Výchova prožitkem: Prosinec

Měsíc v souvislostech

S adventem přichází čas tajemství. Den je krátký, příroda spí, lidé bdí. Zrníčko přikryté půdou puká a rozpadá se, aby se mohl vyklubat nový klíček, zárodek nové rostliny. Vše se to děje ve skrytosti, pod zemí ve tmě. Dřív se lidé v této době soustředili na práci doma, společně se scházeli. U práce si zpívali a vyprávěli příběhy. Pokud bdíme tiše a pozorně, můžeme být svědky tajemných procesů. A dokonce máme možnost podílet se na přípravách zrození nového života. Nejen ve smyslu vánočních příprav, ale i uvnitř nás samotných. Můžeme otevřít v duši prostor pro příchod nového, pro vnitřní obnovu. Žijeme čas čekání na zázraky.

Advent je doba čekání a příprav. Symbolem čtyř týdnů je adventní věnec. Každá svíčka na adventním věnci nám může kromě čtyř adventních nedělí také připomenout jedno čtvrtletí předchozího roku, a tak dostáváme šanci projít si znovu končícím rokem a naposled rekapitulovat.

Počasí a příroda

Na stole ročního období znázorníme spící přírodu. Převahu získává v tuto dobu příroda neživá, přinášíme si tedy zvenku kameny a suché klacíky. Zelenou přírodu zastoupí větve jehličnany a jmelí. Vystavíme krystaly drahých kamenů, podobně jako Země naposledy ukazuje své poklady. Můžeme obdivovat, co Země dokáže vykouzlit. O svátku sv. Barbory  nezapomeneme přinést větvičku barborky z ovocného stromu nebo zlatého deště. V průběhu měsíce na stole postupně začneme připravovat místo pro betlém, které vyznačíme kameny, vysteleme je mechem a v závěru období doplníme o postavy svaté rodiny.

Půjdem spolu do Betléma

Téma k povídání

V době, kdy jsou noci nejdelší a nejchladnější, se jako zázrakem rodí na svět dítě. Téměř ve stejnou chvíli je od nás Slunce nejvíce vzdáleno a nastává zimní slunovrat. Na vlastní oči, na vlastní uši a vlastníma rukama vnímáme přicházející nový život, novou naději, nové světlo. Znovu se nám otevírá téma rodiny, vlastní rodiny i svaté rodiny z Betléma. Kdo všechno tehdy v Betlémě byl a proč? Jak vypadá vaše rodina? Jak se kdo jmenuje?