Vhodné učební aktivity pro výuku cizích jazyků v mateřské škole

Hlavním zdrojem mluveného slova je učitel, který je pro děti srozumitelnější než poslech nahrávky namluvený rodilými mluvčími, neboť učitel svůj projev může znovu a znovu opakovat, zastavovat se, volit tempo řeči s ohledem na schopnosti dětí, měnit tempo řeči pro lepší porozumění slyšenému. Proto by učitelé měli při výuce co nejvíce používat cizí jazyk, především jako classroom language či při vyprávění jednoduchých příběhů dle obrázků, které děti vidí apod. (Scott, Ytreberg; 1990, s. 21)

Děti si poslechem velmi rychle osvojují slovní zásobu, a to především touto cestou (Slattery, 2004):

1. náhodně, kdy si děti osvojují novou slovní zásobu a větné fráze při hře a jiných učebních aktivitách;
2. jako výsledek interakce slyšeného slova a viděného předmětu či obrázku předmětu, který učitel označuje neustálým opakováním;
3. fixováním si určitých větných frází, básniček, písniček a říkanek.

Příklady poslechových cvičení

Vybarvování obrázku

Učitel rozdá dětem omalovánky a zadává jim anglicky instrukce, jakou barvou mají jednotlivé věci vymalovat.

Seřazení obrázků ve správném pořadí

Učitel rozdá dětem obrázky, které jsou seřazeny ve špatném pořadí. Následně dětem vypráví příběh, který znázorňují obrázky. Úkolem dětí je obrázky seřadit dle poslechu příběhu do správného pořadí.

Poslech s předvídáním

Učitel vypráví nebo čte dětem jednoduchý příběh v anglickém jazyce a čtení nebo vyprávění příběhu doprovází názornými obrázky, na kterých je znázorněn děj příběhu a který mají děti odhadovat. Děti příběh poslouchají a mají za úkol odhadovat, jak děj bude pokračovat dále.

Používání tohoto cvičení při výuce anglického jazyka je efektivní, neboť jazyk je při realizaci této učební aktivity použit v reálném a smysluplném kontextu. Tato učební aktivita také proto, že děti baví, představuje dobrý stimul pro učení se cizímu jazyku. Za předpokladu, že oblíbené příběhy dětí často opakujeme, vedeme k fixaci určitých frází a slovních obratů, rozvíjíme plynulé vyjadřování v cizím jazyce, neboť pokud daný příběh děti často slyší, jsou schopny ho pak reprodukovat zpaměti.

Podobnou funkci plní také videonahrávky s jednoduchými, snadno pochopitelnými příběhy.

Poslechová cvičení ať už v podobě videonahrávky či vyprávěného příběhu by měla být maximálně deset minut dlouhá. Jazyk příběhů musí být velmi jednoduchý, pro děti snadno pochopitelný, musí se v něm vyskytovat převážně známá slovní zásoba a již dětem známé a osvojené větné fráze. (Reilly, Ward; s. 20-21, 1997)

Mluvené aktivity

Velmi těžkým cílem, který si klade každý učitel cizího jazyka, je naučit děti mluvit v anglickém jazyce. Nejúčinnější cestou vedoucí k naplnění tohoto cíle je učení krátkým větným frázím, které si děti mechanicky fixují v reálných situacích, např. používáním classroom language naučíme děti základním pokynům v angličtině (Stand up, Sit down, Make a round aj.), pomocí každodenní třídní konverzace (Good morning. How are you? What is your name?). Mnoho nových větných frází a slov se děti naučí díky zpívání písniček či recitování bániček, neboť pro děti je přitažlivější (a tím i lépe zapamatovatelný) text rýmovaný nebo zpívaný.

Pomocí básní a písní si snadněji osvojí také správný přízvuk, intonaci a rytmus jazyka. Vhodnou písní pro tuto věkovou kategorii je kupříkladu všem známá píseň London Bridge is falling down:

„London Bridge is falling down,
Falling down, falling down,
London Bridge is falling down,
My fair lady.“

... či známá pohybová píseň If you are happy and you know it, clap your hands:

„If you are happy and you know it, clap your hands,
If you are happy and you know it, clap your hands,
If you are happy and you know it, and you really want to show it,
if you are happy and you know it, clap your hands.

