Výlet za dinosaury

2. Průpravná část – rozcvička (např. s míčem), viz příloha.

3. Hlavní část – překážková dráha – při překážkové dráze odříkám dětem párkrát básničku, kterou si mohou zapamatovat, když se mnou budou předříkávat.

- přeskakujeme kaluže (obruče)
- plazíme se bahnem mezi fosíliemi (žíněnky)
- skrze jeskyni plnou hmyzu (tunel)
- vylezeme na tu nejvyšší sopku (přelézačka, žebřiny)
- po čtyřech pochodujeme a hledáme si skrýš (lano na zemi)

Brontosaurus byl maxiplaz,

mnohem větší než každý z nás!

Žil dávno, před miliony let,

všechno co rostlo, téměř sněd.

Tělo jako pohádkový drak,

někteří velcí až do oblak.

Dlouhé drápy a ostré zuby,

že rychle běhali, se chlubí!

Pračlověci byli pro ně malí.

Slyšet dinosaury bylo z dáli.

V džungli a bažinách domov měli,

dlouhá léta – dokud nevymřeli.

Zdroj: http://www.predskolaci.cz/brontosaurus-z-praveku/9672

Pobyt venku

Chcete si připadat jako archeologové/paleontologové?
Chtěli byste si tuto profesi vyzkoušet doopravdy? 

- do pískoviště schováme různé předměty a necháme je děti vykopat

- (předem si připravíme) do nádob nasbíráme hlínu, do ní zahrabeme figurky dinosaurů – například: zalejeme vodou, udusáme a necháme zaschnout – děti poté vyhrabávají figurky z hlíny, oprašují zkameněliny pomocí štětečků

- za příznivého počasí si můžeme zkusit odlít stopy ze sádry

Hledáme dinosaury

Po místnosti poschováváme obrázky dinosaurů, přitom dětem povídáme zajímavosti.

Každý obrázek souvisí s jiným dinosaurem.

Název dinosaurům vymyslel anglický vědec Richard Owen v roce 1841. Tehdy byla objevena spousta velkých zkamenělých kostí. 

Všichni patřili k plazům, byli kožovití, šupinatí, měli plíce, jejich mláďata se líhla z vajec. Neuměli plavat ani létat, žili na souši a v mělkých močálech. Rostliny kolem nich byly obrovské – přeslička, palma s jehličím, mechy apod...
Dinosauři na Zemi žili asi 150 milionů let, během svého vývoje dosáhli neuvěřitelné rozmanitosti tvarů a velikostí. Byli tehdy dvounozí predátoři, pomalí čtyřnozí i opancéřovaní býložravci.
Jeden z nejstarších – Plateosaurus – byl dlouhý asi 8 metrů, dovedl se vzepřít na zadních, a tak dosáhl na listy na stromech.
Jeden z nejmenších – Compsognauthus – byl dlouhý jen 60 cm, nejdelší na něm byl jeho ocas, těžký byl asi jako slepice, živil se hmyzem a rychle běhal.
Jeden z nejdelších býložravců – Diplodocus – dosahoval až 36 metrů, ale polovinu z ní zabíral dlouhý bičovitý ocas, byl štíhlý, lehce stavěný a vážil až 30 tun.

Jeden z nejdravějších – Gallimimus – patřil k největším „pštrosím“ dinosaurům, měl obrovské oči, dlouhé nohy a uštvával svou malou kořist, jako byly ještěrky a létající hmyz.
Jeden z nejdravějších – Allosaurus – byl dlouhý 12 metrů, měl dýkovité zuby velké jako dlaň dospělého člověka.
Když zahyne rostlina nebo zvíře, může se stát několik věcí. Tělo mohou sežrat jiná zvířata, nebo se pomalu rozloží. Někdy však voda spláchne jeho zbytky do řeky nebo do jezera, kde je pokryje bahno. Jindy jsou pochovány v poušti pod navátým pískem. Postupem času se hromadí stále více bahna či písku, které zbytky stlačují, až se nakonec změní v horninu – zbytky se stávají zkamenělinami (fosiliemi). Utváření zkamenělin trvá tisíce let. Měkké části těla (kůže, žaludek, svalu) se zpravidla v zemi rychle rozloží, nestačí zkamenět. Zachovají se tvrdé části – zuby, kosti, ulity.
Paleontologové (odborníci na zkameněliny) pracují v terénu i v laboratořích.

http://froddy.fanyart.com/ukazky.php?ukazka=1 – odkaz na pohádku

obrázky dinosaurů – viz příloha

Reflexe

Po absolvování této lekce děti další týden kreslily dinosaury, všelijaké dinosaury, také si říkaly dinosauřími jmény. Dětem se tedy podle mého tato lekce velice líbila. Byla naučná a zábavná.