Tento materiál pochází ze staršího archivu rvp.cz a už není součástí aktuální nabídky. Uchováváme ho, aby na něj dál vedly původní odkazy.
Odborný článek
Už brzy půjdu do školy
4,5 (2 hodnocení)
Ukázka nabízí pěkně zpracované dva české obyčeje \"Posvícení\" (konec října) a svátek Svatého Martina (11. listopadu) pro učitelky mateřských školek nebo přípravných tříd. Děti si procvičí řeč, sluchovou paměť, zpěv, kreslení (grafomotoriku), tanec a další dovednosti potřebné pro zvládání nároků 1. třídy.
Martin přijede na bílém koni.
Adámek neví, jaký Martin přijede a proč na bílém koni.
Vysvětlení přísloví. Legenda o sv. Martinovi (viz níže). Vyprávění o dávných zvycích (viz níže). Jak se slaví posvícení? Víš, z čeho se dělá těsto na posvícenské koláčky? Zeptej se maminky.
Pohybová aktivita k písni To je zlatý posvícení (viz níže).
Pomoz mamince rozdělit těsto na koláče na stejné díly (viz obr. 1).
Obr. 1.
Přílohy
Svatý Martin – 11. listopad
Tento den je spojován nejen s příchodem prvního sněhu, ale také s posvícením. Konaly se výroční trhy a jarmarky, na kterých si lidé nakupovali zásoby na zimu. Ve vinařských oblastech pak tento den patřil oslavě nového vína.
Typickým jídlem je dobře vykrmená a upečená svatomartinská husa. K té se pojí dvě legendy. Podle jedné se jí proto, že husy svatého Martina při kázání rušily, a proto si „odpykávají trest na pekáči“. Druhá říká, že Martin se před volbou za biskupa skrýval v „husníku“, ale husy ho svým štěbetáním prozradily. Na svatomartinskou tabuli patří tradiční svatomartinské rohlíky, podkovy nebo buchty, plněné mákem, povidly, které hospodyně dávaly čeledi. Pilo se mladé víno.
Martin byl podle legendy nejprve římským vojákem, poté poustevníkem a biskupem. Narodil se roku 316 n. l. v Maďarsku, ale svůj život prožil ve Francii.
Legenda říká, že jedné noci, když přijížděl jako důstojník do Amiens, potkal v bráně žebráka. Martin neměl nic, čím by ho mohl obdarovat, sejmul tedy svůj plášť, rozťal ho mečem na dvě poloviny a jednu mu daroval. Následující noci se mu zjevil Ježíš oblečený do darované poloviny pláště. Tento prožitek zcela změnil jeho život. Martin vystoupil z vojenské služby (nebyl o mnoho starší dvaceti let), nechal se pokřtít a žil poustevnickým životem. V roce 371 byl zvolen biskupem v Tours. Zemřel na konci 4. století ve věku 81 let. Je patronem vojáků, koní, jezdců, vinařů, ale i hus, které paradoxně na jeho svátek často končily na pekáči. Nejčastěji bývá zobrazován na koni s půlkou pláště a žebrákem.
(Vondrušková Alena. České zvyky a obyčeje. Praha, Albatros, 2004.)
Posvícení (říjen – listopad)
Posvícení patřilo k nejoblíbenějším svátkům, zároveň s hodováním se slavil i konec polních prací. A protože lidé mají dobré jídlo, pití a radost ze života velmi rádi, stalo se posvícení tradicí, kterou si nenechala ujít žádná vesnice. Posvícení je původně oslava posvěcení kostela. Kostel byl (někdy i je) pro každou vesnici významnou stavbou, centrem kulturního a společenského života. Poté, co byl dostavěn, došlo k jeho posvěcení, aby mohl být využíván.
Pověst říká, že posvícení slavil již král Šalamoun, a to v souvislosti s chrámem v Jeruzalémě. Po jeho vysvěcení prý uspořádal velkou oslavu, která se pak každoročně opakovala.
Posvícení se většinou slaví na konci října. Dříve trvalo několik dní (někdy dokonce celý týden). Začínalo v neděli po návštěvě kostela a trvalo minimálně do úterý.
Dnes se slaví většinou pouze o víkendu. Posvícení bylo – a na mnoha místech stále je – velmi oblíbenou tradicí. Dříve ho lidé měli rádi zejména proto, že si mohli odpočinout od práce, pobavit se, setkat se s příbuznými a dobře se najíst.
Většina z těchto důvodů přetrvává dodnes.
Jak již bylo zmíněno, k posvícení neodmyslitelně patří jídlo a pití. Nesmí chybět posvícenské koláče, husa s knedlíkem a se zelím. Tvrdí se, že posvícenský oběd
byl nejbohatším v celém roce. Vše je doprovázeno taneční zábavou, hudbou, někde i průvody, které procházejí vesnicí a zastaví se u každého domu. Symbolem posvícení je i májka.
(Vondrušková Alena. České zvyky a obyčeje. Praha, Albatros, 2004.)
Koná se posvícení u vás?
Pohybová aktivita k písni To je zlaté posvícení
Děti poskakují do rytmu písničky. Mají ruce v bok a poskoky se pohybují z místa libovolně prostorem. Na slova: „Máme maso…“ se chytí s kamarádem do dvojice proti sobě za ruce a zatočí se dokola.
O knize
Kniha provází čtenáře fiktivním školním rokem, který je členěn na jednotlivá roční období. Motivací jsou písničky, zvyky a obyčeje, pranostiky a svátky, se kterými se dítě setkává ve své rodině i ve škole.
Nabízené aktivity jsou zaměřeny na rozvíjení sociálních, komunikativních dovedností dítěte, na oblast matematických, časových a prostorových představ, jednotlivých percepcí, pravolevé orientace a grafomotorických dovednoso dítěte.
V příloze jsou uvedeny další náměty – básně a písně, pohybové aktivity k písním a legenda k vybraným svátkům a tradicím.
Jednotlivé činnosti mají podobu hry, jejím prostřednictvím dítě rozvíjí svoji obratnost, smyslové vnímání, paměť, pozornost, učí se spolupracovat, seznamuje se s pravidly, prožívá radost z výkonu. Poznává svět, učí se. Cviky na kreslení a psaní je vhodné si nejdříve vyzkoušet pohybem těla v prostoru a na velkých svislých plochách papíru. Vždy je nutné dodržovat správné sezení a držení psacího náčiní. Podmínkou k získání dovednosti je vytvoření příjemné pozitivní atmosféry a především dostatek času a trpělivosti dospělého.
Přáním obou autorek je podpořit vývoj dětí předškolního věku, rozšířit jejich znalosti a dovednosti tak, aby nároky 1. třídy základní školy zvládaly bez větších obtíží, či ještě lépe s radostí a s prožitky úspěchu.
V záhlaví kapitol jsou barevné piktogramy a v textu barevné odrážky, které usnadní orientaci v jednotlivých aktivitách.
Materiál byl poskytnut zdarma nakladatelstvím Portál z publikace Už brzy půjdu do školy.
