Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Výuka metodou CLIL
4,0 (3 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Významové a obsahové pojetí nové metody výuky cizích jazyků a její možná implementace do školních vzdělávacích programů.
CLIL (Content and Language Integrated Learning, tj. obsahově a jazykově integrované učení) patří k významným kurikulárním trendům současného evropského školství, a je jednou z možných strategií dvojjazyčného vzdělávání. CLIL se stal pevnou součástí české jazykové politiky na základě dokumentu Evropské unie pod názvem Podpora jazykového vzdělávání a lingvistické rozmanitosti: Akční plán 2004 - 2006. Dokument předpokládá, že obsahově a jazykově integrované učení se bude podílet na cílech Unie v oblasti jazykového vzdělávání především tím, že žák si bude moci na hodině bezprostředně ověřit nově nabyté jazykové dovednosti a posílí tím tak své sebevědomí pro další studium jazyka.
CLIL plně integruje výuku učiva jak daného předmětu, tak i cizího jazyka. CLIL má výrazný interdisciplinární charakter, kdy dochází k propojení jazykové výuky a vyučovaného předmětu. Jazyk je prostředkem pro výuku vzdělávacího obsahu, a ten se naopak stává zdrojem pro výuku jazyků. Názornou ukázkou výuky CLIL v České republice může být integrace angličtiny a ICT, kde ICT je prostředkem k výuce jazyka, přičemž se žák neustále učí používat nově nabyté vědomosti ve fungování ICT.
Mezi nesporné výhody CLIL patří přirozené prostředí pro výuku a rozvoj cizího jazyka. Žáci použijí cizí jazyk v naprosto přirozeném prostředí, a ne v uměle vykonstruovaných situacích tak, jak se děje v hodinách cizího jazyka. Jsou lépe motivováni a jsou zároveň účastni bezprostředního použití jazyka. Hodina jednoho nejazykového předmětu umožní tak nenásilné osvojování si cizího jazyka.
Výuka metodou CLIL je dost často nesprávně interpretována jako výuka nejazykového předmětu v cizím jazyce nebo jako výuka jazyka na základě témat z odborných předmětů, tj. na základě mezipředmětových vztahů. V prvním případě jde o bilingvní, resp. cizojazyčnou výuku nejazykového předmětu, při které je u žáků nezbytným předpokladem znalost cizího jazyka. Cílem takové hodiny není získat primárně nové znalosti v cizím jazyce, ale především v nejazykovém předmětu, nabízené prostřednictvím cizího jazyka. Ve druhém případě jde o mezipředmětové vztahy; kde učitel využívá znalostí žáků z nejazykového předmětu k výuce slovní zásoby, gramatických a lexikálních jevů cizího jazyka. V tomto případě není cílem hodiny získat nové znalosti v nejazykovém předmětu.
Z metodologického hlediska je zásadní rozdíl mezi jazykovou výukou a vyučováním nejazykových - odborných předmětů v cizím jazyce. Jazykové vyučování je v převážné míře zaměřeno na procvičování čtyř dovedností (čtení, poslech, mluvení a psaní). Ve vyučování nejazykového předmětu jsou tyto čtyři dovednosti prostředkem k získání nových informací a k demonstraci pochopení. Právě tato dovednost - jednat v cizím jazyce v různých situacích - může být považována za největší výhodu CLIL především pro budoucí povolání žáků. Žáci se neučí jazykovým znalostem, které možná někdy později použijí, nýbrž znalostem, které aplikují bezprostředně.
V počátcích výuky cizího jazyka je vhodné, aby žáci měli samostatné hodiny cizího jazyka a nanejvýš jednu hodinu výuky metodou CLIL. S přibývajícími znalostmi je možné vzdělávací obsah cizího jazyka plně integrovat s jedním nebo více nejazykovými předměty.
Na 1. stupni ZŠ je CLIL obvykle vyučován třídními učiteli, na 2. stupni ZŠ může CLIL vyučovat učitel s aprobací cizího jazyka nebo s aprobací vybraného integrovaného nejazykového předmětu, nebo nejlépe s aprobací cizího jazyka a vybraného nejazykového předmětu. Je také možné, aby CLIL vyučovali dva učitelé, jeden s aprobací cizího jazyka, druhý s aprobací vybraného nejazykového předmětu; mohou se střídat během jedné vyučovací hodiny nebo po jednotlivých hodinách.
