v textu nachází informace, kterým se snaží porozumět, zanalyzovat je a následně přednést svůj názor s odkazem na daný text. Po rozboru textu žák porovnává různé možnosti a hledá řešení, a to nejen s ohledem na obsah čteného, ale také s přihlédnutím ke svému názoru, svým hodnotám. Žák by měl být schopný smysluplně představit své stanovisko a podepřít ho argumenty. Nedílnou součástí aktivity rozvíjející čtenářskou gramotnost je také spolupráce ve skupině, respekt k názorům spolužáků, ať už na základě jejich názorového přesvědčení nebo uchopení a porozumění textu.

Reflexe

Aktiva byla několikrát vyzkoušena v praxi, a to především u žáků 2. stupně ZŠ (přesně 8. a 9. třída). Byla zaznamenána pozitivní zpětná vazba, žáci pracovali ve skupině, uměli se postavit k řešení problému čelem a téměř vždy došli ke shodě a byli schopni prezentovat řešení problému. Další pozitiva byla, že žáci chápali důležitost pojmů (xenofobie, rasismus, stereotypy,...), které z aktivity měli lépe pochopit, uvědomovali si jejich důležitost, a to nejen z pohledu školní výuky, ale také s přesahem do běžného života. Byli schopni přidat i vlastní zkušenosti s těmito tématy (buď přímo osobní zkušenost, nebo alespoň zprostředkovanou).