Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Vyjmenovaná slova po P a S
Příspěvek nabízí různé aktivity (přikládání karet, luštění rébusů, zraková paměť) na procvičení vyjmenovaných slov po P a S. Materiál je vhodný nejen pro frontální výuku v běžné třídě, ale i pro práci s žáky se specifickými poruchami učení – dyslexie a dysortografie.
Materiál nabízí různé aktivity pro procvičení vyjmenovaných slov po P a S. Cílem je využití jiných technik než jen doplňování měkkého či tvrdého i/y do cvičení. Žáci manipulují s kartami, luští rébusy, doplňují správné i/y se zrakovou oporou o tabulku vyjmenovaných slov apod.
Každý žák může pracovat se svým materiálem, některé úkoly jsou vhodné pro práci ve dvojici nebo pro skupinovou práci.
V běžné základní škole je doporučeno materiál využít ve 3. ročníku. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysortografie), je tento materiál možné používat ve 3. (4.) ročníku.
Vyjmenovaná slova po P
1. Žáci čtou hlasitým čtením text z pracovního listu, např. metodou, kdy každý žák čte jednu větu.
Text mohou číst (méně hlasitým čtením) také dvojice žáků a střídat se po větě, nebo individuálním tichým čtením.
Obměna: Učitel text přepíše na tabuli, zobrazí na plátně či interaktivní tabuli, nebo vytiskne a připevní na tabuli. Poté žáci procvičují hlasité čtení na delší vzdálenost.
O Pavlovi
Pavel je pyšný na svoje známky ve škole. Dnes však jde polní cestou ze školy domů a zpytuje svědomí. Py
Materiály ke stažení
Diskuze (2)
Archivní diskuze převzatá z rvp.cz. Přidávání nových komentářů není k dispozici.
- Alžběta Peutelschmiedová7. 3. 2015
Upřímně lituji děti, které se na 1.stupni ZŠ musejí zabývat výše uvedeným textem. Silně mi připomíná jeden článek z čítanky 50.let, údajně z pera Klementa Gottwalda (Do školy jsem chodil velmi rád....). Jako recesi by ten text mohli vzít ti starší. Tu vyučovací hodinu bych chtěla vidět! Je úsměvné číst věty " ...jde polní cestou ze školy domů....uvědomil si krásu přírody kolem sebe...". Závažnější je další fakt. Doporučuji vyhledat si výsledky výzkumů prof.Macurové. Zpracovala úroveň porozumění českým slovům u studentů gymnázií. I ti by si horko těžko poradili s výrazy " zpytuje...pyká...rozčepýřený...pysk...klopýtl...do pýru...v postroji...zapýřil se". Doporučit takový text pro práci s dětmi s diagnostikovanou dyslexií nebi dysgrafií je už úplně mimo jakékoli nejen odborné pedagogické pojetí. Proč u takového textu - a pojetí výuky - vůbec plýtvat metodickými pokyny? Jsme na tom ve školách opravdu tak špatně? Něco kladného na závěr: Vícekrát jsem doporučila pozornosti nejen učitelů Veselé diktáty Jiřího Dědečka (Albatros, 2002). Vzít z nich nějakou tu větu (včetně doplňujícího komentáře) - to je opravdu "jiná káva".
- Petra Pšeničková27. 4. 2015
Paní Peutelschmiedová, z vašeho komentáře mi plyne poučení vyhledávat zajímavější texty, pravdou je, že jsem četla již zajímavější příběhy. Co se týče výrazů: zpytuje, pyká, rozčepýřený, do pýru apod. - to mě váš názor překvapuje. Protože bohužel tato vyjmenovaná slova a jím příbuzná jsou v osnovách 3. třídy i vyšších ročníků. Naopak žáci s diagnozou dysortografie mají s jejich používáním obvykle největší potíže. A není divu, je to skutečně obtížné leckdy i pro dospělého. Neměla by pak otázka znít spíše tak: "Je nutné, aby si žáci učili zpaměti vyjmenovaná slova,o kterých leckdy ani dospělý neví, co znamejí? A pak stejně pohořeli na tom, že nepoznají slovo příbuzné?" Jde o to, žákům toto nelehké učivo nabídnout jinou formou. Bohužel z nezáživného nebo dokonce nepotřebného leckdy zábavné neuděláte ani při dobré vůli.