Integrovaná výuka cizího jazyka a nejazykového předmětu představuje z hlediska obsahu vymezení výstupů zohledňujících očekávané výstupy integrovaných částí obou vzdělávacích oborů. Z hlediska časové dotace představuje tato integrace buď spojení hodinové dotace do jednoho vyučovacího předmětu, pokud bude integrován veškerý obsah cizího jazyka a nejazykového předmětu, nebo spojení částí hodinových dotací obou předmětů pro integrovaná (částečně integrovaná) témata a zachování samostatné dotace obou předmětů pro témata, která nebudou integrována (budou částečně integrována).
Příklady možného rozdělení časové dotace při výuce předmětů v rámci vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (Prvouka apod.) a Anglického jazyka metodou CLIL:
| 1. stupeň | |||||
| Vyučovací předmět | 1. roč. | 2. roč. | 3. roč. | 4. roč. | 5. roč. |
| Anglický jazyk | 0 | 0 | 3 | 2 | 1 |
| Prvouka | 1 | 2 | 2 | ||
Celková hodinová dotace na 1. stupni pro Anglický jazyk (9 hodin) a pro Prvouku (12 hodin) zůstává zachována.
Příklad časové dotace pro vybrané předměty bez CLIL:
| 2. stupeň | ||||
| Vyučovací předmět | 6. roč. | 7. roč. | 8. roč. | 9. roč. |
| Anglický jazyk | 3 | 3 | 3 | 3 |
| Fyzika | 0 | 2 | 2 | 2 |
| Chemie | ||||
Příklad časové dotace pro vybrané předměty se zařazením výuky CLIL:
| 2. stupeň | ||||
| Vyučovací předmět | 6. roč. | 7. roč. | 8. roč. | 9. roč. |
| Anglický jazyk | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Fyzika | 0 | 2 | 1 | 2 |
| Chemie | ||||
Cizí jazyk nemusí být integrovaný do nejazykového předmětu ve všech ročnících 1. nebo
2. stupně ZŠ. Základní odborná slovní zásoba daného vyučovacího předmětu se v každém ročníku opakuje, žáci získají základní znalosti v terminologii daného předmětu během jednoho školního roku. Jak výše uvedená tabulka naznačuje, cizí jazyk může být integrován v každém ročníku do jiného nejazykového předmětu, čímž se žákům rozšíří základní terminologie na několik předmětů. Gramatické jevy a komunikační situace lze zařadit do kterékoliv hodiny, nejsou vázány na konkrétní předměty. Je ale nutné, aby tato integrace do různých předmětů měla smysl zejména pak vzhledem k jejich vzdělávacímu obsahu i vzdělávacímu obsahu cizího jazyka.
Další možností je integrovat vzdělávací obsah cizího jazyka do více nejazykových předmětů v jednom ročníku. Je třeba dbát při tom na to, aby se žádná část vzdělávacího obsahu cizího jazyka neopomenula (opakovat se může) a byla integrována v logickém sledu do vybraných nejazykových předmětů.
Ještě náročnější verzí metody CLIL je integrace dvou cizích jazyků do různých nejazykových předmětů. Například v 8. ročníku je integrován vzdělávací obsah Anglického jazyka a Dějepisu a Německého jazyka a Zeměpisu. V 9. ročníku by to bylo naopak. Zmírněním této varianty je, že si žáci mohou volit mezi integrovaným předmětem, tj. s výukou metodou CLIL a samostatnými předměty, tj. výukou cizího jazyka a nejazykového předmětu zvlášť. V tomto případě se musí dohlédnout na to, aby žáci prošli celým vzdělávacím obsahem obou předmětů.
Polovina (třetina) žáků 8. ročníku má 1 hodinu výuky Dějepisu, 2 hodiny integrovaného Dějepisu a Anglického jazyka, 2 hodiny samostatného Anglického jazyka. Druhá polovina (2/3) má 2 hodiny samostatného Dějepisu a 3 hodiny samostatného Anglického jazyka. Sejdou se spolu na jedné hodině Dějepisu, Anglický jazyk, který je stejně dělený, má každá skupina samostatně.
Polovina (třetina) žáků 8. ročníku má 1 hodinu výuky Zeměpisu, 2 hodiny integrovaného Dějepisu a Německého jazyka, 2 hodiny samostatného Německého jazyka. Druhá polovina (2/3) má 2 hodiny samostatného Zeměpisu a 3 hodiny samostatného Německého jazyka. Sejdou se spolu na jedné hodině Zeměpisu, Německý jazyk, který je stejně dělený, má každá skupina samostatně. V 9. ročníku je to naopak.
