Archivní obsah
Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Doporučení ke stanovení klíčových kompetencí pro málotřídní školy doplněné ukázkami z konkrétních ŠVP.
Po zpracování kapitoly Zaměření školy by měly mít kolektivy učitelů jasno, jakým směrem napřít své úsilí. Nyní je potřeba jasně a konkrétně promyslet a zformulovat postupy, kterými budou učitelé směřovat k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků - tzn. výchovné a vzdělávací strategie.
V prvé řadě je třeba si uvědomit, že jde o strategie celoškolní. Měly by tedy konkretizovat, jaké postupy, metody a formy práce, příležitosti a aktivity budou uplatňovat (využívat) všichni vyučující školy, bez ohledu na to, jaký vyučovací předmět učí. Pro lepší srozumitelnost je vhodné formulovat je z pozice učitele. Mělo by v nich být jasně a srozumitelně vymezeno, CO a JAK budou učitelé společně uplatňovat. Tyto strategie jsou cíleně směřovány k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků a procházejí celým výchovným a vzdělávacím procesem ve škole. Byly projednány a odsouhlaseny všemi pedagogy školy, všichni je tedy budou respektovat a dle možností uplatňovat ve svém působení na žáky.
Při formulování výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy postupovaly vybrané málotřídní školy různými způsoby.
Komentář:
Škola účelně propojila cíle základního vzdělávání (uvedené v RVP ZV) s klíčovými kompetencemi. Jako spojovací můstek mezi těmito rovinami si vymezila cíle ŠVP, které blíže postihují směřování školy. Učitelé si dále položili otázku: "Jak cílů ŠVP dosáhneme?" Výsledky společných diskusí pak shrnuli do podoby společných postupů, tedy výchovných a vzdělávacích strategií. Pro konkrétní představu, jakými dovednostmi bude žák vybaven, popsali blíže každou klíčovou kompetenci z pozice žáka - co se žák učí, jakými prostředky a jaké dovednosti ovládá apod.(viz ukázka Kompetence k učení).
| Výchovné a vzdělávací strategie školy | ||
| Strategie školy vychází z devíti cílů základního vzdělávání. Těmito strategiemi škola rozvíjí cíleně klíčové kompetence žáků. Jednotlivé kompetence jsou velmi podrobně rozpracovány a zpětně ovlivňují strategie školy. Rozvíjením klíčových kompetencí žáků škola dojde prostřednictvím zvolených strategií k dosažení cílů svého ŠVP, které jsou v souladu s cíli základního vzdělávání uvedenými v RVP ZV. Klíčové kompetence jsou přílohou tohoto dokumentu. | ||
| Cíle základního vzdělávání | Cíle ŠVP | Strategie |
| Umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je k celoživotnímu učení. |
|
|
| ||
Kompetence k učení (uvedeny jsou pouze některé úseky textu)
1. soustředí se na učební činnosti
2. učí se vyhledávat a vybírat vhodné a podstatné informace, třídí je a zaznamenává
Komentář:
Netradiční zpracování uvádí nejen činnost učitelů (výchovné a vzdělávací strategie), ale v návaznosti na ně i činnosti žáků (jakými dovednostmi žák disponuje). Tím jsou vlastně zformulovány současně požadavky na úroveň klíčových kompetencí, které mají žáci dosáhnout. Na závěr každé části je uvedeno, k jakému cíli základního vzdělávání těmito postupy škola směřuje.
Výchovné a vzdělávací strategie
U: Nepředkládáme žákům hotovou odpověď, ale pomocí "fascinace problémem", návodných otázek a přirozené touhy vědět se snažíme žáky přimět k samostatnému přemýšlení, hledání vlastních odpovědí, vhodných cest (nikdy není jedna). Vyskytne-li se osobní či sociální problém ve škole či mimo ni, společně s žáky jej řešíme. Tímto předcházíme konfliktním situacím. Žáky směřujeme k postoji, že problémům lze předcházet, ale pokud se objeví, je to výzva k řešení (spolupráce, dohoda, kompromis…) a nesmí se před nimi utíkat.
Ž: V dané samostatnosti zvažujeme správná rozhodnutí, uplatňujeme svoji logiku, zkušenosti a tvůrčí myšlení, otevřenost. Jsme zvídaví, ptáme se a hledáme odpovědi sami či ve skupině. Ve dvojicích se staráme o jedno ze školních zvířat, jsme odpovědní za krmení a jeho spokojený život. Řešíme problémy s tím spojené a správné řešení si tak prakticky ověřujeme. Své názory, připomínky, ale též postřehy a zážitky i jakékoliv náměty ke škole můžeme prezentovat mimo jiné při ranní "šišce" (komunitním kruhu) nebo ve školním časopisu.
Cíl základního vzdělávání (dále ZV): Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů.