If you are sad and you know it, wipe your eyes,
If you are sad and you know it, wipe your eyes,
If you are sad and you know it, and you really want to show it,
If you are sad and you know it, wipe your eyes.

If you are angry and you know it, stamp your feet,
If you are angry and you know it, stamp your feet,
If you are angry and you know it, and you really want to show it,
If you are angry and you know it, stamp your feet.“

Písně můžeme propojit s pohybovou aktivitou dětí. Kupříkladu si můžeme zatančit píseň Ring a ring a rosies, která má několik verzí a která se tančí podobně jako česká píseň Kolo, kolo, mlýnský. Píseň se tančí tak, že se děti drží v kruhu a točí se dokola; při slovech All fall down případně ve druhé verzi We're all tumbled down, si děti sednou na zem.

Uvádíme obě dvě verze písně:

1. Ring a ring a rosies,
A pocket full of posies.
Hush!Hush!Hush!Hush!
All fall down. (Delamar, 2001)

2. Ring-a-ring-a-roses,
A pocket full of posies;
Ashes! Ashes! We're all tumbled down. (Greenaway, 2007)

Otázkou, která trápí učitele cizího jazyka je používání jazyka mateřského ve vyučovacích hodinách cizího jazyka. V mnoha publikacích je uvedeno, že mateřský jazyk by ve výuce anglického jazyka neměl být používán.

Souhlasíme, že pokud se jedná o výuku malých dětí, pak je třeba vést co nejvíce výuky v anglickém jazyce, ale jen tam, kde to jde (tomu, co je řečeno, musí děti rozumět). Učitel by měl proto používat angličtinu tam, kde si je jist, že děti řečenému porozumí nebo že dokáže pantomimicky, pomocí obrázku, předmětu či gestikulace vysvětlit dětem, co říká. Pokud potřebuje učitel s dětmi domluvit složitější pravidla či jim chce sdělit složitější pokyny k učební aktivitě, které učitel není schopen vysvětlit pomocí pantomimy, gestikulace, předmětu, obrázku apod., pak je třeba použít jazyk mateřský.

Také není na místě dětem zakazovat používání mateřského jazyka při výuce jazyka cizího, neboť takováto situace by pro ně byla příliš stresující, vedla by k jejich umlčení a mohla by představovat demotivační prvek v učení.

V předškolním věku není na místě používat pouze cizí jazyk, neboť pro každého jedince je začátek učení se cizímu jazyka traumatický zážitek a obzvláště u dětí bychom měli začít pozvolna. Pokud by na děti bylo mluveno pouze cizím jazykem, kterému nerozumí, tato situace by pro ně mohla představovat spíše děsivou zkušenost.

Proto je dobré při výuce používat mateřský jazyk, který učitel propojuje s používáním krátkých a jednoduchých větných frází v cizím jazyku prostřednictvím tzv. classroom language, v souvislosti s učebními aktivitami, při kterých učitel dětem vypráví či čte jednoduché příběhy, při krátkých konverzacích s dětmi, které vede učitel či maskot (loutka), v souvislosti s učením básniček, písniček, krátkých divadelních scének, jako součást didaktických her, při kterých používáme slova či větné fráze v cizím jazyce apod.

Učebním aktivitám, při kterých děti musí mluvit anglicky, bychom měli věnovat zvýšenou pozornost a intenzivně a systematicky je používat ve výuce, neboť představují jedinou příležitost, kdy děti mluví anglicky. Tak do výuky pozvolna zapojujeme čím dál více slov a větných frází, kterým však již děti rozumějí.

Literatura a použité zdroje

SCOTT, Wendy. A; YTREBERG, Lisbeth H. Teaching English to Children. New York: Longman, 1990.

SLATTERY, Mary. Oxford basics for children- Vocabulary Activities. Oxford: Oxford University Press, 2004.

REILLY, Vanessa; WARD, Sheila M. Very Young Learners. Oxford: Oxford University Press, 1997.

GREENAWAY, Kate. Mother Goose or the Old Nursery Rhyme [online]. 2007. [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: www.guttenberg.org/files/23794/23794.html.

DELAMAR, Gloria T. Mother Goose form Nursery to Literature. London, 2001.