Místo Zeměpisu a Dějepisu je vhodnou kombinací Matematika/ICT, nebo taky Matematika/Fyzika (těžší varianta) anebo Matematika/Tělesná výchova (lehčí varianta). Hodně náročné by bylo kombinovat Chemii a Fyziku s dvěma jazyky, nejlépe na škole, kde výuka Dalšího cizího jazyka na škole začala již v 6. ročníku.
Pokud se škola rozhodne zapojit do výuky metodu CLIL, je nutné splnit několik podmínek:
| třída | skupina | učitel/ka AJ | učitel/ka Ze | učitel/ka Dě | učitel/ka CLIL |
| 6a | 1 | vyučující A | vyučující E | vyučující G | vyučující X |
| 2 | vyučující B | vyučující X | |||
| 7a |
Vyučující X může být jeden z učitelů A - D nebo zcela jiný učitel, který je kvalifikovaný na AJ i na nejazykový předmět.
Samotná metoda může mít různé podoby. Nejběžnější jsou tři:
1/ Vzdělávací obsah cizího jazyka je zaměřen na slovní zásobu tematicky spojenou s nejazykovým předmětem. Osvojování učiva a formulování úkolů nejazykového předmětu je vedeno v češtině. Pokyny na hodině jsou střídavě v českém a cizím jazyce.
2/ Osvojování učiva a formulování úkolů nejazykového předmětu je vedeno v českém jazyce, informace hledají žáci v cizojazyčném textu, odpovědi žáci formulují česky. Pokyny na hodině jsou v cizím jazyce. Gramatické jevy, slovní obraty, jazykové styly a textové útvary cizího jazyka učitel vysvětluje česky.
3/ Osvojování učiva a formulování úkolů nejazykového předmětu je vedeno v cizím jazyce, žáci odpovídají v českém i v cizím jazyce, materiály mohou vyhledávat v obou jazycích. Gramatické jevy cizího jazyka vysvětluje učitel česky i v cizím jazyce, se slovními obraty, jazykovými styly a textovými útvary seznamuje žáky v cizím jazyce, případně objasní v mateřštině.
Vyvrcholením metody CLIL je výuka nejazykového předmětu v cizím jazyce s tím, že žáci ovládají odborné pojmy nejen v cizím jazyce, ale i ve své mateřštině.
Školy v České republice se už léta potýkají s nedostatkem kvalifikovaných učitelů cizího jazyka. Podmínky v našich školách pro zavedení výuky metodou CLIL jsou těžší, než jaké jsou například v západní či severní Evropě. Z tohoto důvodu bude nutné přistoupit k takové výuce po krůčcích a s rozmyslem. Nebude možné vyučovat metodou CLIL v plném rozsahu cizího jazyka a nejazykového předmětu.
Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti, Akční plán 2004 - 2006, Sokrates, Praha 2004
Content and Language Integrated Learning (CLIL) at School in Europe, Eurydice European Unit, Eurydice, 2006
MEHISTO, Peeter, MARSH, David, JESUS, María: Uncovering CLIL: Content and Language Integrated Learning in Bilingual and Multilingual Education, Macmilan Education, Oxford, 2008
Bilingual education: Some Policy Issues, Language Policy Division, Council of Europe, Strasbourg, 2003
BYRAM, Michael, BARRÉ de MINIAC, Christine, HAMMAN, Marcus, SMIDT, Jon: Language Across the Curriculum in Primary Education, Three case studies and implications for a European „Framework", Language Policy Division, Council of Europe, Strasbourg, 2007
DELLER, Sheelagh, PRICE, Christine: Teaching Other Subjects Through English, Oxford, Oxford university Press, 2007
www.youtube.com/watch?v=TGnkEMjBg4g
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
| 1 |
| Integrace AJ a Prvouky (CLIL) | 0 | 0 | 1 (0+1) | 2 (1+1) | 4 (2+2) |
| 0 |
| 0 |
| 2 |
| 2 |
| Přírodopis | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Zeměpis | 2 | 2 | 1 | 0 |
| 0 |
| 0 |
| 2 |
| 1 |
| Přírodopis | 2 | 1 | 2 | 2 |
| Zeměpis | 1 | 2 | 1 | 0 |
| Integrace AJ a předmětů VO Člověk a příroda (CLIL) | 3 (2+1) AJ+Ze | 3 (2+1) AJ+Př | 3 (2+1) AJ+Fy | 3 (2+1) AJ+Che |
| vyučující C |
| vyučující F |
| vyučující H |
| vyučující X |
| 2 | vyučující D | vyučující X |