Komentář:
Velmi podrobně rozpracované výchovné a vzdělávací strategie k jednotlivým částem klíčových kompetencí. Škola nejprve uvádí úroveň klíčové kompetence, které má dosáhnout žák 9. ročníku (uvedené v RVP ZV). V rámečku pak uvádí výchovné a vzdělávací strategie (kroky), které ve škole budou uplatňovány, aby k dosažení této úrovně byli vedeni všichni žáci.
| Na konci základního vzdělávání žák: | Naše kroky vedoucí k dosažení uvedeného cíle: |
| Pracujeme s žáky různými metodami (frontální, skupinová, individuální, práce v centrech, práce na projektech). Využíváme různé způsoby učení se (pamětné, logické, činnostní, učení se individuálně, ve dvojicích, z různých zdrojů). Dáváme žákům možnost volby (samostatné práce, domácího úkolu, náročnosti práce, způsobu řešení a zpracování). |
| Umožňujeme žákům pracovat s různými zdroji informací (učebnice, knihy, ICT, média, ústní informace). Zapojujeme žáky do prací na projektech. |
| Organizujeme pro žáky činnosti, které umožní propojení vzdělávacích obsahů více vyučovacích předmětů například v projektech, výletech, kroužcích. |
Při formulování výchovných a vzdělávacích strategií bychom chtěli zdůraznit požadavek, aby strategie byly konkrétní a sledovatelné. Jedině tak budou mít učitelé možnost posoudit a zhodnotit, zda zvolené strategie skutečně rozvíjejí klíčové kompetence žáků tak, jak škola předpokládala.
Při podrobné analýze výchovných a vzdělávacích strategií ve školních vzdělávacích programech pilotních škol byly vysledovány některé často se opakující nesprávné postupy a způsoby formulací. Dále uvedený přehled je zpracován z podkladů Mgr. Zdeňka Běleckého, který se společně s dalšími odborníky podrobnými analýzami výchovných a vzdělávacích strategií zabýval. Uvádíme zde jen upravený stručný výčet těchto zjištění, abychom školám usnadnili lepší orientaci v této problematice. Podrobnější materiál se připravuje a bude k dispozici na metodickém portálu VÚP v nejbližší době.
1. V řadě případů došlo k záměně strategií za vzdělávací cíle. Např. strategie "získat pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránit" popisuje cílový stav, nikoli způsob, jak jej dosáhnout.
2. V některých případech došlo k záměně strategií za charakteristiku školy, např. v oblasti materiálních, personálních nebo organizačních podmínek nebo za ustanovení školního řádu.
3. Část strategií je de facto popisem samozřejmých povinností učitelů a vedení školy.
4. Některé strategie jsou jen připomenutím obecných principů pedagogiky a sociálního učení.
5. V řadě případů mají strategie jen deklaratorní povahu, tj. popisují, co škola zamýšlí, avšak nesdělují, jakým způsobem toho hodlá dosáhnout. Tyto strategie jsou často uvozeny slovy "učíme", "vedeme" apod. Např.:
6. Strategie jsou formulovány na diametrálně odlišné úrovni obecnosti, od jednotlivých výroků, popisujících zcela konkrétní postupy (zadáváme termínované domácí úkoly), až po ucelené pedagogické systémy (konstruktivistická pedagogika1) a koncepce (Začít spolu, Zdravá škola, Rozvoj kritického myšlení čtením a psaním, Tvořivá škola, Integrovaná tematická výuka), případně i jejich kombinace2. Tyto koncepce jsou:
a) pouze naznačeny
b) charakterizovány jen výčtem svých hlavních principů
c) stručně popsány
7. Jednotlivé strategie se značně liší svou promyšleností a výstižností.
8. Ojediněle jsou zvolené strategie výrazem nepochopení průřezovosti, nadpředmětového charakteru klíčových kompetencí (klíčové kompetence rozvíjíme především v osobnostní a sociální výchově, multimediální výchově a výchově k myšlení v evropských a globálních souvislostech).
Oblast formulování výchovných a vzdělávacích strategií je pro školy záležitost nová a náročná. Vybrat a správně zformulovat činnost, která povede k rozvíjení klíčových kompetencí žáků, vyžaduje od učitelů dostatek pedagogických zkušeností, ale i možnost seznamovat se a vyzkoušet si nové vyučovací metody a postupy vycházející z nových poznatků pedagogiky a psychologie. Školní vzdělávací program je otevřeným dokumentem a školy tedy mají možnost dle potřeby upravovat i výběr a formulace výchovných a vzdělávacích strategií podle získaných zkušeností.
1 Konstruktivistické přístupy k učení a vyučování, které chápou poznávání jako postupný proces charakterizovaný především aktivitou žáka a rolí učitele jako facilitátora žákova učení. Konstruktivistické postupy pracují se zkušeností žáků a směřují k vyšší úrovni poznávání, k rozvoji myšlení. Součástí konstruktivistických přístupů je metakognitivní učení, ve kterém si žáci uvědomují, jak se učili, co jim pomáhalo v učení a co se potřebují dál učit.
2 Uvedené strategie se ve skutečnosti neobjevují odděleně, ale vzájemně se doplňují a prolínají. Jejich prolínání zaručuje, že učitel může co nejlépe naplňovat potřeby k učení dětí mladšího školního věku (nelze rozvíjet pouze rozumovou stránku, je třeba nabízet individuální, ale i skupinovou činnost).
Tento materiál je publikován pod licencí Creative Commons – Uveďte původ – Neužívejte komerčně – Nezpracovávejte 3.0 ČR.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Zařazujeme pokusy, experimenty, výzkumy, ankety (školní i domácí), jejich vyhodnocování a formulování závěrů. |
| Společně s žáky tvoříme individuální plány ke zvládnutí úkolu, k překonání překážky. Učitelé se žáky společně hodnotí dosažené výsledky, kriticky posuzují možnosti. Zařazujeme testy Kalibro. Umožňujeme žákům účast v soutěžích (např. Klokánek, Hlídky mladých zdravotníků apod.) |
