Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Výsledky vzdělávání žáků a studentů - charakteristika oblasti
2,0 (1 hodnocení)
Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
O tom, co v sobě zahrnuje oblast autoevaluace <i>Výsledky vzdělávání žáků a studentů</i>.
Výsledky vzdělávání jsou jednou z nejdůležitějších oblastí, kterých by se vlastní hodnocení školy mělo týkat. Význam této oblasti je ještě zvýrazněn autonomií škol při vytváření školních vzdělávacích programů, a to v následujících souvislostech:
Pro hodnocení výsledků vzdělávání je tedy důležitá:
V obecné rovině vychází ŠVP z RVP. Škola musí usilovat o dosažení cílů stanovených školským zákonem (§ 2, odst. 2) i RVP. Tyto cíle by měly být v ŠVP dále specifikovány, upřesněny, rozšířeny.
Přesnější specifikace cíle znamená možnost evidentnějšího postupu ověření jeho dosažení.
O dosažení cíle obecnějšího charakteru lze usuzovat na základě zobecnění informací o dosažení cílů dílčích. Dále lze v případě posuzování dosažení obecných cílů volit i cestu přímé prezentace produktů činností žáků a spoléhat se tak na nepochybnost určitých dovedností (zde možná i kompetencí), kterými žáci musí disponovat, aby dosáhli prezentovaných výsledků.
Za obecné cíle vzdělávání lze v tomto smyslu považovat nejen cíle ze školského zákona, ale i klíčové kompetence z RVP.
Určitým mezistupněm je specifikace klíčových kompetencí v RVP.
Teprve očekávané výstupy u jednotlivých vzdělávacích oborů jsou jasnou specifikací. Tyto výstupy jsou ověřitelné. Navíc jsou tyto výstupy na konci 5. ročníku a 9. ročníku závazné.
Cíle v ŠVP by tedy měly být rovněž specifikovány až na úroveň školních očekávaných výstupů, které musí být formulovány tak, aby byly ověřitelné. Ověřitelnost znamená, že existují úkolové situace, které lze postavit jako podněty pro žáky. To, jak se žák s určitým typem úkolových situací umí vypořádat, napovídá, zda dosáhl či nedosáhl stanoveného cíle.
Teprve ověřením skupiny očekávaných výstupů spolu s výsledky z komplexnějších úkolů k řešení, kdy je potřeba souhry více schopností a dovedností, lze usuzovat na dosažení dílčích aspektů klíčových kompetencí a dále pak na dosažení klíčových kompetencí jako takových.
Tento způsob ověřování musí být systematický, aby nedocházelo ke zjednodušeným zobecňováním o dosahování klíčových kompetencí tehdy, když si žák jednorázově poradí s nějakým dílčím úkolem. Tento způsob musí být i transparentní, aby byl přesvědčivý.
Pro vlastní hodnocení školy je důležité nejen stanovení cílů a jejich specifikace, ale i míra jejich dosažení u žáků a studentů. Je potřeba si stanovit, které cíle musí být dosaženy všemi žáky a ke kterým cílům jsou všichni žáci společně vedeni a míra jejich dosažení je pro žáky individuální. Toto je důležité při hodnocení dosažených výsledků vzdělávání ve škole.
Příklady metod zahrnujících v sobě úkolové situace, prostřednictvím kterých lze získávat evidenci o dosažení stanovených cílů vzdělávání:
Nejedná se o úplný a nepřekrývající výčet. Tyto příklady jsou spíše pro inspiraci. Každá metoda s úkolovými situacemi má své výhody, ale i svá omezení. Některé nám přinášejí přesnější výsledky o některých dílčích aspektech klíčových kompetencí (didaktické testy), jiné nám mohou napovědět více o dosažení klíčových kompetencí jako takových (skupinový žákovský projekt), ale s větší mírou spekulativnosti. Při hodnocení výsledků vzdělávání je proto vhodné používat více způsobů ověřování dosažení stanovených cílů. Rovněž je vhodné využívat k prezentaci výsledků vzdělávání i vlastní produkty činností žáků, které samy o sobě - a často nejvýmluvněji - přesvědčují o tom, co žáci umí. V této souvislosti se hovoří o žákovském portfoliu (či osobní složce žáka) jako nástroji systematické evidence výsledků vzdělávání u jednotlivých žáků.
K tomu, aby mohly být zjištěné výsledky vzdělávání využívány pro vlastní hodnocení školy, je potřeba je formalizovat (známky, body, slovní hodnocení…), systematicky evidovat a po určitém čase i vyhodnocovat. Teprve vlastní vyhodnocení systematicky evidovaných výsledků vzdělávání, včetně stanovení cílů v této oblasti pro další období, lze považovat za smysluplnou součást vlastního hodnocení školy. Pouhá evidence výsledků vzdělávání (např. kolik žáků mělo jaké známky) je z tohoto hlediska spíše monitoringem vzdělávacích výsledků. Bez monitoringu však nelze vlastní hodnocení školy realizovat.
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.